Zlaté Hory leží na severovýchodě okresu Jeseník při hranicích s Polskem. Zdejších bezmála čtyři tisíce obyvatel celoročně rozšiřují zástupy turistů, kterým má region rozhodně co nabídnout.
Tajemné podzemí
Nevšedním a nezapomenutelným zážitkem je návštěva Poštovní štoly přibližně šest kilometrů od Zlatých Hor.
Překvapivě zachovalá štola určená původně k těžbě zlata, stříbra či mědi pocházející z 16. století byla dlouho uzavřená, ale město ji v roce 2012 odkoupilo a zpřístupnilo veřejnosti.
Pod zemí tu nalezneme mnoho rarit včetně dřevěného potrubí, částí původního čerpadla nebo skladu dřeva, v němž stále ještě leží palivo pro takzvané sázení ohně.
Ten před vynálezem dynamitu sloužil k rozžhavení stěn štoly, které pak po prudkém zchlazení rozpraskaly. Nevšední je také zvláštní namodralý povlak, kterým je potaženo potrubí i stěny okolo.
Jedná se o jílovitý minerál zvaný alofán, který se občas v opuštěných dolech objevuje a v Poštovní štole nabízí vskutku krásnou podívanou. K prohlídce štoly se ovšem musíme dobře obléknout, protože teplota se tu pohybuje kolem osmi stupňů.
Zlatá horečka ve skanzenu
Rýžování zlata si můžete vyzkoušet v místním skanzenu při prohlídce Zlatorudných mlýnů. Jde o repliku vodou poháněných středověkých hornických mlýnů zhotovených podle dobových nákresů.
V Hornické osadě, kde se ve středověku zpracovávala vytěžená ruda a kde žili horníci běžným životem, najdete repliku dřevěného hornického srubu. Osada bývala v dobách své největší slávy také náležitě opevněná, aby dokázala ochránit vytěžené zlato.
Nechybí tu ani zvonička, která sloužila jako takzvaný pivní zvonec, od 16. století sloužící jako oznamování času uzavření všech hospod. Úderem desáté hodiny večerní už hospodští nesměli hostům nalévat, aby horníci stačili do ranní směny řádně vystřízlivět.
V těsné blízkosti osady se nachází závodiště, kde se každoročně konají soutěže v rýžování zlata včetně mistrovství světa v roce 2010. V jižní části skanzenu pak stojí tavicí pec s venkovní tavírnou a vnitřním prostorem s koženými měchy.
Sem se přivážely drcená ruda, aby se pomocí žáru a chemických přísad získal cenný kov.
Rozhledna na Biskupské kupě
Jako na dlani budeme mít celé Zlatohorsko z 19 metrů vysoké rozhledny na Biskupské kupě. Ta je opravdovou dominantou regionu a zároveň se jedná o první kamennou rozhlednu v Jeseníkách.
Postavena byla na místě dřívější zchátralé rozhledny tvaru pyramidy už v roce 1898 u příležitosti padesáti let vlády císaře Františka Josefa.
Za obou světových válek rozhledna sloužila jako vojenská pozorovatelna, od roku 1966 se na ni už nesmělo, protože místo na ní celé zabral instalovaný televizní převaděč. Až v roce 1998 se turisté dočkali a mohli se opět pokochat výhledem.
A ten stojí opravdu za to. Z ochozu vyhlídkové věže je možné vidět všechny vrcholy jesenických hor včetně Pradědu, západním směrem lze spatřit Králický Sněžník i Sněžku. Na východě pak Beskydy a za velmi dobré viditelnosti nejvyšší štíty Vysokých Tater.
A dohlédnout můžeme i do Polska, kde se za pěkného počasí rýsují komíny tepelné elektrárny u Opole nebo dokonce sto kilometrů vzdálená Wroclav.
Pěší túrou se k Biskupské kupě můžeme vydat po zelené značce od hlavního rozcestníku u budovy muzea v Zelených Horách, nebo zaparkovat až na sedle Petrovy boudy.
Středověká štola i mučírna
Celkem deseti stálými expozicemi se pyšní zlatohorské muzeum. Sídlí ve Staré poště, nejkrásnější budově zdejší památkové rezervace postavené už v roce 1698 jako vůbec první poštovní řad na území tehdejšího Slezska.
Fungování poštovního úřadu tehdy vyžadovalo nejen práci běžných poštmistrů, ale i nezbytné zázemí pro přepřahání poštovních vozů nebo poskytování ubytování. Svého času tu strávili noc třeba císař Josef II. nebo vojevůdce generál Laudon.
Dnes tu ovšem sídlí muzeum, kde se dozvíme všechno o historii hornictví či místech a pamětihodnostech blízkého okolí.
Hodně zajímavostí nabídne expozice těžby zlata s modelem středověké i novodobé hornické štoly nebo se sbírkou nalezených vzácných minerálů, díky expozici Selská jizba se zase seznámíme se způsobem života obyvatel v uplynulých staletích včetně dobových nástrojů nebo přístrojů od psacích strojů a radiopřijímačů až po porcelánové zátky nebo trezory.
A vynechat určitě nebudeme chtít ani středověkou mučírnu z dob zdejších čarodějnických procesů, které řídil nechvalně proslulý inkvizitor Jindřich František Boblig.
Vraťte se do doby ledové
Co si rozhodně nemůžete nechat ujít, je výprava do nejvýše položené osady ve Slezsku jménem Rejvíz. Původně se zde těžila železná ruda, dnes je Rejvíz rájem turistů, jejichž sezonu zahajuje květnové Odemykání Mechového jezírka.
To se nachází ve středu západního jádra rašeliniště a vrstva rašeliny zde dosahuje tloušťky až tří metrů. Tato oblast je přírodní rezervací, protože vrchovištní rašeliniště s okolím porostlým vzácnou flórou doby ledové je údajně sedm tisíc let staré.
Je to největší rašeliniště na severní Moravě a jeho přírodní prostředí se uchovalo díky chladnému klimatu.
Při turistickém chodníku z Rejvízu do Dolního Údolí bylo obnoveno odpočívadlo zvané Hříbek, které jako pozorovatelna sehrálo významnou roli během mobilizace v roce 1938.
Více informací o zdejším kraji najdete na www.krajpokladu.cz
Foto: Kraj pokladů
