Oblast Jílového u Prahy byla vždycky známa tím, že se tu nachází zlato. Věděli to už ve 14. století, když tu otevřeli důl sv. Josefa. Štolu pak najdeme zakreslenou i na důlních plánech z roku 1730, i když nikde se nedočteme o tom, kolik zlata tu naši předkové vlastně nakutali.
Víme jen to, že vytěženou zlatou rudu dopravovali pomocí povozů na pravý břeh Sázavy, kde stály rudné mlýny a kde se tak
Cínová ruda se v okolí královského města Čistá ve Slavkovském lese těžila už ve 14. století a sto let předtím tu lidé v místních potocích cín rýžovali.
Postupně se však ukázalo, že vydatnost ložisek není zase tak obrovská, těžba stagnovala a ani pokusy ji obnovit v 19. a 20. století neměly dlouhého trvání. Podle odhadů ale důl Jeroným za celou svou historii poskytl 500 až 700 tun cínu.
Horník
Bývá zvykem zakládat v moderní době muzea připomínající život v dávno minulých časech. Hornické muzeum v Příbrami postupovalo jinak. Bylo totiž založeno už na sklonku 19. století.
V té době už totiž existovaly jak rozsáhlé mineralogické sbírky zdejšího horního závodu, tak exponáty příbramského Krajinského muzea zahrnující památky na středověké i modernější doby.
Sto tisíc lidí ve štolách
K s
Pokud si blíže prohlédneme pražské Národní divadlo, povšimněme si jeho tmavé střechy. Je zhotovena z břidlice, a my dnes máme unikátní možnost navštívit místo, kde se právě tato cenná surovina vytěžila.
Břidlicový důl v Zálužné kdysi poskytl materiál nejen pro Zlatou kapličku, ale třeba i pro budovu budapešťského parlamentu nebo pro slavnou katedrálu svatého Štěpána ve Vídni.
Sto metrů za pat
Údolí mezi úpatím Sněžky a Pecí pod Sněžkou vzniklo v důsledku působení ledovce v období čtvrtohor a patří mezi nejkrásnější a zároveň přírodně nejcennější místa v Krkonoších. Až sto metrů silný ledovec tu údolí vymodeloval do tvaru písmene U.
V minulosti se Obří důl už v 15. století stal místem těžby barevných kovů, třeba železa, mědi či arzénu, ostatně u bývalé boudy Kovárna je dodnes stejnoj
O grafitu víme, že se používá k výrobě tužek, ale naši dávní předkové ho znali především jako přísadu do keramiky. Proto také na Českokrumlovsku kvalitní grafit těžili už Keltové a po nich se v tom pokračovalo i v dalších staletích.
Posledním z otevřených dolů byl v 70. letech minulého století Městský vrch spojený překopem s nedalekým dolem Lazec. A právě v těchto místech je dnes otevřena unikát
Jen zhruba čtvrt kilometru od parkoviště u hradu Svojkov nám stačí, abychom se dostali do romantického údolí pod Svojkovskými skalami, kterému se říká Modlivý důl.
Je dlouhé 550 metrů. Kdysi se jmenovalo Smolný důl podle uhlířů, kteří tu sídlili a kromě výroby dřevěného uhlí se věnovali i vaření kolomazi. K údolí se váže řada pověstí, třeba ta o smrti rytíře Jaroslava ze Svojkova a jeho vyvolené
Nedaleko města Plasy by byla škoda nenavštívit soukromou zvířecí oázu, která zaujme svým netradičním konceptem Cesty kolem světa.
V rámci Zoo Plasy (viz úvodní foto) se majitelé snaží propojit zábavu s aktivním odpočinkem a vzděláváním. Největším zdejším lákadlem jsou ovšem vzácná zvířata.
www.zooplasy.cz
Kaolinový důl v Nevřeni
Těžko objevit zajímavější industriální památku v regionu, než ja