Domů     Tajemná Patagonie: Jak se žije na jižním konci světa?
Tajemná Patagonie: Jak se žije na jižním konci světa?

Mohutné ledovce, krásné fjordy, žulové skály, sopky, nádherná jezera, národní parky, zelené lesy, stovky opuštěných ostrůvků.

To je Patagonie – odlehlý cíp Jižní Ameriky s nevšedně pestrou a zároveň nevídaně surovou přírodou, který za svobodu bojuje už celé stovky let.

Oblast přezdívaná „konec světa“ se rozkládá ve spodní části jihoamerického kontinentu, na území Chile a Argentiny, jižně od řek Río Colorado a Biobío.

Přestože při pohledu na mapu působí ve srovnání se zbytkem kontinentu nicotně, rozlohou přesahuje jeden milion km2, což je přibližně tolik, kolik plochy v Africe zabírá Egypt. Jižně, směrem k Antarktidě, na Patagonii navazuje Ohňová země s proslulým mysem Horn.

Celou oblastí se táhnou pouze dvě hlavní silnice – legendární Ruta 40 s délkou přes 5 100 kilometrů, která kopíruje Andy, a pobřeží Atlantického oceánu lemující Ruta 3.

Čest Evropě

Lidé se ve Střední a Severní Americe usazují pravděpodobně už před 30 000 lety, osídlení se pak postupně šíří směrem na jih. Patagonskou oblast dobudou koncem poslední doby ledové, tedy kolem roku 10 000 př. n. l.

Protože přicházejí ze severu, dokáží se dokonale přizpůsobit zdejším drsným klimatickým podmínkám.

Prvním Evropanem, kterému se přes nehostinné patagonské vody podaří dorazit k jižnímu cípu kontinentu, se počátkem roku 1520 stane portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães (1480–1521), jehož jméno dodnes nese průliv oddělující pevninskou část kontinentu od Ohňové země.

Hlavy jen k opasku

„Jednoho dne jsme k našemu úžasu na pobřeží spatřili muže obří postavy,“ líčí kronikář první cesty kolem světa Antonio Pigafetta (1491–1534). „Byl tak vysoký, že mu hlava nejvyššího z nás sahala jen k opasku.

Náš kapitán pojmenoval tento národ Patagonci,“ dodává. Magalhães původní obyvatele podle všeho považuje za obry s velkýma nohama – v jejich jazyce je pata výrazem pro nohu a gón pak zveličující přípona.

V současné době Patagonii obývají necelé 2 miliony lidí, včetně statisíců původních obyvatel, Mapučů, kteří se zde usadí mezi 7. a 16. stoletím.

Nekončený boj

Ti se v předkolumbovských dobách dokáží úspěšně ubránit začlenění do obrovské říše Inků a později zdatně bojují i proti španělským dobyvatelům, problémy s právem na sebeurčení ale řeší i v posledních letech – požadují větší autonomii a domáhají se své půdy, skupované zahraničními milionáři.

Jedním z nich je italský podnikatel Luciano Benetton (*1935), který v argentinské části Patagonie vlastní téměř 900 000 hektarů půdy, ze které se muselo vystěhovat několik mapučských rodin.

Vytoužená spása

Za zachování patagonské přírody však neúnavně bojuje například americká ochránkyně přírody Kris Tompkinsová (*1950) tím, že dlouhodobě skupuje tamní půdu, aby se její pozemky po dohodě s chilskou prezidentkou staly součástí sítě několika chráněných národních parků.

Současní boháči však nejsou zdaleka prvními, kdo si na patagonské území dělá zálusk.

Když v polovině minulého století do argentinského prezidentského křesla usedne Juan Perón (1895–1974), pomůže nacistickým válečným zločincům a kolaborantům z dříve okupovaných zemí uniknout spravedlnosti.

Úkryt nestvůr

Argentinské ambasády tak na jeho povel mezi lety 1946–1952 vydají nevyplněné pasy asi 12 000 německých lékařů, politiků a diplomatů, kteří převážně prchají právě do odlehlé Patagonie.

Dočasný úkryt tu najde například osvětimský „anděl smrti“ Josef Mengele (1911–1979) nebo jeden z hlavních organizátorů holokaustu Adolf Eichmann (1906–1962).

Foto: Titulka (Foto: LuisValiente / Pixabay)

commons.wikimedia, pixabay

Foto:
Štítky:
Lokalita:
Související články
Pláže známé z filmů, solné pláně s plameňáky, sopečné útesy a bílé rybářské vesnice. Přírodní park Cabo de Gata na jihovýchodě Španělska patří k nejsušším koutům Evropy. Zatímco Prahu na podzim halí mlha, tady svítí slunce, a v zimě navíc bez davů. Černé sopečné útesy, liduprázdné zátoky a vyprahlé kopce, mezi kterými se krčí bílé rybářské vesničky. Přírodní park Cabo de Gata-Níjar u Almeríe, n
Dolomity umí být dramatické, ale málokde je jejich krása tak snadno dostupná jako v oblasti Madonna di Campiglio. Stačí pár minut v lanovce a ocitnete se mezi skalními věžemi, horskými jezery a nekonečnými výhledy. Přinášíme tipy na osm zážitků, kvůli kterým stojí za to naplánovat si letní dovolenou právě sem. Madonna di Campiglio uhrane každé ráno, kdy první paprsky kreslí na vrcholcích Brenty
Jen málokterá via ferrata dokáže nabídnout tak dokonalou kombinaci dramatických výhledů, historického významu a technické přístupnosti jako Via Ferrata Sosat. V srdci Brentských Dolomit představuje vstupní bránu do legendárního systému Via delle Bocchette, který je mezi milovníky ferrat považován za jednu z nejkrásnějších vysokohorských tras na světě. Přestože samotná ferrata nepatří mezi techn
Hornorakouský region Donau představuje dovolenou, která zpomaluje tempo a zanechává trvalý dojem. Mezi řekami, zvlněnou krajinou a mírnými rovinami se zde propojují pohyb, příroda, gastronomie a kultura v zážitky, které mají skutečnou hodnotu. Nejde tu o to být stále výš, rychleji a dál, ale o výjimečné okamžiky – při cyklistických výletech podél řek, pěších túrách s dalekými výhledy, rodinnýc
Není daleko a nabízí nevšední zážitek. Bad Schandau není jen půvabné lázeňské město, ale i místo překvapení. V místním bazénu si totiž můžete vychutnat koncert přímo ve vodě. Nádherně osvěžující místo leží jen 8 kilometrů od Hřenska a například z Prahy se tam dostanete vlakem za pouhé dvě hodiny. I proto je pravděpodobné, že v jeho bazénech
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz