„To by tak hrálo, aby si Němec budoval své sídlo na území mé říše,“ zlobí se český kníže Vladislav I., když vyslechne zprávu spěšného posla, který před chvilkou sesedl z koně. „Pošlu na něj vojsko a dám mu zavyučenou,“ umíní si. A jak řekne, tak také udělá.

„Postavili nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdu, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále,“ píše kronikář Kosmas (asi 1045–1125) ve svém díle roku 1121 o hradě Přimda.

Dnes se odborníci shodují, že pod označením „nějací Němci“ se skrývá německý kníže Děpolt II. z Vohburgu, který si hrad staví před rokem 1121 načerno na českém území.

Kníže posílá vojsko

Jakmile se o černé stavbě dozví český kníže Vladislav I. (†1125), pošle na Děpolta II. vojsko. Nemůže si přece nechat líbit, že si Děpolt II. ke stavbě vybral území za pohraničním hvozdem, to Vladislav I. považuje za ohrožení svých práv.

Jeho vojáci hrad oblehnou a dobudou. Pohraniční pevnost na cestě do Norimberka se stává knížecím majetkem.

Nejdůležitější funkce ve státě

Během vlády Soběslava I. (1090–1140) dojde k přebudování a zesílení opevnění hradu, což souvisí s jeho stoupajícím významem. Během 13. století patří úřad kastelána na Přimdě mezi nejdůležitější funkce v přemyslovském státě.

Jenže potom už hrad nic převratného nečeká. Panovníci pevnost často dávají do zástavy šlechtickým rodům a ta postupně pustne.

Vězení určené pro knížata i krále

Opevněný hrad slouží i jako vězení. Hned dvakrát si tu posedí český kníže Soběslav II. (asi 1128–1180).

Poprvé zde stráví dva roky po pokusu o získání trůnu v roce 1148, později ho sem na léta 1161–1173 zavře kníže Vladislav II. aby se zbavil rivala.

Přemysl Otakar II. (kolem 1233–1278) tu v roce 1247 pobude několik týdnů po nepodařeném povstání proti svému otci Václavovi I. (1205–1253).