Domů     Vodní mlýny Plzeňského kraje: Na řekách nám to stále klape
Vodní mlýny Plzeňského kraje: Na řekách nám to stále klape

V dobách, kdy ještě neexistoval parní stroj a o elektřině se nikomu ani nezdálo, bylo vodní kolo jediným dostupným zdrojem energie.

Na řekách s dostatečným spádem se tak začaly rodit vodní mlýny, často úžasné doklady technické zdatnosti našich předků. Jejich doba už je dávno pryč, ale mlýny se na mnoha místech dochovaly, aby nám připomínaly staré zašlé časy.

Řeklo by se, že vodní mlýn je prostě kolo poháněné proudem vody. Je to starověký vynález, známý minimálně pár set let před naším letopočtem. Jenže tak jednoduché to není.

Vodní kolo pro svou činnost potřebuje určité převýšení hladin, a tak vybudování vodního mlýna s sebou přináší nutnost postavit také množství okolních doplňků.

Jsou potřeba přívodní i odvodní kanály, při nedostatečném spádu je nutný jez, při spádu příliš prudkém naopak zádržná nádrž, která ke kolu pustí jen potřebný proud.

Každý vodní mlýn je tak ve skutečnosti soustavou technických nápadů, které stavitelé museli vždy přizpůsobit konkrétnímu místu. V Plzeňském kraji takových nevšedních památek také pár objevíme.

Babička by byla určitě šťastná 

Mlýn v Ostrovci čp. 12 (úvodní foto)

Nachází se: v okrese Rokycany

GPS souřadnice: 49° 55′ 9.5“, 13° 44′ 4.9“

Web: https://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/444-nadostrovecky-zimuv-mlyn-mlyn-horejsi-podostrovsky

Obcí jménem Ostrovec u nás najdeme víc, my ovšem zamíříme do té, která leží v okrese Rokycany, jen pár kilometrů od Zbiroha. Vlastně celá vesnice je památkovou rezervací, ale některé objekty si zaslouží ještě větší pozornost. Patří mezi ně také vodní mlýn čp.

12, který historie zná pod jmény Nadostrovecký, hořejší Podostrovský nebo také Zimův podle mlynáře Františka Zimy, který tu hospodařil od roku 1874. Sám poschoďový roubený mlýn na svém místě ale v té době stál už více než sto let.

Po celou tu dobu se voda Zbirožského potoka sevřená zděným náhonem valí k vodnímu kolu v zadní části mlýna.

Kolo už se do dnešních časů nedochovalo, ale unikátní stavba s mansardovou valbovou střechou se šindelovou krytinou si zvláště po nedávné rekonstrukci obdiv přesto zaslouží. Práce na obnově takřka zničeného mlýna začaly už v polovině 90. let minulého století. Bylo toho hodně, co bylo třeba udělat.

Statické zajištění podezdění mlýnice, výměna poškozeného roubení za pomoci tradičních tesařských řemesel, obnova prkenných podlah včetně tradičního drátkování, náhrada krovů, instalace replik dvoukřídlých šestitabulkových oken a dokonce i vyhnání usazené dřevomorky.

A pak samozřejmě nové hliněné vnitřní omítky, nový štípaný i řezaný šindel na střechu.

Byla to úmorná práce na léta, ale naštěstí se o rekonstrukci staral člověk nejpovolanější – Pavlína Lucáková, která jako přímý potomek rodiny Zimovy strávila ve mlýně celé dětství.

„Chtěla jsem, aby prostor co nejvíce připomínal moji babičku, která tu žila,“ prohlašovala. Zimovu mlýnu trvalo více než dvě desetiletí, než se vyloupl do původní krásy.

Náročnou rekonstrukci předloni ocenila i odborná porota soutěže Památka Plzeňského kraje, když obnově mlýna udělila hlavní cenu.

FOTO: Jik Jik - CC BY-SA 4.0
FOTO: Jik Jik – CC BY-SA 4.0

Čekání na čtvrté kolo

Vodní hamr Dobřív

Nachází se: nedaleko Rokycan

GPS souřadnice: 49°43′10″ N, 13°41′31″ E

Web: www.zcm.cz/o-muzeu/objekty/vodni-hamr-dobriv

Do Dobřívi u Rokycan stojí za to zajet už jen kvůli klenutému mostu ze 14. století se sochami svaté Barbory a svatého Jana Nepomuckého nebo kvůli pamětní síni legendárního herce Jindřicha Mošny, který v obci často pobýval.

