Vodní nádrž na potoku Bystřička severně od Vsetína je dnes využívána především k rekreaci, koupání a vodním sportům.
V okolí s pěknou krajinou je mnoho chat a rekreačních středisek, lidé sem jezdí na pěší túry a výlety na kolech. Jižní strana břehu přehrady je zdobena pískovcovými skalami.
K nádrži, jež je jednou z nejstarších v České republice, se sjíždí i mnoho rybářů.
V Krkonoších to 29. července 1897 po osmé hodině večer vypadá, jakoby měla přijít potopa světa. Vytrvalé čtrnáctidenní deště střídá ještě silnější průtrž mračen. Řeky Labe i Úpa se během temné noci mění v běsnící bestie.
Jejich koryty se valí balvany i kmeny stromů, které se hromadí v údolích a zvyšují ničivou sílu živlu.
Údolím horního toku Labe proteče kolem 300 metrů krychlových vody za
„Když nemáme moře, musíme si ho vyrobit,“ řeknou si Češi a postaví Lipenské přehradní jezero. Největší vodní plochu na našem území.
Dalo by se říci, že přehrady v okolí pošumavského Lipna mají dlouhou tradici. Tu první vytváří v období třetihor příroda pomocí geologických procesů. Obrovské jezero, které uzavírá soutěska mezi Čertovou stěnou a horou Luč. Když zvětralá přírodní hráz povolí, vytvoří