V cizině možná mají moře, pláže, velehory a ledovce, ale upřímně – na Mont Everest lezou jen šílenci. Co je ve světě velké, je u nás v Čechách krásné. I my máme místa, nad kterými se dá žasnout! Dojedete si tam klidně vláčkem a uděláte si skvělý výlet!

Nestihnete je vidět všechna za jeden den. Nejlépe se vydat do Železné Rudy, odkud ke dvěma největším a nejznámějším, Černému a Čertovu, vedou k úpatí Jezerní hory červené turistické značky.

Odměnou vám bude krásný pohled na průzračnou vodu, ve které se zrcadlí siluety temných smrkových lesů. K nejmenšímu jezeru Laka vede červená z Rudy na druhou stranu, vládne tam tajemná atmosféra.

Asi nejobtížnější přístup je k Prášilskému jezeru, vzdálenému další tři kilometry, ale zato se k němu váže tragický příběh o utopeném mladíkovi. Plešné jezero leží až na jihu u Lipna a Výletníci k němu míří od nádraží v Nové Peci. Tady je výhled smutný: smrky nad jezerem uschly kvůli kůrovci.

Pravčická brána a okolí

Velice romantické prostředí národního parku Pravčická brána, oblíbené odedávna trampy a svátečními „desperáty“ je nejlépe dosažitelné od nádraží v Hřensku.Když odbočíte po červené do skalního údolí na rozcestí Tři prameny, máte v lesnaté rokli pocit pomalu jako hrdina z „májovky“.

Odměnou je pak úchvatný pohled na známý skalní most a nějaká ta dobrůtka ve stylové dřevěné restauraci Sokolí hnízdo.

Vytrvalci pokračují dál mezi roztodivnými skalními útvary přes Mezní louky až k Divoké soutěsce, odkud turisty vozí říčkou Kamenicí mezi skalními stěnami loďky.

Další možností je vzít to zpátky pěšky cestičkami po druhém břehu Kamenice a soutěžit, kdo první uvidí starou pohraniční pevnůstku.

„Sopky“ u Františkových Lázní

Pro nás Čechy je přírodní rezervace Soos těžká exotika už proto, že u nás tektonická činnost jinak už dávno vyhasla. Dostanete se sem velmi pohodlně vláčkem z blízkých Františkových Lázní nebo z Chebu.

Pojedete do staničky Nový Drahov a odtud je to do geologického parku už jen pár kroků.

Dřevěný chodníček dlouhý 1,2 kilometru vás zavede k malým bahenním sopkám zvaným mofety, ve kterých se vaří a bublá minerální voda a stoupá sirný zápach. Připadáte si trochu jako na jiné planetě, ve skutečnosti jste na dně vyschlého minerálního jezera.

Najdete tu i pítko s vyvěrajícím Císařským pramenem. Lokněte si, ale laskomina to není. V celém rašeliništi žije řada vzácných živočichů. Schválně, kdo si všimne vodouše, bahenního ptáčka?

Jeskyně Moravského krasu

K závratnému pohledu do nitra propasti Macocha se můžete dostat procházkou ze vsi Sloup po červené hlubokým kaňonem Pustý žleb, kdy minete řadu jeskyní, jako Kůlna, Brumlerka či U tří síní, a do většiny se lze za mírné vstupné i podívat.

Zajímavý je pohled na Vavřinecké propadání, kde v zemi mizí ponorná říčka Punkva. Od jihu, ze Skalního Mlýna, jezdí k Macoše silniční vláček. Do Macochy můžete sjet nebo z ní vyjet lanovkou.

Nejromantičtější cesta do Macochy je ovšem loďkou po Punkvě průzračně smaragdovou vodou jeskyněmi s bohatou krápníkovou výzdobou. První, Druhé, Třetí podzemní jezero, až konečně doplujete k vrcholu podzemního „paláce“ – k Pohádkovému dómu.

Beskydský prales Mionší

Nenajdete ho jen tak v nějakých Beskydech, ale v Těšínských Beskydech u slovenských hranic.

Nejlépe do něho proniknete z Dolní Lomné po modré značce, a musíte si pak vyčíhat správnou odbočku vlevo po lesácké cestě zhruba po dvou a půl až třech kilometrech chůze do kopce.

Odměnou vám bude krkolomná, spletitá cesta národní přírodní rezervací, kdy se vám naskytnou pohledy, jež kdysi viděli možná tak lovci mamutů: neporušený, samovolně a bez zásahů rostoucí divoký prales.

Pokud se vám ve spleti stromů podaří udržet západní kurs, propletete se pod vrcholem Velké Polany a seběhnete to dolů Horní Lomné, kde si, unaveni, dáte konečně něco k jídlu a pití. Zdejší hotely Salajka a U studánky se o vás už postarají.

Hromová hora Milešovka

Milešovka se v Českém středohoří tyčí tak hrdě, že se na ni počátkem 19. století vyškrábal slavný německý cestovatel von Humboldt a neváhal ji označit za třetí nejkrásnější vyhlídku na světě.

Fakt je, že je na ní pěkně větrno a přitahuje bouřky, odtud Hromová hora neboli německy Donnersberg.

Vystoupit se na ni dá ze všech stran, od jihu z Milešova, od západu z Černčic, od Východu z Velemína i od severu z Bílky. Po výstupu nahoře najdete meteorologickou stanici, jež tu funguje už 110 let, a restauraci, což ocení každý turista.

Zejména neuhrane dvacetimetrovou rozhledna, která poskytuje fantastický výhled do kraje. Z té vás ovšem vyženou, pokud se začne kazit počasí, protože přitahuje blesky. No, Hromová hora!