Ale ten největší skvost čeká na severovýchodním okraji obce, v těsném sousedství hráze Huťského rybníka, v místech, kde do obce přitéká řeka Klabava, a v bezprostředním sousedství frekventované dálkové cyklotrasy z Prahy do Německa.

Stojí tu totiž unikátní vodní hamr, jedna z nejzajímavějších technických památek Západních Čech a zároveň nejstarší funkční dílo svého druhu ve střední Evropě.

Surové železo na tyčové polotovary se tady zpracovávalo už v 16. století, později v dobách třicetileté války se tu vyrábělo i nářadí a dělové koule a v dalších letech pro změnu materiál na hřebíky nebo radlice pro pluhy.

Budova hamru byla na začátku ještě dřevěná a vzala za své po drancování švédskými vojsky v roce 1634. Na tak příhodném místě by ale byla škoda se pomoci vodního živlu při kování železa vzdát. Hamr byl obnoven a postupně se vylepšoval a modernizoval.

Podoba, kterou má dnes, vznikla ve 20. letech 19. století, ale přestavby nikdy nepřerušily výrobu. Železo se tu tak nepřetržitě vyrábělo od poloviny 17. století až do roku 1956.

Přestože z původních pěti vodních kol pohánějících hamr i elektrický generátor se dochovala jen tři, interiér haly o půdorysu 32×12 metrů stále obsahuje výhně, hamernická kladiva různých velikostí, brusy, vrtačky, lisy a další dobová zařízení.

Všechno zařízení je stále funkční, což dokládá výjimečnou technickou a řemeslnou zdatnost našich předků. Ale přece jen nastal čas k rekonstrukci.

Ta začala v roce 2017 a hamr díky ní dostane nejen dlouho scházející čtvrté kolo či nová ložiska místo těch přece jen za staletí opotřebovaných, ale vzniká v něm hlavně zbrusu nová expozice.

Kromě toho objekt konečně získá kanalizaci a také elektřina bude přepojena tak, aby nerušila historický vzhled památkově chráněné stavby.

FOTO: Jitka Erbenová - CC BY-SA 3.0
FOTO: Jitka Erbenová – CC BY-SA 3.0

Vodáci, vzhůru do muzea!

Rosenauerův mlýn

Nachází se: v Horažďovicích

GPS souřadnice: 49° 19′ 5.9“ N, 13° 41′ 58.3“ E

Web: https://rosenauer.unas.cz

Když se řekne Rosenauerův mlýn, nejspíš zbystří především vodáci, kteří dobře znají stejnojmenné tábořiště na Otavě. Romantické místo ve Velkých Hydčicích u Horažďovic sousedí s unikátní technickou památkou, která dala tábořišti jméno.

Lesní inženýr a význačný vodohospodář Josef Rosenauer ovšem mlýn nepostavil, získal ho až v roce 1807.

Sama stavba je však o hodně starší, podle všeho dokonce starší než samo město Horažďovice. Nejstarší písemná zmínka o něm totiž pochází už z roku 1378 a dozvíme se z ní, že už stojící mlýn byl tehdy prodán za 30 kop grošů míšeňských.

Objekt na ostrůvku na řece Otavě dlouho sloužil jako papírna, na nějaký čas se majitelé pokoušeli vydělávat jeho přeměnou na hostinec se střelnicí a kuželníkem, ale pak se ke svému řemeslu pokorně vrátili a až právě rod Rosenauerů z něj vytvořil mlýn.

Ten pak fungoval až do 50. let minulého století, kdy poměry soukromému podnikání přestaly přát. Historickou a stále funkční památku si náhle přivlastnil státní statek, využívala ho i armáda a podle toho také mlýn vypadal.

Až v 90. letech se ho ujal jeden z potomků Rosenauerova tradičně vodohospodářského rodu a rozhodl se cennou památku zachránit.

Dnes mlýn slouží nejen k bydlení, ale je v něm zřízeno i muzeum mlynářství a využití vodní energie a dokonce slouží i jako malá vodní elektrárna.

