Při vstupu v nás budí zdání zakázaného ovoce, zároveň však dýchají geniem loci. Představují memento mori středověkých pandemií. Vydejte se s námi na netradiční výlet po českých morových hřbitovech!
ZASTAVENÍ PRVNÍ: Santiniho trojkový zázrak
Kde: Žďár nad Sázavou
Tři. Právě tahle číslovka je pro nejkrásnější morový hřbitov Česka příznačná. Najdete ho na kraji Žďáru nad Sázavou v kraji Vysočina. Čtyři zdejší kaple brázdí trojice oblouků arkády.
Číslovku tři uctívají i trojboké výseče na klenbě nebo socha anděla na trojúhelníkovém soklu stojící v centru tohoto zcela netradičního hřbitova.
Za stavbou ležící jen 350 metrů od žďárského kláštera se podepíše významný český architekt italského původu, Jan Blažej Santini-Aichel (1677– 1723).
Hřbitov vznikne kvůli několikanásobné morové vlně, která východní Čechy postihne mezi lety 1709 až 1715. Až mor odezní, bude se tu pohřbívat dál.
Pokud vám nesedí do trojkového počtu čtyři kaple, věřte, že jedna z nich pochází až z 18. století, kdy je hřbitov zvětšen.
ZASTAVENÍ DRUHÉ: To nejcennější zůstalo zachováno
Kde: Praha – Žižkov
Starý židovský hřbitov na Olšanech najdete v pražských Mahlerových sadech.
Pokud stále nevíte kudy kam, prozradíme, že se nalézá v těsné blízkosti Žižkovské televizní věže. Na první pohřbené nemusí dlouho čekat, během následujících 10 měsíců zde bude pohřbeno 3000 obětí moru z pražských ghett.
Využit bude i při dalších vlnách nemoci – mezi lety 1713 až 1714, 1742 až 1743 a nakonec i v letech 1747 a 1750. V roce 1787 zakazuje císař Josef II. (1741– 1790) z hygienických důvodů pohřbívání uvnitř měst.
Morový hřbitůvek se tak postupně mění v 28 000 metrů čtverečních velkého pohřebiště! Pohřbívá se zde až do roku 1884. Dodnes je zachována jen část velká 7515 metrů čtverečních s nejcennějšími náhrobky.
ZASTAVENÍ TŘETÍ: Od kyselky ke hřbitovu
Kde: Záhorovice
Ve 14. století byste je na mapě našli jako Záhorowicze. Dnes se do malé obce s již ryze českým názvem Záhorovice můžete vypravit do Zlínského kraje. Ves leží asi 12 kilometrů východně od Uherského Brodu.
Možná jste o ní slyšeli díky zdejšímu přírodnímu prameni, Záhorovické kyselce. O dost méně známý je fakt, že právě zde se nachází torzo jednoho z morových hřbitovů. Dodnes ho připomíná kříž a trojice lip. Pochováno na něm bylo 67 lidí.
ZASTAVENÍ ČTVRTÉ: Mor vystřídají američtí letci
Kde: Slavičín
Podle tradice právě zde, ve Slavičíně ležícím dnes 22 kilometrů od Zlína, pobýval v roce 985 druhý pražský biskup Vojtěch (asi 957–997), kterému se později dostane svatořečení.
V obci tak dodnes stojí kostel svatého Vojtěcha z přelomu 11. a 12. století. Ve zdejších kronikách se ale o obci prvně dočteme až roku 1141. Morový hřbitov se nalézá v lokalitě Pod Vrškem. Připomíná ho pískovcový kříž se sochou.
Morový hřbitov ale není jediný, který tu stojí za pozornost. 29. srpna 1944 se vzdušný prostor nad Slavičínem promění v peklo. Němečtí stíhači tu sestřelí 10 amerických bombardovacích letounů! 28 amerických bude pohřbeno právě zde.
ZASTAVENÍ PÁTÉ: Švédi s ohnivýma očima
Kde: Mokrosuky
To místo nemůžete minout. Stráží ho asi 400letý památný dub letní (Quercus robur) rostoucí na konci vsi Mokrosuky, kousek od fotbalového hřiště. Jsme v klatovském okrese, severozápadně od Sušice.
Právě zde mají být pochováni švédští vojáci, kteří padli ve třicetileté válce (1618–1648). Strom byl prý vysazen jako označení hromadného hrobu. Poblíž se nalézá také hrob obětí moru ze Sušicka.
Ne nadarmo se proto místu již několik století říká Na hřbitově nebo U svítivých hlav. Podle pověsti se tu totiž v noci zjevují kostlivci s ohnivýma očima.
ZASTAVENÍ ŠESTÉ: Kam Lipno nedosáhlo?
Kde: Dolní Vltavice – Stini
Malebné Dolní Vltavice jsou místní částí obce Černá v Pošumaví v okrese Český Krumlov. Osud vesničky ale již zdaleka tak malebný není. Najdete ji na levém břehu Lipna. Respektive její torzo. Její další část se můžete pokusit zahlédnout na dně vodní nádrže.
I sem, dávno před zatopením, dolehne na konci třicetileté války jedna z morových vln. Oběti jsou pohřbeny v místech, na které se dostanete bez potápěčské výstroje i dnes.
