Domů     Žebrák a Točník: Kde si i husité vylámali zuby
Žebrák a Točník: Kde si i husité vylámali zuby

Málokteré historické památky jsou vzájemně tak spojeny, že když vyslovíte jméno jedné, automaticky vám naskočí i druhé. Zříceniny hradů Žebrák a Točník (ten je na úvodní fotografii) takové jsou.

Do dnešních dnů tvoří památku na dávno zašlé doby, kdy sem do křivoklátských lesů přijížděli čeští panovníci.

Postavit hrad na křemencovém skalnatém ostrohu obtékaném ze tří stran potokem se tehdy ve druhé polovině 13. století zdálo být ideální volbou. Vždyť jen kousek odtud vedla hojně využívaná obchodní stezka z Prahy do Bavorska.

Podle čeho získal hrad Žebrák své originální jméno, není tak úplně jasné. Nejspíš vzniklo jako připomínka toho, že pevnost stojí na úzkém skalním žebru nad údolím.

Možná má ale pravdu pověst, podle níž se stavitelé rozhodli pojmenovat hrad podle prvního návštěvníka, který projde jeho branou. A tím byl shodou okolností žebravý student.

Příliš malý pro krále

Význam hradu nicméně rostl, tím spíš, že se zanedlouho ocitl v královských rukou.

Pořídil si ho Jan Lucemburský, později bychom tu mohli potkávat i Karla IV. a jeho syna Václava IV. Zatímco císař Karel IV. na Žebrák zanevřel, protože tam zemřel jeho dvouletý prvorozený syn, jeho následovník a syn Václav IV. si zdejší okolí zamiloval, především pro skvělé možnosti honitby.

Hluboce pak tesknil, když Žebrák v roce 1395 vyhořel. Panovník musel tehdy přijmout tvrdé rozhodnutí.

Opravy oblíbeného hradu by byly tak náročné a prostor na skále tak malý pro potřebné rozšiřování areálu, že Václav s těžkým srdcem nařídit postavit na nedalekém kopci hrad nový.

Hrad Žebrák - CC BY-SA 4.0 - Janmanak
Hrad Žebrák – CC BY-SA 4.0 – Janmanak

Ten dostal jméno Točník podle toho, že při příjezdu ke vstupní bráně je třeba se třikrát otočit. Zatímco Točník rostl do krásy, Žebrák pomalu upadal v zapomnění, i když ještě roku 1425 spolu se Točníkem úspěšně odolal osmitisícové husitské armádě.

V roce 1532 za přítomnosti krále Ferdinanda I. ještě přežil další ničivý požár, ale pak už kámen z jeho kdysi pevných zdí začal sloužit svému mladšímu sourozenci jako stavební materiál. V historických dokumentech se už v roce 1552 Žebrák popisuje jako pustý.

Dnes z něj můžeme obdivovat především okrouhlou věž, která slouží jako rozhledna.

Temná voda plná mrtvých duší

Zvláštností hradu Točník je místní jezírko na vnější straně hradeb.

Podle legend oplývá magickou mocí, které možná podlehl i sám zakladatel hradu Václav IV. Ostatně při budování hradu si osobně vymínil, že jeho královské komnaty se budou nacházet na východní straně, nejvíce otevřené případnému obléhání.

Výhled na tajemné jezírko stál ale panovníkovi zřejmě za to. Podle pověstí se ve zdejší hluboké zelené vodě skrývají duše mrtvých v podobě černých ryb.

Jedna z místních kachen zase měla být nešťastnou duší královy milenky, kterou on sám v záchvatu zuřivosti sprovodil ze světa. Těžko říci, zda na zvěstech o záhadných vlivech na pohled neškodného jezírka něco může být.

Faktem je, že když za nějakou dobu přijížděl na hrad císař Rudolf II., s každým metrem propadal větší hrůze a ze všech sil se bránil tomu, aby jeho průvod v cestě na Točník pokračoval.