Expozice představuje dějiny mlýna, předvede zdejší dochované stroje při práci a také návštěvníky seznamuje se životem a zvyky mlynářů. Pro návštěvu muzea je ale třeba se předem telefonicky ohlásit a dát dohromady skupinu alespoň osmi zájemců o prohlídku.

Foto: Creative Commons, úvodní foto: Sovicka 139 – CC BY-SA 4.0

Foto: Creative Commons, úvodní foto: Sovicka 139 - CC BY-SA 4.0
Lokalita:
Související články
Jen tichá příroda obklopuje místo, které se za druhé světové války mohlo stát dějištěm krvavých střetů s okupanty. Dělostřelecká tvrz Stachelberg tak zůstává jen němým dokladem odhodlání českého národa bránit se a zrady, která nám v tom zabránila. Libavské sedlo mezi hřbety Krkonoš a Vraními horami bylo vždy vstupní branou do Čech. Armády tudy pronikaly na naše území už za husitských dob nebo za
Jejich jména zná snad každý Čech, ale okamžiky jejich narození nám možná ve škole unikly. Příběhy jejich rodných domů jsou přitom nevšedním pohledem do historie a současně tipem na zajímavý výlet, obohacený poznáním a nahlédnutím do dějin z poněkud jiné strany, než býváme zvyklí. Narození ve víru tancovačky Antonín Dvořák, Nelahozeves V pronajatém domě čp. 12 v Nelahozevsi provozoval své řemesl
Málokterého českého básníka si ze školních let pamatujeme tak dobře jako Petra Bezruče. Možná je to proto, že se na počátku 20. století stal autorem jediné, a tedy snadno zapamatovatelné básnické sbírky Slezské písně, možná to ale bude tím, že opravdu dokázal promlouvat k duši národa. Objekt fojtství, zvaný Kuhejdovice, v Ostravici jižně od Frýdlantu nad Moravicí si básník koupil spolu se svým ka
Ojedinělá Květná zahrada v Kroměříži obklopuje právě tak ojedinělou stavbu. Historická Rotunda skrývá překvapení pro obdivovatele moderní fyziky a dokáže nám, že naše planeta je stále v pohybu. Navštívit Kroměříž a nepodívat se do Květné zahrady, to asi žádného turistu nenapadne. Libosad, jak se zahradě také říká, patří mezi nejoceňovanější zahrady světa. Založena byla v rámci oprav města, zničen
Již na počátku existence Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm pracovali jeho zakladatelé s ideou živého muzea. Tuto myšlenku naplňuje muzeum dodnes. V průběhu všech ročních období se lze vrátit zpět v minulosti a prožít atmosféru Valašska několika způsoby. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je jedno z nejstarších muzeí v přírodě v Evropě. Bylo otevřeno v souvislosti
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Laboratorní vs. přírodní diamanty
iluxus.cz
Laboratorní vs. přírodní diamanty
Diamanty vznikají v extrémních podmínkách hluboko pod povrchem Země po dobu miliard let, ale dnes je možné je vytvořit během několika týdnů v laboratoři. Syntetické diamanty, tzv. lab-growny, se preze
S kolagenem je kůže svěží
nejsemsama.cz
S kolagenem je kůže svěží
Bavíme se o základní bílkovině, která je stavebním kamenem naší pokožky. Co pro ni umí zajistit kolagen, nesvede nikdo jiný. Hlavně pevnost, pružnost a hydrataci. Zbystřit byste měla tehdy, když si všimnete čím dál větších známek stárnutí. Začíná to jemnými linkami kolem očí a rtů, pak nastoupí hlubší vrásky a nakonec pleť ztrácí plnost. To se hladina kolagenu v těle
Paracelsus: Alchymii povyšuje na vědu, ranhojičství na lékařství
epochaplus.cz
Paracelsus: Alchymii povyšuje na vědu, ranhojičství na lékařství
Stává se jedním z mála alchymistů, kterým nešlo hlavně o bohatství získané novým objevem. Prohlašuje, že alchymie není určena jenom k výrobě zlata a stříbra. Podle něho by měla být využita hlavně v lékařství. Švýcar Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus z Hohenheimu zvaný Paracelsus (1493-1541) se zabývá merkurosulfurovou teorií, podle které kovy tvoří merkurium a sulfur, dvě substance, které ale
