Jejich jména zná snad každý Čech, ale okamžiky jejich narození nám možná ve škole unikly.

Příběhy jejich rodných domů jsou přitom nevšedním pohledem do historie a současně tipem na zajímavý výlet, obohacený poznáním a nahlédnutím do dějin z poněkud jiné strany, než býváme zvyklí.

Narození ve víru tancovačky

Antonín Dvořák, Nelahozeves

V pronajatém domě čp. 12 v Nelahozevsi provozoval své řemeslo hostinský a řezník František Dvořák, když se mu tu 8. září 1841 narodilo první z devíti dětí.

Desetiměsíčního Antonína pak otec odvážně vynesl ven při požáru, který hostinec zachvátil, a zachránil tak i mnoho krásné hudby pro celý národ.

V domě býval kromě hospody i taneční sál, a právě uprostřed jedné z vesnických tancovaček přišel budoucí světoznámý skladatel na svět.

Na dům byla v roce 1913 umístěna pamětní deska, připomínající narození jednoho z největších českých hudebních skladatelů, od roku 1951 je pak v domě otevřena expozice.

Ta se letos dočkala zásadní obnovy, která zahrnuje moderní technologie, zprovoznění návštěvnického centra nebo instalaci výtahu. Představuje se tak jedenáct zcela zrekonstruovaných místností.

„Chceme vytvořit z rodného domu Antonína Dvořáka v Nelahozevsi muzeum úrovně, které bude hodno věhlasu jednoho z největších hudebních skladatelů všech dob,“ říká zástupkyně současných vlastníků, Alexandra Lobkowicz.

I jabloň je na svém místě

Ferdinand Porsche, Liberec

Málokteré jméno znamená ve světě automobilů tolik jako Porsche. Konstruktér Ferdinand Porsche se jako syn místního klempíře a zástupce starosty 3. září 1875 narodil ve Vratislavicích nad Nisou, dnes součásti Liberce, v domě č. 38 v Tanvaldské ulici.

Prožil tu dětství i mládí a své technické dovednosti dokázal třeba úspěšnou elektrifikací objektu. Až v roce 1893, ve svých osmnácti letech, se přestěhoval do Vídně, ale do Vratislavic se ale tvůrce legendárního Volkswagenu Brouk za rodiči stále vracel.

Budovu Porscheho rodného domu v roce 1911 získala automobilka Škoda, která o pět let později dokončila celkovou rekonstrukci, aby dům vypadal přesně tak jako v době konstruktérova dětství.

K tomu bylo potřeba využít mnoha archivních informací a dobových fotografií. Dokonce i nově vysazená jabloň nyní zdobí předzahrádku přesně jako v posledních desetiletích 19. století.

Expozice představuje Ferdinandovu rodinu a kariéru, ale věnuje se i celkovému rozvoji automobilismu. Návštěvníci si k prohlídce mohou zapůjčit iPady s výkladem.

Pochmurný dům tvůrce Rychlých šípů

Jaroslav Foglar, Praha

Domu v Benátské ulici č. 3 proti pražské Botanické zahradě říkal spisovatel Jaroslav Foglar „pochmurný“ a s oblibou vyprávěl historky, které takové hodnocení podporovaly.

Například o sousedovi, který předstíral smrt, aby získal příspěvek pro rodinu od dobročinného spolku. Jaroslav Foglar se v domě narodil 6. července 1907 jako druhorozený syn, ale rodina se tu dlouho nezdržela.

Po třech letech se přestěhovala do Ústí nad Labem a pak do Poděbrad, až skončila opět v Praze. Ve Foglarově rodném domě nenajdeme žádné muzeum, ale jeho narození připomíná skleněná vitráž umístěná nad vchodem.

Slavnostně ji tu v roce 2007 odhalili členové Sdružení přátel Jaroslava Foglara u příležitosti 100. výročí jeho narození. Veřejně přístupný není ani byt v Křišťanově ulici na Žižkově, kde spisovatel bydlel v době své smrti. V současnosti slouží ke stipendijním pobytům překladatelů dětských knih.

