Není pochyb o tom, že naše příroda patří k těm nejkrásnějším vůbec. Vždyť ji vždy obdivovali miliony turistů a i Češi často raději volí cestování po naší krásné zemičce před zahraničím.

Proto vám přinášíme další úžasné tipy na dechberoucí místa v naší přírodě, která rozhodně stojí za to navštívit.

Vysoký vodopád – Objevte nejvyšší vodopád Jeseníků

Pokud se vydáte do Jeseníku, rozhodně byste neměli zapomenout na návštěvu Vysokého vodopádu asi 3 km severozápadně od vrcholu Pradědu. Vysoký vodopád je považován za vůbec nejvyšší vodopád Jeseníků, leží na Studeném potoce v nadmořské výšce 1007 m.n. m.

Je součástí přírodní rezervace Vysoký vodopád, která se rozkládá na ploše 141 ha v nadmořské výšce 850 m. Jedná se o chráněnou soustavu kaskád horské smrčiny místy pralesovitého charakteru a horské kyselé smrkové bučiny.

Původně byl vodopád vysoký 45 metrů. Při povodních v roce 1880 byla však rozrušena skalní stěna, která tvořila jeho podklad, a tak byl vodopád rozdělen na několik kaskád.

K vodopádu se nejlépe dostanete z obce Bělá pod Pradědem po modré turistické značce nebo z rozcestí pod Pradědem po červené turistické značce na Švýcárnu a odtud po modré značce. Cesta vede stále z kopce asi 5 km.

Vrchol Klíč – Za nejkrásnějším výhledem Lužických hor

Čtvrtou nejvyšší horou Lužických hor je vrchol Klíč, který se tyčí do výšky 760 m.n.m. a patří ke zdejším největším dominantám krajiny. Celá hora a její úpatí je součástí stejnojmenné národní přírodní rezervace.

Tvoří jej majestátní znělcová sopečná kupa pravidelného kuželovitého tvaru, která je v okolním terénu nepřehlédnutelná.  V nižších skalnatých polohách se vyskytují vzácné květiny – hvězdice alpská, česnek pažitka horská, či kapradina sklaní, které jsou pozůstatkem po zalednění ve starších čtvrtohorách.

Zdržuje se zde také stádečko kamzíků, kteří jsou alpského původu. Když se vyšplháte na vrchol Klíč, rozhodně nebudete litovat. Za jasného počasí uvidíte například Krkonoše, bájnou horu Říp ale také České a Saské Švýcarsko.

Na jihozápadním úbočí hory je až 60 m vysoká, místy převislá skalní stěna s rozsáhlým suťovým polem. Koncem zimy tady bývají krápníky a ledopády. Na západní straně kopce jsou vydatné prameny

Bozkovské dolomitové jeskyně – Jedny z nejúžasnějších jeskyní u nás

Pokud ještě ještě nenavštívili nejdelší dolomitové jeskyně v České republice, neváhejte! Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci.

Jeskyně tvoří dva poměrně samostatné systémy jeskynních chodeb a síní, které byly při zpřístupňování propojeny průkopy a dlouhou štolou. Jeskyně jsou v nejnižších částech trvale zaplaveny vodou vytvářející podzemní jezera – největší v Čechách.

Veřejnosti zpřístupněný okruh je dlouhý 350 m, s dobou prohlídky 45 minut. Bozkovské dolomitové jeskyně byly v roce 1999 prohlášeny národní přírodní památkou.

Velkolepá podívaná na jedinečný Jezerní dóm, na jehož hladině se zrcadlí krásy celé jeskyně, je nám jakousi odměnou na závěr.

Skryjská jezírka – Úžasná jezírka na Zbirožském potoce

Pokud si chcete naplánovat výlet ve středních Čechách, můžete zamířit například ke Skryjským jezírkům, která leží v blízkosti obce Skryje. Jezírky protéká Zbirožský potok, který je přítokem Berounky.

Horní jezírko leží těsně pod Skryjským vodopádem, zčásti je sevřeno mezi skalami a zčásti je k němu přístup otevřený. Dolní leží o několik metrů níže mezi stromy.

Jezírka, vodopád, potok a okolí je chráněno v rámci přírodní rezervace Jezírka o rozloze necelých 60 ha v rámci CHKO Křivoklátsko.

Vyskytují se zde vzácné druhy zvířat a rostlin – při troše štěstí tu potkáte vydru, raka nebo ledňáčka.

Nedaleká obec Skryje spolu se svým půvabným okolím je také velmi známá jako významné paleontologické naleziště zkamenělin, které proslavil věhlasný francouzský badatel a inženýr Joachim Barrande.

Naučná stezka Povydří – Vyrazte za krásami nádherné Šumavy

Za jednu z nejkrásnějších oblastí České republiky rozhodně patří Šumava. Pokud chcete vidět, jednu z jejích nejkrásnějších částí, můžete se vydat na naučnou stezku Povydří. Naučná stezka nabízí svým návštěvníkům opravdu nezapomenutelný zážitek.

Příroda zde stvořila vskutku mistrovské dílo. Počátek stezky je v osadě Antýgl, kde je k vidění zajímavý areál původní rychty z 18. století. Dále trasa pokračuje údolím řeky Vydry, kde nás ohromí kameny v říčním korytě a krásné zdravé lesy v jejím kaňonu.

Na jednotlivých zastávkách naučné trasy lze vidět např. viklany, obří hrnce na dně řeky či kamenná moře z období čtvrtohor. K odpočinku poslouží oblíbená restaurace Turnerova chata.

V Čeňkově pile v objektu bývalé vodní elektrárny je dnes umístěno muzeum s expozicí Šumavská energie.

Panská skála u Kamenického Šenova – Nejnavštěvovanější geologický úkaz v Čechách

Mezi velmi fotogenická a dechberoucí místa patří rozhodně také Panská skála, která je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Známá je z pohádky Pyšná princezna.

Již v 18. století zde byl v činnosti lom, ve kterém byla odhalena jedna z nejkrásnějších ukázek sloupcové odlučnosti čediče u nás. Pěti až šestiboké pravidelné čedičové sloupce jsou téměř svislé.

Celý útvar připomíná píšťaly varhan, a proto je často nazýván Kamenné varhany. Z vrcholu se vám naskytne  výhled na Kamenický Šenov a okolní kopce. Pod skálou je malé jezírko, které vzniklo v jámě po vytěžení horniny a je plněno srážkovou vodou.

Na jihovýchodním úpatí Panské skály stojí Mariánský sloup, postavený na památku mladého tovaryše a vdovy, kteří zde umrzli za bouřlivé zimní noci 18. ledna 1739.

Dnes má Panská skála statut národní přírodní památky a je nejnavštěvovanějším geologickým útvarem v Čechách, dobře známým i geologům v zahraničí.