Kouzlo toaletního stolku
rezidenceonline.cz
Kouzlo toaletního stolku
Každá žena touží po prostoru, v němž se může alespoň chvíli věnovat pouze sama sobě. Takové místo nabízí toaletní stolek, tradiční nábytkový doplněk ložnic nebo šaten. Při výběru se řiďte nejenom praktičností, ale i vzhledem. Toaletní stolek bývá jednou z věcí, které si do bytu pořizujeme jako poslední. Přitom je ideálním řešením ve chvíli, kdy
Znečištění ovzduší může chránit před rakovinou kůže, ale za strašlivou cenu
21stoleti.cz
Znečištění ovzduší může chránit před rakovinou kůže, ale za strašlivou cenu
Na první pohled to může znít paradoxně – znečištění ovzduší, které je spojováno s celou řadou vážných zdravotních problémů, by mohlo mít i jeden nečekaný ochranný účinek. Nedávná studie naznačuje, že
Společné hnízdečko na obzoru? Lutovská s novým přítelem řeší bydlení
nasehvezdy.cz
Společné hnízdečko na obzoru? Lutovská s novým přítelem řeší bydlení
Zase září štěstím, užívá si života. Iveta Lutovská (41) po boku přítele Vojty jen kvete. Dokonce to vypadá, že padne poslední překážka, aby vztah posunuli zase o něco dál! Ještě nedávno to vypadalo
Náš pes mi pomohl vyhrát boj s nadváhou
skutecnepribehy.cz
Náš pes mi pomohl vyhrát boj s nadváhou
Vždy jsem se líbila chlapům, ale po dvou porodech jsem se se svou figurou mohla rozloučit. Přibrala jsem a kila nechtěla jít dolů. Pak přišel do mého života Drex. Když jsem čekala první miminko, byla jsem nekonečně šťastná. Ale taky jsem si začala všímat toho, že pro chlapy jsem se stala neviditelnou. A to pro mě byl
Terazzo dózička zkrášlí váš pokoj
panidomu.cz
Terazzo dózička zkrášlí váš pokoj
Vyrobíte ji z ekologické pryskyřice jesmonite, která byla sice původně používána ve stavebnictví, ale před pár lety se stala hitem tvořivých videí. Určitě si ji oblíbíte, protože práci s ní zvládne každý. Budete potřebovat: silikonovou formu na odlévání, suchou a tekutou směs na míchání pryskyřice, barevné pigmenty, brusnou houbičku, několik menších a větších kelímků, míchátko,
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
tisicereceptu.cz
Těstoviny s hříbkovou omáčkou
Nejlépe se pro tento recept hodí hříbky nebo lišky. Suroviny 4 lžíce másla 1 cibule 250 g čerstvých hub 200 ml smetany 2 lžíce hladké mouky 3 lžíce strouhaného parmazánu 500 g těstovin sů
Arciloupežníka přikovali k pryčně
historyplus.cz
Arciloupežníka přikovali k pryčně
„Peníze, nebo život!“ vykřikne bandita a bambitkou namíří na překupníka, vezoucího zboží na tržiště. Přepadený ani neprotestuje, s rukama nad hlavou sleze z kozlíku a prosí o život. Má štěstí. Vůdce loupežnické bandy, obávaný Jan Nepomuk Karásek, ho ušetří. Jen sebere, co se dá, a pak i se svými kumpány uhání pryč. Spravedlnosti ale přece
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
epochalnisvet.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Jakmile se narodíme, začíná se údajně odvíjet pravidelný cyklus biorytmů, který bude oscilovat ustáleným způsobem celým naším životem.   Každý z našich dnů, všechny významné propady, které nejsou zaviněné zvenčí, i naše osobní úspěchy, vše má jasnou periodu: 23 dní trvá fyzický cyklus, 28 emoční a ten intelektuální je pro změnu 33denní. A kdo je schopný
Skutečně na Kašperku bloudí duše tragicky zemřelých hradních obyvatel?
enigmaplus.cz
Skutečně na Kašperku bloudí duše tragicky zemřelých hradních obyvatel?
Hrad Kašperk byl nejvýše položeným královským sídlem v České republice. Až do dnešních dnů zde zůstala brána a hlavní palác, sevřený dvěma mohutnými čtyřhrannými věžemi. [gallery ids="152430,152429
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz