Domů     Slovenský Blaník? Vojsko prokletých rytířů má strážit hrad Sitno
Slovenský Blaník? Vojsko prokletých rytířů má strážit hrad Sitno

Nedobytnost měla hradu Sitno zaručit dívka zazděná do věže, možná proto byl tolikrát v moci loupeživých rytířů. Ani ti ale svým řáděním nedokázali probudit tajemné vojsko, které tu kvůli prokletí čeká, až vyjede své zemi na pomoc.

Podobně jako na našem Blaníku i na Sitně má být ukryto dávné vojsko, které zasáhne, až bude zemi nejhůře. Rytíři však byli k této službě povoláni za trest kletbou mocného čaroděje!

Vojsko prý patřilo synům šlechtice Stojmíra, který na Sitně prý vládl už v dobách knížete Pribiny, tedy někdy v 9. století.

Když Stojmír umíral, žádal své syny, aby spolu žili svorně a vládli spravedlivě. Ti ale otcovo přání nesplnili a začali spolu válčit o dědictví. Ve chvíli, kdy stála jejich vojska proti sobě, zasáhl pohanský velekněz a také přítel zemřelého krále.

Vyřkl kletbu: „Nechť vás skála všechny pohltí a otevře se až ve chvíli, kdy bude potřeba vaší společné síly.“

V tu chvíli se rozpoutala bouře, do hradu udeřil blesk a skála se otevřela. Obě vojska pak zmizela uvnitř obrovské jeskyně. Každých sedm let se však jeden z rytířů probouzí, aby zjistil, zda nenastal čas, aby vyjeli na pomoc své zemi.

Jak kovář sloužil rytířům

Na tuto pověst navazuje i další legenda. Kdysi dávno žil ve vesnici pod hradem jeden kovář. Přestože byl vyhlášeným mistrem svého oboru, neměl téměř co na práci, protože byla doba míru a zbraně či brnění nikdo nepotřeboval.

Sem a tam si přivydělal kováním koní, ale on i jeho synové hladověli. Jednoho dne se u jeho dveří objevil rytíř v podivném brnění a vyzval kováře, aby šel s ním, že má pro něho práci. Kovář souhlasil a vydali se na cestu.

Když došli pod hrad Sitno, skála se otevřela a kovář uviděl uvnitř velké jeskyně obrovské vojsko spících rytířů. Rytíř požádal kováře, aby pro všechny ukul nová brnění i meče a slíbil mu bohatou odměnu. Práce trvala kovářovi celé roky.

Od jediného rytíře, který nespal a který jej do jeskyně přivedl, se dozvěděl, že každý kus brnění, každá zbraň, získávají v kouzelné skále čarovnou moc, a činí rytíře neporazitelnými.

Ve vsi se zatím na kováře pomalu zapomnělo a jeho děti už dospěly, když se vrátil jako bohatý muž. U pasu mu zvonil měšec plný zlaťáků.

Je na Sitně brána do pekel?

Mnoho podobného má Sitno, nacházející se uprostřed slovenských Štiavnických vrchů, i s proslulým českým hradem Houska. I tady se má totiž ve zřícenině nacházet brána do pekel.

Čas od času se otevře a vystupují z ní děsivé pekelné bytosti, napadající lidi v okolí. Podle prastarých svědectví se stávalo i to, že si některého nešťastníka odnesly s sebou do pekelné díry pod hradem.

Tato pověst má podle některých historiků a jazykovědců původ v prastarém významu názvu Sitno, což prý je archaický název pro díru pekelnou. V části hradu se nacházelo kdysi pohřebiště a i to se podepsalo na tajemných jevech na hradě.

Duchové mrtvých se prý toulají jeho ruinami a za úplňku zoufale skučí. Někteří návštěvníci popisují své zážitky s nimi. Prý viděli nezřetelnou jakoby vznášející se postavu, slyšeli řinkot zbraní a tajemné kroky.

Mnozí také popisují podivnou tíseň, která je přepadla ihned po vstupu do hradních ruin.

