Ve slavkovském zámku bylo podepsáno příměří po bitvě u Slavkova, v níž roce 1805 vojska císaře Napoleona porazila spojené armády Rakouska a Ruska a výsledek výrazně ovlivnil pozdější uspořádání celé Evropy. Je to jedna z největších a nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na našem území, a tak si zaslouží i odpovídající připomenutí.
Památník podle slovanského vzoru
Myšlenku vybudovat na m
Bitva u Slavkova je jednou z největších a nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na našem území. V roce 1805 tu vojska císaře Napoleona porazila spojené armády Rakouska a Ruska a výsledek výrazně ovlivnil pozdější uspořádání celé Evropy.
Bohužel ale při této válečné řeži padlo na obou stranách kolem dvaceti tisíc vojáků.
Na počátku 20. století pojal brněnský kněz Alois Slovák myšlenku
Počátkem prosince roku 1805 stanula v prostoru mezi Šlapanicemi a Slavkovem spojená rakousko-ruská vojska proti armádě francouzského císaře Napoleona I.
Nejslavnějšímu Napoleonovu vítězství předcházelo skvělé tažení, v němž během dvou měsíců přinutil ke kapitulaci rakouskou armádu v Bavorsku a její zbytky, spojené s ruskými oddíly, zatlačil přes celé Dolní Rakousko až na Moravu k Olomouci. Tam
Když se v roce 1805 schylovalo k "bitvě tří císařů", překvapená ruská armáda zvolila jediné možné řešení, jak stoprocentně uchránit svou pokladnu před francouzským nepřítelem. Tajně ji zakopala na neoznačeném místě na bojišti. Poklad je tam prý dodnes a tak vznikla legenda o slavkovském pokladu, který dodnes nedá badatelům spát.
Asi dvanáct sudů se zlatem a stříbrem bylo někde v oblasti zakopá