Prohlídka za svitu obloukové lampy

František Křižík, Plánice

Budoucí světoznámý vynálezce a průmyslník František Křižík se narodil v malém roubeném domku v Plánici nedaleko Klatov, v rodině chudého ševce. V Plánici také začal chodit do školy, od devíti let ale ve školní docházce pokračoval v Klatovech.

V jeho rodném domku byla obytná světnice, černá kuchyně a velký pokoj, který ale rodina nevyužívala a příležitostně ho pronajímala letním hostům. V roce 2010 prošel domek kompletní rekonstrukcí, která se musela vypořádat mimo jiné s dřevokaznými houbami.

Oprava ale byla současně příležitostí k vytvoření zcela nové expozice, které vévodí oblouková lampa, jedna z pouhých dvou funkčních, které se dodnes dochovaly.

Navíc je stylově napojena na energetické soustrojí, které Křižík v roce 1901 nainstaloval v elektrárně v Čachrově na Šumavě.

Vystavené exponáty a dokumenty připomínají Křižíkovo osvětlení měst, budov či reprezentačních sálů, významné výstavy doma i v cizině, elektrické městské dráhy či první elektrickou železnici v Čechách z Tábora do Bechyně z roku 1903.

Důstojná oslava bude v novém

Bedřich Smetana, Litomyšl

Prostory služebního bytu v zámeckém pivovaru v Litomyšli, kde se 2. března 1824 do rodiny místního sládka narodil Bedřich Smetana, byly pro veřejnost poprvé otevřeny už u příležitosti stého výročí jeho narození.

Letos, kdy si připomínáme výročí po dalším století, se bude situace tak trochu opakovat. Skladatelův rodný byt právě prochází závěrečnou fází kompletní rekonstrukce. Z bytu bude možné vstoupit do prostor pivovaru, proměněných dnes na multifunkční sály.

Expozice poskytne hudební zážitky propojené s vizuálními dojmy, ale provede návštěvníky také autentickými prostorami Smetanovy rodiny včetně originálního zařízení ve stylu biedermeieru a skladatelova psacího stolu.

Expozice bude otevřena letos v červnu, kdy budou ve městě vrcholit oslavy 200. výročí Smetanova narození.

Otec národa se narodil ve škole

František Palacký, Hodslavice

Učitel z Hodslavic v moravskoslezských Beskydech Jiří Palacký jen tak tak stačil dostavět dům se školou, a už do něj 14. června 1798 v malé světnici vedle učebny přibyl další obyvatel.

Chlapec jménem František byl pátým z dvanácti dětí, ale svým talentem to dotáhl zdaleka nejdál. Jeho rodný dům s číslem 108 nedaleko kostela sv.

Ondřeje je dlouhý 18 metrů a široký 8 metrů, zahrnoval kromě hlavní místnosti i dvě světničky a dvě komůrky a má sedlovou střechu pokrytou šindelem.

Zde narozen František Palacký, historiograf království českého dne 14. června 1798, informuje mramorová deska u hlavního vchodu už od roku 1868. Před vchodem stojí Palackého socha, která je ale mnohem mladší – umístěna sem byla až v roce 1968, kdy byl dům upraven na památník s expozicí o životě a díle Otce národa, jak se Palackému přezdívá.

Palackého rodný dům v poslední době prošel nákladnou a citlivou rekonstrukcí.

Vidět můžeme nejen jeho vyřezávanou kolébku, ale třeba si i vyzkoušet tradiční hodslavský kroj, a především se dozvědět o Palackém informace, které jinde neuslyšíme, získané z jeho osobního deníku i od jeho potomků.

V sezoně o sobotách navíc hned vedle domku funguje samoobslužná kavárna Café František, kde si můžeme sami připravit pravé hodslavské kafe a ochutnat hodslavský perník.