Zapomenutý plyšový méďa smutně hledí z oprýskaného okenního parapetu. O kousek dál se v prachu povaluje panenka. Od doby, kdy ji k sobě naposledy přitiskla útlá dětská ručka, už uběhlo přes 30 let.
Tak jako všechno ostatní tu dlí v beztvaré samotě a tichu, které bývá přerušené jen občasným pískotem průvanu, vytím vlků a hlasy zvědavců z celého světa. Ti jsou také v podstatě jedinými posly lidstv