Domů     Vzniklo národní muzeum díky neúrodě?
Vzniklo národní muzeum díky neúrodě?

„Někam se ztratily,“ krčí císařský úředník rameny na otázku, kde se nachází stanovy nově vzniklého českého muzea. Když ale do věci rázně zasáhne sám český purkrabí Kolovrat, najednou se rychle najdou.

Je vidět, že rakouskému císaři Františkovi I. se do jejich schvalování vůbec nechce…

Po skončení Napoleonských válek v roce 1815 se intenzivně schází Královská česká společnost nauk, která sídlí ve Šternberském paláci na dnešním pražském Malostranském náměstí.

Svoje útočiště najde v salonu hraběte Františka Josefa ze Šternberka (1763–1830), nejvyššího komořího Českého království, který sem přivede i svého bratrance hraběte Kašpara Mariu Šternberka (1761–1838), mezinárodně uznávaného vědce.

Společnost je zde opravdu vybraná, diskutuje se zde o vlasteneckých záležitostech a mimo jiné o vzniku českého muzea.

Sbírku chce odkázat státu

Kašpar Šternberk vybuduje sbírku, za kterou se nemusí stydět ani v evropském měřítku.

„Okolnost, že tu svou neměl komu odkázat a chtěl ji zachovat vlasti, jej přivedla mezi hlavní zastánce myšlenky zřízení muzea – zejména k Františku Antonínovi hraběti Kolovratovi-Libštejnskému, nejvyššímu purkrabímu Království českého,“ uvádí současný archeolog Karel Sklenář.

„Uvažuji vytvořit ze své sbírky muzeum,“ navrhuje Šternberk Kolovratovi poprvé zřejmě už během zimy na přelomu let 1813/1814.

Obilná půjčka pomůže

Vývoj překvapivě urychlí neúroda v roce 1816. Skupina českých šlechticů sbírá peníze na nákup obilí a podaří se jim shromáždit skoro půl milionu zlatých. V příštím roce se ale naštěstí urodí dost obilí. Nikdo teď neví, co dělat s tak obrovskou sumou peněz.

„Část z ní by bylo možné použít na založení muzea,“ navrhují Šternberkové se svým dalším bratrancem Františkem Josefem z Klebelsbergu (1774–1857). Nic neponechají náhodě.

Klebelsberg hned sepíše návrh, který 2. dubna 1818 donese hraběti Kolovratovi. Dohodnou se, že purkrabí požádá věřitele půjčky o souhlas a zároveň vyzve veřejnost k peněžní sbírce na muzeum.

12. dubna 1818 se sejdou Šternberkové s Klebelsbergem a dalšími a vytvoří prozatímní správní výbor muzea.

Podivná ztráta

Provolání „Vlasteneckým přátelům věd,“ se stává zakládací listinou muzea, jehož duší se stává Kašpar Šternberk. Jako základ poskytne svoji sbírku nerostů, paleontologických a geologických předmětů a herbářů, kterou tvoří neuvěřitelných 145 tisíc exemplářů.

Řídí činnost muzea a často ho i financuje. Jedná s vídeňskými úřady, kterým je myšlenka vzniku českého muzea proti srsti.

Stanovy muzea, předložené rakouskému císaři Františkovi I. (1768–1835), se proto jakousi podivnou náhodou ztratí přímo v jeho pracovně. Objeví se až po zásahu purkrabího Kolovrata. 14. června 1822 je císař konečně schválí.

Foto: Wikimedia
Lokalita:
Související články
Podzim mění Lipno možná působivěji než kterékoliv jiné roční období. Hladina se zbavuje letního ruchu, lesy kolem vody přecházejí do měděných a zlatých tónů a chladná rána vybízejí k pomalejšímu tempu. Na jeho levém břehu, v malé Bližší Lhotě, stojí Aparthotel & Wellness Knížecí cesta. Místo pro ty, kteří chtějí na několik dní vyměnit městský rytmus za šumavský les, saunu a pohled na vodu.
Jen málokteré místo v České republice nabízí tolik rozmanitých zážitků na tak malém území jako údolí řeky Desné v srdci Jeseníků. Během jediného dne můžete nahlédnout do útrob jedné z nejvýznamnějších vodních elektráren v Evropě, vydat se na horské hřebeny, projet se na koloběžce a den zakončit poznáváním památek ve Velkých Losinách nebo v termálním parku. [caption id="attachment_92379" align="
Na rohu dnešních ulic Spálená a Přízova v Brně se už více než osmdesát let nachází prázdná parcela. Jen málokdo z kolemjdoucích tuší, že právě zde stála jedna z největších synagog v českých zemích – monumentální stavba, která byla po desetiletí symbolem sebevědomé a prosperující židovské komunity. Brněnská Velká synagoga byla slavnostně otevřena v roce 1856, v době, kdy se město proměňovalo v p
Dominantou města je barokní zámek Benátky nad Jizerou, v jehož zdech se psaly dějiny a pobývali skuteční velikáni. Fenomenální dánský astronom Tycho Brahe tu prováděl svá slavná astronomická měření a za zavřenými dveřmi laboratoří hledal elixíry pro lidstvo. Došlo zde i k osudové spolupráci s jeho přítelem, slavným Janem Keplerem. Tímto historickým setkáním je inspirována i zážitková mobilní detek
Německo upevňuje svou pozici jedné z nejvyhledávanějších evropských turistických destinací. Nejnovější kulturní projekty, otevření inovativních muzeí a velkolepé rekonstrukce historických památek přitahují návštěvníky z celého světa. V nadcházejících měsících se zde propojí kultura, historie i moderní zážitky do jedinečné nabídky turistických míst – přinášíme jejich výběr. Po přibližně pětileté
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz