Domů     Býčí skála: Ozývá se zde křik mrtvých?
Býčí skála: Ozývá se zde křik mrtvých?

Za záhadami netřeba chodit příliš daleko. Stačí zajet na Jižní Moravu, kde byly v roce 1871 v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu nalezeny pozůstatky po hrůzném masakru, jenž po sobě zanechal mnoho znetvořených těl. Co se tu odehrálo? Proč tito lidé museli zemřít?

A co víc! Speleologové, jenž se v Býčí skále pohybují, popisují až podezřele často podivné jevy, které tu sledují nebo slyší. Neznámé světlo pohybující se tam a zpět, opakované výkřiky nebo hlasité údery do skály pocházející neznámo odkud.

Souvisejí snad tyto jevy s krvavou minulostí tohoto místa? Vydejte se s námi prozkoumat záhadu Býčí skály, jejíž věhlas rezonuje i v zahraničí.

Česká dvojka

Býčí skála je zakončení po Amatérské jeskyni (rovněž Moravský kras) druhého největšího jeskynního systému v České republice. Celková délka všech známých prostorů je asi 15 kilometrů.

A ačkoli první zmínky o ní pocházejí už z roku 1663, svou slávu si Býčí skála získala až v druhé polovině 19. století díky doktoru Jiřímu Wankelovi (1821–1897), praotci moravské paleontologie.

Ten se sem vydal z Blanska poté, co se doslechl o nálezech z 18. století. Tehdy zde dělníci při těžbě štěrku našli uhlíky a části lidských kostí.

Místní slavná soška býčka. Foto: Lasy - CC BY-SA 3.0
Místní slavná soška býčka. Foto: Lasy – CC BY-SA 3.0

Bronzový býček

Vykopávky Wankel provádí od roku 1867. K nálezu asi nejznámějšího exponátu, krásné bronzové sošce býčka v takřka neporušeném stavu, došlo už po pár letech bádání.

Nás však nejvíce zajímá nález, ke kterému se Wankel dopracoval ještě později, tedy v roce 1872. Řeč je Halštatském pohřbu, jak byl nález pojmenován, pocházejícím ze starší doby železné (přesněji zřejmě právě z doby halštatské, která spadá na období asi 750–450 let př.

n. l.). V takzvané Předsíni jeskyně byly nalezeny kosterní ostatky více než čtyřiceti lidských těl.

Usekané končetiny

Těla byla navíc různě znetvořena – měla usekané údy, uťaté hlavy a nalezena zde byla dokonce i číše vyrobená z lidské lebky! O to více šokující je skutečnost, že většina koster patřila mladým ženám. Pouze pět koster bylo mužských.

Šlo navíc o mladé lidi, u nichž se ještě nevyklubaly zuby moudrosti. Doktor Wankel popisuje svůj nález v Obrazech z Moravského Švýcarska a jeho minulosti takto:

Mimo žároviště, zvláště v jeho blízkosti a ve střední části síně, bylo na ušlapaném jeskynním jílu nalezeno přes čtyřicet koster ve všech možných polohách.

Byly roztroušeny po Předsíni všechny v jedné rovině, nebo byly uloženy hromadně společně, tak jak tam byly hozeny jako mrtvá těla a tak také musely zpráchnivět…

Některým chyběla hlava, jiným ruce a nohy, některé měly ozdoby, jiné zase ne.“ Jaký byl ale účel tohoto zvláštního pohřbu? A jedná se vůbec skutečně o pohřebiště?

Pohled z jeskyně směrem ven. Foto: CC Mr Hide - volné dílo
Pohled z jeskyně směrem ven. Foto: CC Mr Hide – volné dílo

Manželky, nepřátelé nebo zločinci?

Odpovědět na tyto otázky není vůbec snadné. Archeologové a historici se neshodují, a tak se stal Halštatský pohřeb nalezený v Býčí skále záhadou, o níž se brzy začali zajímat i vědci ve Vídni, kam nalezené předměty nakonec doputovaly. Ale to trochu předbíháme.

Jaké jsou tedy možnosti vysvětlení účelu zdejšího masakru? Podle jedné z pravděpodobných teorií se jedná o pohřebiště velmože s obětní skupinou, v níž mohly být zahrnuty i jeho manželky. Dlužno však podotknout, že tato teorie dnes není vědci příliš přijímaná.

Podle další teorie mohou kostry patřit lidem, kteří se stali obětmi nějakého útoku – snad členům konkurenčního klanu, přepadené kupecké karavany nebo naopak potrestaným lupičům. Tato hypotéza má však jeden háček.

Spolu s oběťmi je na místě nalezena i spousta šperků a dalších cenností – například džbery, kotlíky, pánve, náramky, nožíky, jantarové perly a tak dále.

Je tedy velmi nepravděpodobné, že by obětem agrese, nebo potrestaným zločincům, byly cennosti při pohřbu ponechány.

Useknuté ruce na oltáři

Tím jsme však varianty možného vysvětlení účelu pohřebiště ještě nevyčerpali. Dále je také možné, že Předsíň Býčí skály byla zkrátka svatyní užívanou k rituálním obřadům renovace, reprodukce, znovuzrození a zkrátka obnovy světa obecně.

Tomu by mohlo nasvědčovat i to, že kromě znetvořených koster zde byla nalezena i řada dalších obětin. Vedle těch lidských tu zjevně docházelo i k obětování zvířat, ale i k symbolickému usmrcování předmětů nebo plodin.

Nalezeny byly trupy dvou koní bez končetin a zbytky mladého vepře. Dále také zbytky hovězích, ovčích a dokonce i kozích kostí. Wankel se však domnívá, že ne všechna zvířata zde byla obětována, ale že některé nálezy mohou být zbytky z pohřebních hostin.

Ale zpět k teorii, že Předsíň Býčí skály je místem bývalé obřadní svatyně. Té nahrává i fakt, že byl v jeskyni nalezen také kamenný oltář, na němž byly položeny dvě useknuté a zuhelnatělé ženské ruce.

Na nich byly navíc navlečené bronzové spony, zlaté prsteny a rozštípnutý zbytek pravé poloviny lidské lebky.

Navštívit můžeme i přilehlé muzeum. Foto: Lasy - CC BY-SA 3.0
Navštívit můžeme i přilehlé muzeum. Foto: Lasy – CC BY-SA 3.0

Náboženská svatyně

Tomu, že šlo o svatyni určenou k náboženským rituálům, dále nasvědčuje i to, že nedaleko byly nalezeny i pozůstatky kovárny, kde byly s největší pravděpodobností vyráběny předměty potřebné k rituálům.

Doktor Wankel se však domnívá, že kovárna s nálezem lidských ostatků nesouvisí, protože podle jeho názoru pochází z úplně jiné doby. Zatímco kosterní ostatky, o nichž je řeč, by měly pocházet snad z obdobní mezi 6. a 7. stol. př. n.

l., jeskyně jako taková byla podle dalších poznatků obývána lidmi již mnohem dříve. Pro zajímavost, těmi nejstarší nalezenými artefakty v celém komplexu Býčí skály jsou zbytky loveckých nástrojů lovců sobů a koní z dob před 12 000 lety.

Chtěli si Keltové naklonit boha?

Teorie o tom, že Předsíni jeskyně sloužila v daném období jako rituální svatyně, souvisí i s výzkumy českého historika a speleologa Mgr. Martina Golceho, Ph.D. Ten se totiž zabýval otázkou, zda byla Býčí skála obydlena Kelty.

Keltští druidové prováděli magických rituálů spoustu, ale jelikož si své znalosti předávali ústně, víme o nich dnes velmi málo. Co však víme jistě je to, že si Keltové své svatyně v jeskyních stavěli velmi často.

A víme také, že uctívali Taranise, boha slunce a blesku, kterého si někdy usmiřovali pálením lidí. A ano, těla obětí nalezených v Býčí skále byla někdy ohořelá, ale zároveň byla i zohavená dalšími způsoby.

A zde je nutno přiznat, že krvavý obětní rituál, při němž by docházelo k sekání končetin a poškozování lebek obětovaných, pro keltskou kulturu obvyklý vůbec není. S největší pravděpodobností se tedy nakonec zdá, že Keltové tento masakr na svědomí nemají.

Foto: Lasy - CC BY-SA 3.0
Foto: Lasy – CC BY-SA 3.0

Zabíjel zde plyn?

Podle dalších badatelů je také možné to, že těla ležící ve skále se staly obětí velkého výbuchu nahromaděného plynu, jež způsobil propadnutí stropu a zasypání obyvatelstva, které se ve skále ukrývalo i se svými zásobami.

Toho názoru jsou i výzkumníci Nekvasil, Stloukal a Weber, kteří se Halštadským pohřbem zabývali v 80. letech 20. století. Zdá se však, že tato teorie nepatří mezi ty nejpravděpodobnější.

Většina odborníků se totiž shoduje, že výbuch plynu by těla pouze spálil, ale že by nedošlo k poškození kostí či utržení končetin.

Slovanská pomsta

Teorií je tedy celá řada a s jejich výčtem bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Alespoň ve zkratce, v roce 1886 se Wankelův zeť Havelka domníval, že nález by mohl být pozůstatkem po rodinné pomstě, ke které prý v minulosti mezi Slovany někdy docházelo.

Martin Kříž v roce 1892 se zase klonil k tomu, že je pohřebiště výsledkem masakru uprchlíků dostižených pronásledovateli, který je zavraždili a pohřbili v jeskyni, jíž pak vypálili.

Archeolog Neústupný se zase v polovině 90. let 20. století domníval, že Předsíň jeskyně byla obřadní síní pro příchozí cizince z jihu. Tolik k výčtu více či méně pravděpodobných teorií.

Jak jsme však už poznamenali, badatelé napříč obory se dodnes neshodli na tom, která z nich je ta správná.

Skála je přístupná při všech ročních obdobích. Foto: Shutterstock
Skála je přístupná při všech ročních obdobích. Foto: Shutterstock

Děsivé zážitky

Roušku tajemna však na Býčí skálu nevrhá jen fakt, že není jasný účel zdejšího pohřebiště, ale i to, že zde pravidelně dochází k velmi podivným jevům. V 70. letech 20. století zde často vyděšení speleologové vybíhali z jeskyně ven. Čeho se tak obávali?

Například český speleolog Vladimír Šebeček popisoval zážitek, kdy ve Velké síni jeskyně zapálil několik svíček a pak zhasl svou svítilnu na přilbě. Po chvíli viděl, jak se jedno světlo svíčky zřetelně pohybovalo vodorovně tam a zpět.

Když znovu zapnul svou svítilnu na helmě, jev ustal a Šebeček viděl, že je v jeskyni pořád sám. Přehlédl se? Měl halucinace? Možná, jenže podobných a ještě děsivějších příběhů z jeskyně Býčí skála známe celou další řadu.

Viděl vojáka z minulosti?

Dalším z nich je ten, který vypráví speleolog Ing. Aleš Pekárek. Ten v jeskyni prováděl výzkumy v 90. letech 20. století. V té době byl celý systém Býčí skály uzavřen, veřejnost sem neměla přístup.

Přesto tady Pekárek podle jeho vyprávění narazil na vojáka v uniformě! Tomuto setkání předcházel mrazivý pocit, který se Pekárka zmocnil po tom, co mu neznámo kdo zatřásl žebříkem opřeným o lešení.

Když slezl dolů, ozvalo se silné bouchnutí dveřmi, načež se vyděšený Pekárek schovával ve výklenku ve skále. Chvíli na to začal ve tmě rozpoznávat obrysy muže, již zmíněného vojáka v uniformě. Co následovalo?

Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock

Sídlo nacistů

Pekárek si prý do ruky dokonce vzal železnou tyč a byl odhodlaný se neznámému narušiteli bránit. Jenže postava pokračovala v chůzi dál a následně zmizela ve tmě. Pekárek svůj zážitek vyprávěl kolegům, kteří pak podzemí pečlivě prohledali.

Žádného vojáka však nenašli. Kdo byl onen muž? Nebo je Pekárek dalším vědcem, který měl v podzemí halucinace?

Pokud připustíme, že zjevení vojáka v uniformě skutečně mohlo být paranormálním jevem, pak nás tato myšlenka nutně odkazuje na období druhé světové války, kdy se nacisté snažili vystavět si uvnitř Býčí skály tajnou továrnu.

To se jim sice nepovedlo, zato však svými pracemi způsobili této krásné přírodní památce nenávratné škody, kvůli kterým mají soudobí badatelé jen omezené možnosti dalšího zkoumání.

Co je v tajemných bednách?

U nacistů však ještě chvíli zůstaneme. Ačkoli se německým vojákům za války nepodařilo ukrýt do Býčí skály továrnu, něco sem přece ukryli. Řeč je o bednách s neznámým obsahem.

Ty jsou opředeny rouškou tajemství nejen proto, že není jisté, co bylo jejich obsahem. Ale i proto, že je nejasné, kdy byly z jeskyně odvezeny.

Na přelomu 80. a 90. let 20. století zde byla pozorována auta německých majitelů, kteří jeskyni prohledávali, ačkoli byl tou dobou prostor uzavřen veřejnosti.

V polovině 90. let zase několik svědků pozorovalo další německé občany, jak se násilím probourávali do uzavřeného vchodu do skály. Co je tak lákalo?