Jen díky tomu, že na úzké cestě nebylo možné kočár otočit, nakonec do hradu po můstku v těsné blízkosti jezírka dorazil a strávil tu i bezesnou noc plnou nočních můr a děsů.

Sklopte své zraky k medvědům

Možná i tenhle panovnický zážitek přispěl k tomu, že také Točník brzy ztrácel svůj význam a začínal nenápadně pustnout. Kdysi honosné reprezentační sídlo během třicetileté války sloužilo už jen jako úkryt okolních vesničanů.

Podle zpráv z počátku 18. století měl Točník stále ještě střechu a v té době se zdálo, že snad ještě může začít lepší časy. V bývalém královském paláci totiž byla zřízena poutní kaple svatého Bartoloměje. Ale nestačilo to.

Král Václav IV. by ale byl určitě potěšen, kdyby svůj hrad viděl dnes. Ne, není to pyšný kolos zářící novotou, ale lidé na něj nezapomněli.

Díky rekonstrukci se sem sjíždějí turisté z Čech i zahraničí, každoročně se tu konají historické slavnosti a Točník je mekkou šermířů zblízka i zdaleka.

Návštěvníci si jednu z nejrozsáhlejších zřícenin v Čechách mohou prohlédnout samostatně, nebo v letní sezoně využít služeb průvodce.

Vstoupí do Královského paláce, mohou obdivovat Velký palác s dochovanými sgrafity, západní i východní bránu a také hluboký hradní příkop s padacím mostem, v němž tradičně přebývají místní medvědi. Ti současní se jmenují Agáta a Martin a je jim teprve sedm let.

Pokud vám snad budou povědomí, tak nejspíš proto, že se v roce 2013 stali hvězdami televizního pořadu Méďové na cestách.

Foto: Creative Commons (úvodní foto: CC BY-SA 4.0 – Wolkenkratzer)

Foto:
Související články
Podzim mění Lipno možná působivěji než kterékoliv jiné roční období. Hladina se zbavuje letního ruchu, lesy kolem vody přecházejí do měděných a zlatých tónů a chladná rána vybízejí k pomalejšímu tempu. Na jeho levém břehu, v malé Bližší Lhotě, stojí Aparthotel & Wellness Knížecí cesta. Místo pro ty, kteří chtějí na několik dní vyměnit městský rytmus za šumavský les, saunu a pohled na vodu.
Jen málokteré místo v České republice nabízí tolik rozmanitých zážitků na tak malém území jako údolí řeky Desné v srdci Jeseníků. Během jediného dne můžete nahlédnout do útrob jedné z nejvýznamnějších vodních elektráren v Evropě, vydat se na horské hřebeny, projet se na koloběžce a den zakončit poznáváním památek ve Velkých Losinách nebo v termálním parku. [caption id="attachment_92379" align="
Na rohu dnešních ulic Spálená a Přízova v Brně se už více než osmdesát let nachází prázdná parcela. Jen málokdo z kolemjdoucích tuší, že právě zde stála jedna z největších synagog v českých zemích – monumentální stavba, která byla po desetiletí symbolem sebevědomé a prosperující židovské komunity. Brněnská Velká synagoga byla slavnostně otevřena v roce 1856, v době, kdy se město proměňovalo v p
Dominantou města je barokní zámek Benátky nad Jizerou, v jehož zdech se psaly dějiny a pobývali skuteční velikáni. Fenomenální dánský astronom Tycho Brahe tu prováděl svá slavná astronomická měření a za zavřenými dveřmi laboratoří hledal elixíry pro lidstvo. Došlo zde i k osudové spolupráci s jeho přítelem, slavným Janem Keplerem. Tímto historickým setkáním je inspirována i zážitková mobilní detek
Německo upevňuje svou pozici jedné z nejvyhledávanějších evropských turistických destinací. Nejnovější kulturní projekty, otevření inovativních muzeí a velkolepé rekonstrukce historických památek přitahují návštěvníky z celého světa. V nadcházejících měsících se zde propojí kultura, historie i moderní zážitky do jedinečné nabídky turistických míst – přinášíme jejich výběr. Po přibližně pětileté
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz