Každý, kdo plánuje cestu do oblasti Zlínska, konkrétně Hostýnských vrchů, by si neměl nechat ujít návštěvu hradu Lukov. Jeho areál patří k nejrozlehlejším a nejstarším hradním komplexům na celé Moravě.
Historie hradu spadá do první poloviny 13. století. Ačkoliv hrad dlouhou dobu chátral, nyní se dočkal rozsáhlé rekonstrukce zaštítěné Spolkem přátel hradu Lukova. Zaujme nás již samotný příchod na
Mohutné, až 12 metrů vysoké hradby chránily v dobách krvavých husitských válek sídlo pražských biskupů na Helfenburku. Ani mocné zdi a vysoké věže ale nakonec nestačily. Když pevnost později dobylo a vyplenilo vojsko krále Jiřího z Poděbrad, hrad se ještě dokázal vzpamatovat.
Nachází se: u Úštěka na Litoměřicku
GPS souřadnice: 50°34'45,7"N, 14°23'1,5"E
Web: www.helfenburk.eu
Když ale v
Kousek od Telče, na zelené turistické trase, se nachází středověká zřícenina hradu Štamberk. Pevnost založená ve 13. století byla již v roce 1423 zničena husity a v současnosti z ní zbývá jen několik zdí. Přesto však výlet k ní nabízí mnoho zážitků.
Bývalé sídlo má velké předhradí, které využilo okolní skály s mnoha výklenky a puklinami. Ty jsou dnes velmi přitažlivé pro amatérské horolezce
Není divu, že Hazmburk, někdy známý také jako Zajícův hrad či Hanžburek, je nejvyhledávanější státní památkou v kraji, kterou navštíví přes 20 tisíc lidí ročně. Svou výraznou siluetou na vrcholu vulkanického kopce se může měřit s Troskami i Bezdězem.
Nachází se: u Libochovic na Litoměřicku
GPS souřadnice: 50°26'3"N, 14°0'51"E
Web: hazmburk.cz
Také Hazmburk se totiž může pochlubit dvoj
Zvláštní slovo kamýk znamená ve staročeštině kámen či skálu, a přesně tak sedí pevnosti, která byla postavena jako strážní věž nad cestou do Litoměřic, aby střežila bezpečí obchodníků i pocestných.
Nachází se: u Kamýku nedaleko Litoměřic
GPS souřadnice: 50°33'27"N, 14°4'51"E
Web: www.obeckamyk.cz
První historická zpráva o hradu ze 14. století pochází z listiny krále Jana Lucemburského, který
Zřícenina hradu Věžka nás hravě přenese do světa starých časů, báchorek a historek. Za vlády krále Václava II., okolo roku 1300, se na skále nad Berounkou vztyčil k nebi dobře chráněný hrad. Jeho nápadná věž mu dala i jméno – Věžka.
V 15. století se sice hrad zbortí a postupem času celé místo zpustne, zaroste křovím a stromy, ale přesto stále má co nabídnout. Ze skály se skromnými zbytky hradu se
Asi šest kilometrů severovýchodně od Ústí nad Labem nalezneme horu Blansko, která svůj název dostala podle hradu, který stojí na jejím vrcholu (zřícenina hradu je dnes volně přístupná).
Hrad vznikl kolem roku 1400 na osamoceném vrchu mezi dnešními obcemi Blansko a Mírkov. K hradu se váže zajímavá pověst. Měl zde žít zlý obr, který prakem střílel na Ústí nad Labem. Municí mu měli být jedovatí hadi
Dvojice věží této dávné pevnosti střeží mnohá tajemství. Na hradě byla prý kdysi alchymistická dílna, kde se vyrábělo zlato! A pohádkový poklad tu měli uschovat i francouzští vojáci táhnoucí domů z Ruska. Kde se má skrývat?
Napoleonovo vítězné tažení Evropou skončilo neslavně. Po porážce v Rusku od armád ruského vojevůdce Kutuzova se zdecimované Napoleonovy oddíly vracejí přes české území. Jeden
Proslul jako sídlo nebezpečných lapků a také kvůli pokladům, které na něm měli ukrýt. Cestu k nim ale stráží obávaný černý rytíř a také přízrak bílé paní. Legend o hradě Přimda je celá řada, může ale na nich být i zrnko pravdy?
Když se český kníže Vladislav I. dozvěděl od jednoho z dvořanů, že jakýsi Němec si staví na české straně pohraničních hvozdů velký, kamenný hrad, panovník nad tím jen má