Ne každé město bychom byli schopni na fotografii rozpoznat podle jeho radnice. U Ostravy tenhle problém mít nemůžeme. Zdejší nová radnice je nezaměnitelná a její věž nemá mezi českými radničními budovami konkurenci.

Historické budovy jsou krásné a cenné, ale potřebám moderní společnosti už někdy přestanou vyhovovat. Tak tomu bylo s ostravskou Starou radnicí na dnešním Masarykově náměstí, která byla pýchou města od 16. století.

O čtyři sta let později ale už bylo jasné, že z mnoha důvodů bude třeba vybudovat radnici novou. Na počátku století se sloučila Ostrava s okolními obcemi, vznikla takzvaná Velká Ostrava, a agendy k řízení bylo najednou na Starou radnici moc.

Stačilo ale popojít necelý kilometr po Sokolské třídě a místo pro nové správní centrum města se ukázalo samo.

A tak se Nová radnice v roce 1930 otevírala právě tam, na novém náměstí, nesoucím dnes jméno Jana Prokeše, prvního českého starosty Ostravy, který má velký podíl na rozvoji města a sám stavbu radnice inicioval.

Potřebujeme lehčí věž!

Nová radnice ve funkcionalistickém stylu měla být od počátku vizitkou města a měla tak trochu připomínat věhlasný palác Signorie ve Florencii. Ten má 94 metrů vysokou strážní věž, a tak i ostravská radnice počítala s podobnou dominantou.

Hned na začátku se ovšem ukázalo, že postavit kamenný kolos podle italského vzoru nebude tak snadné. Zdejší štěrkové podloží je nestabilní a takovou váhu by nejspíš neuneslo. A tak celou radnici nese unikátní žebrovaná železobetonová deska, která zátěž roznáší.

Je silná tři metry a měří 33,5 x 52,4 metru. Projekt samotné věže pak musel být změněn, aby byla co nejlehčí. I tak byla ovšem zvolená ocelová konstrukce s měděným oplátováním těžká 155 tun.

Výšky svého florentského vzoru nakonec nedosáhla, měří jen 85,6 metru, ale i tak díky ní radnice stala nejvyšší radniční budovou a zároveň nejrozsáhlejším radničním komplexem v České republice.

Čtyři symboly hornického města

Interiér radnice rozhodně neměl vypadat lacině, přestože funkcionalistický styl si příliš nelibuje v ozdobách a okázalém luxusu.

Zdi jsou tak obloženy mramorem, mahagonem a dalšími vzácnými dřevy, lustry jsou z broušeného českého křišťálu, nechybějí skleněné vitráže s erby města a regionu, přehlédnout nelze ani čtyři bronzové sochy v průčelí vysoké přes tři metry, které symbolizují čtyři tradice Ostravy:

hornictví, obchod, vědu a hutnictví. Radniční foyer je natolik reprezentativním prostorem, že je v současnosti využíván i k pořádání výstav. Nová radnice je také jedním z posledních míst, kde stále ještě funguje starý dřevěný výtah řečený páternoster.

Pochází z roku 1928 a díky renovaci v roce 2004 vozí v pravém křídle budovy návštěvníky radnice dodnes.

Nejdelší rychlovýtah stále jezdí

Věž se hned od začátku mohla pochlubit i dalšími rekordy. Rychlovýtah, který dopravuje návštěvníky na vyhlídkovou plošinu, měřil 51 metrů a byl tak ve své době nejvyšší v republice.

Věžní hodiny váží přes půl tuny, jejich ciferník měří v průměru 350 centimetrů a ručičky jsou dlouhé jako průměrný člověk, tedy 175 centimetrů.

Vyhlídková terasa ve výšce 72 metrů poskytuje výjimečný rozhled, za příznivého počasí lze dohlédnout až do Beskyd a Jeseníků či do Polska. Na věž se samozřejmě můžeme podívat i my, stejně jako to každoročně udělá 45 tisíc návštěvníků.

Vstup se nachází v informačním centru ve 4. patře a na ochozu můžeme využít dva dalekohledy na mince, které nám výhled ještě zdokonalí.