Mohutné, až 12 metrů vysoké hradby chránily v dobách krvavých husitských válek sídlo pražských biskupů na Helfenburku. Ani mocné zdi a vysoké věže ale nakonec nestačily.
Když pevnost později dobylo a vyplenilo vojsko krále Jiřího z Poděbrad, hrad se ještě dokázal vzpamatovat.
Nachází se: u Úštěka na Litoměřicku
GPS souřadnice: 50°34’45,7″N, 14°23’1,5″E
Web: www.helfenburk.eu
Když ale v 16. století vymřel rod jeho šlechtických majitelů, zůstalo v něm dál jen služebnictvo. Nakonec hrad skončil v plamenech a troskách po útoku císařských vojáků za třicetileté války.
Podobně jako ostatní malebné zříceniny ale trosky hradu učarovaly romantikům, například průmyslníku, hraběti Josefu von Schrollovi, který v roce 1887 začal s jeho opravami. Díky tomu si je můžeme prohlédnout i dnes.
Předchůdce Johanky z Arku
Zřejmě nejzajímavějším a nejzvláštnějším majitelem Helfenburku byl Jan z Jenštejna, který za vlády Karla IV. (1316–1378) zastával funkci nejvyššího zemského kancléře a pražského arcibiskupa.
Studoval školy v cizině, ale také byl prý velmi společenský, rád jezdil na lov, tančil a bavil se. Ovšem až do chvíle, kdy v roce 1380 vážně onemocní. Zřejmě kvůli nemoci se totiž jeho povaha naprosto změní.
Kdysi společenský muž se promění v asketu, drží půsty, noří se do mystiky a píše náboženské traktáty. Své odříkání dohání tak do krajnosti, že spává na kamenné podlaze, nosí řetězy a pravidelně se bičuje.
Také trpí halucinacemi a po sebetrýznění údajně pronáší prorocké vize. Ty také nechával Jenštejn namalovat, a podle badatelů dokonce odpovídají pozdějším vidinám Johanky z Arku. Mohl mít skutečně nějaký dar jasnozřivosti?
Útok armády opic
K pevnosti Helfenburk se ale váže ještě jedna velmi kuriózní historka. Podle pověstí se počátkem 17. století na opuštěném hrádku usadil pár opic. Jak se tam dostaly? Utekly prý šlechtici, který si je přivezl z dalekých zemí jako suvenýr.
Opice se však poměrně rychle rozmnožily a brzy jich byly desítky. Při svých nočních výpravách za potravou se pak odvažovaly i do sousedních vesnic.
Tamní obyvatelé samozřejmě nikdy opice neviděli, takže je považovali za čerty či skřety a domy si ze strachu před pekelnými silami kropili svěcenou vodou. Zvířecí obyvatele tvrze museli nakonec zpacifikovat a pobít až vojáci.
Možná že právě tato událost pak stála za zkomolením názvu Helfenburk na Affenburk, tedy Opičí hrad.