V roce 1995 odkryli němečtí archeologové v Turecku pozůstatky pradávné stavby. Na základě analýzy organických sedimentů bylo její stáří určeno na téměř 12 tisíc let.

Jenže podle současných historických teorií neměli být lidé v této době schopni něco takového postavit. Jak tedy mohla tato stavba vůbec vzniknout?

Tuto otázku si kladou i samotní archeologové, kteří se podílejí na jejím odkrývání. Dlouhá léta navíc nikdo netušil, jaký unikát skrývá jeden nevýrazný turecký kopec.

Ještě na počátku 90. let se předpokládalo, že se v nitru kopce nachází pohřebiště z doby Byzantské říše.

Až s počátkem vykopávek byla tato teorie vyvrácena a archeologové si postupně začali uvědomovat, jak převratný nález učinili.

NEJSTARŠÍ CHRÁM NA SVĚTĚ

Prozatím bylo odkryto jen 5-10 % z celého komplexu, avšak na základě již odhalených struktur lze usuzovat, že nějaká nám dosud neznámá civilizace na vrcholu kopce postavila monumentální chrám.

Ten se skládal z několika kamenných kruhů o průměru 10–30 metrů, které byly zpevněny velkými vápencovými pilíři o velikosti 3–6 metrů a váze mnoha desítek tun.

V centrální části chrámu se nachází dva velké kamenné bloky ve tvaru písmene T, které možná podpíraly střechu.

Na jednotlivých pilířích jsou vyobrazené reliéfy lidí, zvířat, ptáků, hmyzu a také zvláštní symboly, které by mohly představovat nejstarší nalezené piktogramy na světě.

STARŠÍ NEŽ LIDSKÁ CIVILIZACE?

Struktura chrámu není ničím zvláštní a příliš se neliší od megalitických komplexů jiných starověkých civilizací. Zarážející je však stáří celé stavby.

Archeologové datovali chrám zhruba do 10.-9. tisíciletí př. n. l. Na základě nálezů a datace organických materiálů v okolí komplexu je ale možné, že bude chrám ještě starší (možná až z 11. tisíciletí př. n. l.).

Jenže doba kolem roku 10 000 př. n. l. je érou lidí, kteří se živili lovem a sběrem plodin a používali jen primitivní kamenné a pazourkové nástroje. Zemědělství a obdělávání půdy mělo být pro tehdejší lidi ještě téměř tisíc let neznámé. Lidské tlupy stále migrovaly za zvěří a nikde se trvale neusazovaly.

Umění se omezovalo jen na jeskynní malby a jednoduché vyřezávané či vytesané sošky jako je např. naše známá Věstonická venuše. V Göbekli Tepe se ale nacházejí obrovské kamenné bloky z jediného kusu vápence o váze mnoha tun. Ty bylo potřeba otesat, dopravit na místo a vztyčit.

Také k vytesání reliéfů bylo potřeba důmyslnějších nástrojů než jen kamenných palic. Kde se v této době vzal um a technické znalosti pro takto komplikovanou stavbu?

VYSPĚLÁ DĚLBA PRÁCE

Odborníci odhadují, že stavba musela zabrat celá desetiletí. Lidé, kteří se podíleli na budování komplexu, prý bydleli nejspíše v okolí ve stanech a chýších. Předpokládá se, že bylo potřeba alespoň 500 lidí, aby bylo možné celý projekt vůbec uskutečnit. Když část skupiny pracovala, někdo jiný se jim musel starat o jídlo.

To bylo nejspíše opatřováno jen lovem a sběrem, ale možná také docházelo ke sběru semen divoce rostoucích obilovin, což by vysvětlovalo, jako mohlo být takto početné společenství při stavbě efektivně vyživováno.

ASTRONOMICKÁ POZOROVATELNA NEBO OBĚTNÍ MÍSTO?

Další velkou neznámou je účel stavby a funkce celého komplexu. Co mohlo přimět zdejší civilizaci k takto náročné stavbě? Někteří odborníci na základě analýzy vytesaných reliéfů odhadují, že chrám sloužil k pozorování hvězd.

V počítačovém programu si nechali vymodelovat tehdejší noční oblohu i postavení hvězd a došli k závěru, že jednotlivé symboly na kamenných blocích nejspíše představují tehdy viditelná souhvězdí.

V loňském roce skupina skotských vědců přišla s tvrzením, že symboly na jednom z pilířů prý znázorňují katastrofickou událost, ke které došlo kolem roku 10 950 př. n. l.

Jednalo se o srážku planety Země s poměrně velkou kometou, která způsobila značné globální změny a připravila o život mnoho tehdejších lidí i zvířat (došlo např. k vyhynutí mamutů).

Za zmínku také stojí nálezy lidských lebek v okolí chrámu, do kterých byly vyřezávány symboly a zvláštní rytiny. Některé z nich měly dokonce provrtané dírky.

Takový nález by mohl poukazovat na kult lebek a chrám tak mohl sloužit jako obětní místo nebo popraviště.

Záhadou také zůstává zánik chrámu. Ten nebyl zničen násilně nebo v důsledku přírodní katastrofy, místo toho byl někdy v 8. tisíciletí př. n. l. záměrně zasypán.

S postupujícím archeologickým výzkumem dochází nejen ke zpřesňování údajů o chrámu v Göbekli Tepe, ale také ke zjišťování nových překvapivých skutečností.

Snad se ještě časem dozvíme, jaká civilizace byla schopna postavit takto komplikovanou stavbu v tak dávné době.

V budoucnu proto budeme muset nejspíše přehodnotit náš pohled na dějiny lidstva a přijmout teorii, že naši dávní předkové byli mnohem chytřejší a zručnější, než jsme si doposud mysleli.