Hradní poklad stále odolává

Hrad je však i cílem hledačů pokladů, a to právem. Na své objevení tu má čekat obrovský poklad, nashromážděný loupeživým rytířem. Chrání jej prý velká zlatá brána, ke které napovídají cestu zlaté nápisy, zjevující se na zdech hradu.

Za branou se nacházejí dlouhé schody vedoucí hluboko do skály pod hradem. Poklad už se snažilo najít mnoho lidí, ale žádný neuspěl. Někteří z nich se dokonce dostali tak daleko, že zahlédli zlatou bránu, ale ta jim vzápětí zmizela.

Existovali prý i tací, kteří se dostali až k pokladu, ale ve chvíli kdy se jej dotkli, otevřela se země a pohltilo je peklo. Podle pověsti se může pokladu zmocnit jen ten, kdo zaprodá svoji duši ďáblu. Žádný takový odvážlivec se však zatím nenašel. Skutečně je tu někde uloženo pohádkové bohatství?

Sídlo loupežného rytíře

Pevnost sice byla založena někdy v první polovině 13. století a jeho hlavní úlohou byla ochrana slovenských báňských měst. Nicméně byl ve skutečnosti také často v moci lapků a banditů.

První písemná zmínka o hradě z roku 1548 totiž vypráví o trestné výpravě proti loupeživému rytíři Melicharu Balassovi, který se hradu, stejně jako nedalekého Čabradského hradu zmocnil lstí.

Tento známý lupič podnikal své loupeživé nájezdy do širokého okolí. Král Ferdinand I. proti němu vyslal trestnou výpravu, vedenou hrabětem Salmem.

Královská vojska jej po dlouhých bojích nakonec obsadila, ale jen díky tomu, že se obránci vzdali. Během dobývání byl hrad velmi poškozen, ale jeho nový majitel, hrabě Peter Pálffy jej nechal opravit.

Právě Melichar měl před dobitím pevnosti ukrýt svou kořist v podzemních slujích, že by to byl právě onen bájný poklad? Nebyl však jediným, kdo mohl chtít na hradě zakopávat zlato. Poklady tu totiž mají být hned dva!

Co ukrývali na hradě zbojníci?

Ten druhý má pocházet z kořisti band zbojníků, které počátkem 18. století řádily na řadě míst Slovenska. Jedna z nich se prý usídlila i ve zřícenině hradu Sitno.

Tito „horní chlapci“, jak se jim přezdívalo, přepadali podobně jako proslulý Jánošík především bohaté kupce, měšťany a šlechtice. Naloupené cennosti pak rozdávali chudým, ale část lupu si přece jen schovávali na horší časy.

Tento poklad, který narostl za léta jejich zbojničení do pohádkových rozměrů, prý ukryli v jeskyni, nacházející se v úbočí vrchu Sitno.

Také po tomto pokladu pátrala spousta lovců pokladů, zejména na jižní straně podhradí, nazývaném dodnes Zbojnická skála, kde byl vidět ve stěně jakýsi otvor, jakoby vytesaný lidskou rukou.

Hledači se domnívali, že právě tam se nachází vchod do jeskyně s pokladem. K otvoru se někteří z nich spustili po laně, ale další cestu do nitra skály nenašli.

Pověst o zazděné panně

Děsivé okolnosti se vážou i k přestavbě hradu, která měla pevnosti zajistit nedobytnost za strašlivou cenu. Stalo se to prý za doby panování rodu Balássů.

Stavitel, kterého si majitel hradu pozval, byl známý čaroděj, který rytíři zaručil, že učiní hrad nedobytným. Musel však do jeho zdí zaživa pohřbít mladou pannu. Hradní pán neváhal a nechal ve věži vybudovat výklenek, do něhož měla být dívka zazděna.

Při jedné ze svých loupeživých výprav si pak rytíř vyhlédl svou oběť. Byla jí mladá dívka, sirotek, která žila v blízké obci jen se svým bratrem. Nechal ji unést, ale bratr se jí v noci vydal na pomoc.

Proplížil se až do věže, kde potkal jednoho ze zedníků, který se přiznal, jakou hroznou práci právě dokončil a nabídl mu, že s ním dívku osvobodí. Podařilo se jim rychle vybourat nové zdivo a s dívkou se dali na útěk.

Stráže je však zpozorovaly a hradní pán rozkázal nepříčetný zlostí, že musí uprchlíky dopadnout a dívku přivést zpět. Hnala se za nimi i smečka zuřivých psů. Oba sourozenci se pak raději vrhli ze skály, než aby byli dopadeni.

Ve skoku však zkameněli a dva skalní útvary u hradu dodnes nesou jejich jméno, Blíženci. Jejich neklidné duše se však prý dodnes objevují v hradních zříceninách.

Foto: Wikipedia
Lokalita:
Související články
Máte-li rádi nevšední restaurace a zajímavé hotely, nenechte si ujít návštěvu obřího dřevěného sudu na Javorníku. Historicky starší z dvojice sudů vznikl již v roce 1899 na vrcholu Javorníku u obce Dlouhý Most nedaleko Liberce. Původně šlo o atrakci, která byla součástí Jubilejní výstavy Vídeň 1898 na oslavu 50 let vlády Františka Josefa I. Gigantický dřevěný sud sloužil jako stylová vinárna.
Proslul jako sídlo nebezpečných lapků a také kvůli pokladům, které na něm měli ukrýt. Cestu k nim ale stráží obávaný černý rytíř a také přízrak bílé paní. Legend o hradě Přimda je celá řada, může ale na nich být i zrnko pravdy? Když se český kníže Vladislav I. dozvěděl od jednoho z dvořanů, že jakýsi Němec si staví na české straně pohraničních hvozdů velký, kamenný hrad, panovník nad tím jen má
Všechno, co bylo dříve napsáno o Stonehenge, se bude muset nejspíše přepsat. Mezinárodní tým vědců totiž speciálním radarem propátral vrstvu zeminy v okolí legendárního kamenného kruhu a objevil cosi, čemu dali název Superhenge. Ohromnou stavbu z kamenů pětkrát větší, než Stonehenge. Jak tyto stavby souvisejí? Jaká další tajemství skrývají? Podle nového datování je samotný megalitický kamenný k
Nejvíce otazníků se na hradě Zvíkově určitě vznáší nad hradní věží Markomanka, která kdysi sloužila jako úkryt korunovačních klenotů. Právě tady mají být nejsilnější tajemné proudy energie, které dokážou způsobit nevysvětlitelné poruchy elektroniky. Kameny věže pak na sobě nesou šifry, ukazující prý cestu k pokladu. Zvláštní kapitolu v historii hradu, založeného v první polovině 13. století, hr
V České republice se nachází nespočet míst, které mají ve svém názvu slovo čert. Ať už jde o čertovy otisky, kameny, studánky, strouhy nebo kopce, vypadá to, jako kdyby se ďábel na našem území doslova vyřádil. Kde po něm údajně můžeme najít pozůstatky? Březolupy: Komu patří otisky? Zhruba 12 kilometrů od Uherského Hradiště se nachází obec Březolupy, v níž stojí původně barokní zámek, nyní sí
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čtěte ušima
panidomu.cz
Čtěte ušima
Audiokniha šetří oči, zabírá minimum místa a může se stát vaším milým společníkem třeba při vaření nebo úklidu. Mnohem víc vtáhne do děje a rozvíjí fantazii. Co je audiokniha Jedná se o zvukovou podobu tištěné knihy, která nadchne i malé děti, zapřisáhlé nečtenáře, příznivce literatury s poškozením zraku nebo dyslektiky. Je to předčítaná verze klasické psané
Hledá Dana Batulková nového chlapa?
nasehvezdy.cz
Hledá Dana Batulková nového chlapa?
Vztah Dany Batulkové (67) ze seriálu Kamarádi budí poslední dobou velké otazníky. O divadelním režisérovi Ondřeji Zajícovi (55) totiž najednou není ani vidu, ani slechu. Herečka o něm alespoň občas
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Čeští vědci objevili nové houby – žijí ve slané půdě a v kořenech mořské trávy
21stoleti.cz
Čeští vědci objevili nové houby – žijí ve slané půdě a v kořenech mořské trávy
Mykologové z Botanického ústavu AV ČR objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub, které žijí v prostředí s vysokým obsahem soli – v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západníc
Tajné šifry mistra Michelangela: Sixtinská kaple je jich plná!
enigmaplus.cz
Tajné šifry mistra Michelangela: Sixtinská kaple je jich plná!
Renesanční génius Michelangelo se do historie nesmazatelně zapsal mimo jiné tím, že vymaloval strop Sixtinské kaple a na její oltářní stěně zvěčnil výjev Posledního soudu. Podle některých názorů v kap
Jak mohla vše zapomenout?
skutecnepribehy.cz
Jak mohla vše zapomenout?
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství.
Dřevěný louskáček: Ikona Vánoc i symbol štěstí
epochalnisvet.cz
Dřevěný louskáček: Ikona Vánoc i symbol štěstí
U nás známe louskáček především jako kovový nástroj na ořechy. Ve světě jsou ale s vánočním obdobím pevně spojeny dřevěné figurky „louskáčků“, které slouží jako oblíbené dekorace. Jejich původ můžeme vystopovat až do německé oblasti Krušných hor.   Dřevěné postavičky, které rozlousknou ořechové skořápky ve svých ústech, původně slouží jako symbol štěstí a ochrana proti
Bramborová omeleta
tisicereceptu.cz
Bramborová omeleta
Další verze té nejlepší snídaňové klasiky. Suroviny 4 vejce 2 stroužky česneku uzenina kousek špeku 2 větší cibule sůl, pepř sladká paprika olej vařené brambory zmrazený hrášek zbytek
Marii Terezii vychovala Liška
historyplus.cz
Marii Terezii vychovala Liška
Budoucí panovnici Marii Terezii je teprve 11 let, když dostává novou vychovatelku. Dvorní dáma, které se říká Liška, ji bude provázet celým životem a možná má na osudy monarchie větší vliv než kdokoli jiný. Svým původem je hraběnka Karolina von Fuchs-Mollard (1675–1754) předurčena pohybovat se v nejvyšších kruzích habsburského dvora. Je dcerou viceprezidenta dvorské komory, starající
Útok z úplně jiné fronty: Tři války, které ovlivnily nemoci
epochaplus.cz
Útok z úplně jiné fronty: Tři války, které ovlivnily nemoci
Nepřítel se blíží a on sám doufá, až bude moci vyrazit k útoku. Po několika minutách skučí a vyjeveně zírá na krvácející ránu ve stehně. Okamžitě ho odnáší do polního lazaretu, kde rozhodnou o amputaci nohy. Netuší, že během operace se nakazí nemocí, která ho za pár dní pošle pod drn. Někdy prostě zasáhne vyšší moc
Zachraňte v létě svou barvu vlasů
nejsemsama.cz
Zachraňte v létě svou barvu vlasů
Znáte to. S velkou pýchou odcházíte z kadeřnictví s krásně sytou barvou. Jenomže žhnoucí sluníčko u vody je zabiják vlasového pigmentu. Zvláště v případě tmavých odstínů. Ale i na to jsou způsoby, díky nimž můžeme zkáze předejít. Pozor na chlor i mořskou vodu Slunce, zvlášť pokud jsou vlasy mokré po koupání, nebo dokonce od mořské soli či chloru, je jednoznačně tím, co nám může změnit
Nechte se unést kouzlem babího léta v Leogangu
iluxus.cz
Nechte se unést kouzlem babího léta v Leogangu
Leogang a okolní region Saalfelden Leogang patří dlouhodobě mezi nejatraktivnější destinace v rakouských Alpách – a právě podzim tu má své výsadní postavení. V době, kdy se krajina zbarví do odstínů z
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz