Vojenské auto se kodrcá šumavskými silničkami. „Už abychom to měli za sebou,“ honí se hlavami šesti vojákům a jejich velitelům. Míří do někdejší sklářské osady Hůrka na planině v lese směrem na Hartmanice a Srní. S sebou mají i pořádnou zásobu alkoholu. Čeká je odklízení mrtvol, úkol, který není zrovna příjemný.
Píše se rok 1953. Šumavské hvozdy se mění v nepřístupné pásmo, kam komunistická Veřej
Válku prostě musí Adolf Hitler (1889–1945) vyhrát. Pod rukama jeho pomocníčků vznikají po celé Evropě podzemní hnízda, kde se nepřetržitě pracuje na strojích, jež mají třetí říši přinést kýžený výsledek. Nejinak tomu je i na našem území. Spletité chodby ukrývající temná tajemství druhé světové války. Co pohltila země pod osadou zvanou Františkov?
Na tlumené světlo si unavené oči přivyknou rychl
Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat. Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do světa živých?
Drsnou šumavskou krajinou se nese kvílející
„Není krásnější země v celé střední Evropě nad Čechy, není krásnějšího pohoří nad Šumavu.“ To jsou slova básníka Adolfa Heyduka (1835–1923), který se ve svém díle Šumavě často věnoval. Pokud se následujícími stránkami necháme k návštěvě Šumavy inspirovat, tak určitě zjistíme, že jeho slova jsou pravdivá.
Celá oblast Šumavy je chráněná, nicméně zvláštní význam má její část zvaná Národní park Šumav
Na samém pomezí Českého království, na východním úbočí šumavské hory Strážný, stála od 14. století mohutná pevnost zvaná Kunžvart.
V současnosti zbývá z hradu, který patří mezi nejtajemnější místa v oblasti, prakticky jen torzo čtyřhranné věže. Už výstup ke zřícenině (výlet začnete v nedalekém městysi Strážný) je jako z pohádky – cesta se vine lesem lemovaným mechem porostlými balvany, kapradí
Příroda se uložila ke spánku a krajině vládne zima. Pro mnohé je to důvod k těšení a radosti. Pojedeme do hor. Co třeba na Šumavu?
Milovníci sjezdového lyžování to mají obvykle jednoduché. Většinou mají stálá místa, kam jezdí rádi, a už se těší na své kamarády a hoblování sjezdovky. Ale co my ostatní, kteří se chceme podívat někam, kde jsme ještě nebyli, nebo kouzlo zimy teprve začínáme obdivovat
Příroda se uložila ke spánku a krajině vládne zima. Pro mnohé je to důvod k těšení a radosti. Pojedeme do hor. Co třeba na Šumavu?
Milovníci sjezdového lyžování to mají obvykle jednoduché. Většinou mají stálá místa, kam jezdí rádi, a už se těší na své kamarády a hoblování sjezdovky. Ale co my ostatní, kteří se chceme podívat někam, kde jsme ještě nebyli, nebo kouzlo zimy teprve začínáme obdivovat
Nevíte, kam vyrazit za barevnými scenériemi a romantickými stezkami? Šumava nikdy nezklame! Tady si nejvíce užijete přírody plné barev, šustivého listí a již nesmělých slunečních paprsků.
Šumavský národní park se svým romantickým půvabem a velkým množstvím přírodních krás patří k nejnavštěvovanějším místům naší země. Nejzajímavější na Šumavě jsou zejména rašeliniště, kterým se říká slatě. Nejobl
Šumavské hvozdy byly vždy světem samým pro sebe. Nebyl problém se v nich ztratit, popřípadě být na cestě přepaden loupežníkem. Zimy tu byly takové, že skromné vesničky byly přes zimu často odříznuté. Ale léto zase zimu vynahradilo čistou přírodní krásou…
Nejen milovníci železnice zvolí pro vstup na Šumavu Lipno. Stejnojmenné městečko přitáhne pěknou pláží, lodičkami, aquaparkem a mnoha dalším
Vycházkové trasy dělají v tomto čase nejvíce radost těm, kdo neholdují lyžím a běžkám. Pěší toulky po Šumavě jsou krásné i v zimě.
Kvilda
Můžete spatřit Alpy
V zimě není nabídka pěších túr v okolí Kvildy příliš bohatá, ale existuje několik moc hezkých tras, které jsou pravidelně udržovány. Ta nejoblíbenější vede kolem farmy Highland a končí u kapličky ve směru na Filipovu Huť.
Tato nenáročná