Zřejmě věděli, pro co jdou, protože ti samí svědci o půl hodiny později viděli dotyčné Němce, jak z jeskyně vynášeli igelitové pytle s neznámým obsahem!

Ostatně již i zmiňovaný speleolog Ing. Aleš Pekárek se příběhem tajemných beden nacistů při zkoumání skály zabýval a odhalil dokonce dvě místa, kde byly nejspíše bedny ukryty. Ale co v nich bylo a kam zmizely, to zůstává záhadou.

U Jedovického potoka. Foto: Shutterstock
U Jedovického potoka. Foto: Shutterstock

Rány neznámo odkud

Další podivná zkušenost z Býčí skály spadá do období počátku 90. let 20. století. Pět speleologů slyšelo v Dolní chodbě jeskyně zřetelné, pravidelně se opakující rány připomínající zvuk velkého kladiva bušícího do skály.

„Byly to zcela pravidelné rány, velmi hlasité. Slyšeli jsme je dvakrát. Znělo to, jakoby někdo vší silou palicí mlátil do zavěšené fošny. V jeskyni jsme byli sami, daleko od vchodu,“ uvádí Ing. Aleš Pekárek, který byl těmto podivným jevům také přítomen.

Děsivý řev

Jak vidíme, Býčí skála na je skutečně místo opředené řadou otazníků. A to ještě stále nejsme u konce s výčtem paranormálních jevů, jež zde byly pozorovány speleology.

Další zkušenost, kterou zde zažil v roce 2000 speleolog Jan Wolf se svým kolegou Tebichem, je snad vůbec nejděsivější. Wolf s kolegou slyšeli uvnitř jeskyně děsivý řev. Ten se opakoval znovu a znovu asi desetkrát a výkřiky trvaly prý pokaždé jinak dlouho.

Každého asi napadne, že mohlo jít o odkaz masakru žen, ke kterému tu možná v minulosti došlo. Snad, i když Wolf přirovnává křik spíše k řevu zvířat nebo dinosaurů, než k hlasu ženy. Řev či křik však není to jediné, co kdy výzkumníci v Býčí skále slyšeli.

Mezi další velmi podivné zkušenosti se řadí ta, kterou tu Jan Wolf zažil asi o půl roku později. Tenkrát slyšel hlasité mlaskání a srkání z Prasečího kanálu. Přesně tak, jako kdyby se tu nacpávala obří tlama nějakého velkého živočicha.

Wolf přiznává, že si tyto své zkušenosti nedovede vysvětlit. Ostatně i on, podobně jako dříve Pekárek se svými spolupracovníky, slýchával v jeskyni i dunivé rány pocházející neznámo odkud.

Foto: Shutterstock
Foto: Shutterstock

Chcete to vidět?

Pokud si říkáte, že byste si rádi předměty, které doktor Wankel se svou družinou v Býčí skále objevil, rádi prohlédli na vlastní oči, tak možnost máte. Není to však tak jednoduché.

V současné době se předměty nacházejí vesměs v depozitáři přírodovědeckého muzea ve Vídni. Ptáte se, jak je to možné? Po roce 1882 se doktor Wankel přestěhoval na důchod zpět do Olomouce a dostal se do finančních potíží.

Svou sbírku se tedy snažil prodat a samozřejmě nejdříve oslovil česká muzea, která však nejevila zájem. A tak byl nakonec Wankel nucen prodat unikátní sbírku do Vídně.

Ač mu to tedy mnozí vyčítají, v prodeji byl celkem nevinně, neboť byl okolnostmi zatlačeno do kouta. Jak jsme již zmínili, po rekonstrukci muzea se většina předmětů přesunula do depozitáře, ale nějaké je i tak možné ve stálé expozici vidět.

Navíc je velmi pravděpodobné, že po čase si Wankelovy nálezy opět vypůjčí a vystaví nějaké české muzeum, stejně jako tomu bylo v roce 2018.

Úvodní foto: Shutterstock, zbytek Creative Commons a Shutterstock

Foto:
Související články
Jakmile se v kalendáři objeví datum 21. červen, ze Salisburské pláně v jižní Anglii se stane velkoměsto. Právě zde, 130 kilometrů jihovýchodně od Londýna, stojí kamenný monument Stonehenge, který každoročně láká tisíců stoupenců alternativního myšlení, samozvaných kouzelníků a čarodějnic i obyčejných zvědavců. Proč právě o slunovratu? Právě v ten okamžik probíhá osa podkovy uvnitř stonehengeského
Tajemná Incká říše byla nejmocnějším státem celé Jižní Ameriky. V době své největší slávy, tedy v 15. a 16. století, ovládala rozsáhlou oblast od And až k pobřeží oceánu – dnešní Kolumbii, Chile, Bolívii, Ekvádor, Argentinu a Peru. Tato území byla propojená důmyslným systémem silnic, který bychom mohli srovnat třeba s tím starořímským. Dnes je symbolem Incké říše pro mnoho lidí především Machu
Býčí skála je součástí 13 km dlouhého jeskynního systému Moravského krasu. Je místem dávného tajemného masakru a údajné negativní energie. V panenské přírodě poblíž Křtinského potoka se nachází ponurý jeskynní komplex, kde snad sídlí samotné zlo! Temné síly zde údajně bloudí po krvavém řádění, které pamatuje hluboká i nedávná historie. Na místě zřejmě docházelo k nesmírně krutým událostem. Prudk
Naše metropole je záhad plná, ostatně o tom se více dočtete na stranách 69 až 72. Jak je to ale vlastně s pražským podzemím? Které legendy se k němu pojí? A je v Praze pod zemí bezpečno? Pekelné Loretánské náměstí Kněžna Drahomíra ze Stodor (877–935) je zpočátku u lidu velmi populární, když ale na ni padne stín viny za vraždu kněžny Ludmily (860–921) a také svatého Václava (907–935/939), mění se
Vojenské auto se kodrcá šumavskými silničkami. „Už abychom to měli za sebou,“ honí se hlavami šesti vojákům a jejich velitelům. Míří do někdejší sklářské osady Hůrka na planině v lese směrem na Hartmanice a Srní. S sebou mají i pořádnou zásobu alkoholu. Čeká je odklízení mrtvol, úkol, který není zrovna příjemný. Píše se rok 1953. Šumavské hvozdy se mění v nepřístupné pásmo, kam komunistická Veřej
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec Anežky Rusevové v Ulici a velké stěhování za láskou?
nasehvezdy.cz
Konec Anežky Rusevové v Ulici a velké stěhování za láskou?
Konec herečky Anežky Rusevové (38) v seriálu Ulice se nezadržitelně blíží. Linka její postavy Venduly se totiž v ději nekonečného seriálu bude postupně utlumovat, až z něj úplně zmizí. Několik zdrojů
Zálety Lucemburků: Utíkal Karel IV. od milenky oknem?
epochaplus.cz
Zálety Lucemburků: Utíkal Karel IV. od milenky oknem?
Postavení českého krále si žádalo nákladný životní styl. Ten vyznávali i Lucemburkové, když usedli na náš trůn. Krásné ženy si vybírali, milovali je a věnovali jim pozornost. Nespokojili se jenom s manželkou. Do jejich lože uléhaly i milenky. Rozkoš mu rozhodně není cizí. Český král Jan Lucemburský (1296-1346) je aktivní i mimo manželské lože. Z aférky s neznámou
Stavaři se dočkali – trh i tržby porostou
iluxus.cz
Stavaři se dočkali – trh i tržby porostou
Stavební sektor v České republice očekává v roce 2025 mírný růst trhu stavebních prací o 0,8 %, a i v roce následujícím by měl tento pozitivní trend pokračovat. Trh by se mohl zvětšit průměrně o 1,9 %
Tajná základna Fort Knox: Leží v nedobytném trezoru těla mimozemšťanů?
enigmaplus.cz
Tajná základna Fort Knox: Leží v nedobytném trezoru těla mimozemšťanů?
Podle oficiálních zdrojů slouží nedobytný trezor na základně Fort Knox jako sklad zlata či jiných drahých položek, které patří vládě Spojených států nebo jí byly svěřeny. Uniklé informace z auditu ale
Zkáza asteroidu mohla Marsu přinést prstence a později i měsíce
21stoleti.cz
Zkáza asteroidu mohla Marsu přinést prstence a později i měsíce
Vědci simulovali situaci, která by mohla vysvětlit, jak čtvrtá planeta přišla ke svým malým měsícům, Phobosu a Deimosu. Tyto měsíce se svým vzhledem i charakteristikami vymykají běžným standardům a pr
Aby vám účes nepřidával léta
nejsemsama.cz
Aby vám účes nepřidával léta
Nejen péče o vlasy je důležitá, také dobře zvolený účes dokáže ubrat roky. Ten, který vám slušel před dvaceti lety, už nemusí být dnes to pravé. Platí to o kdysi módním tupírování, trvalých ondulacích a účesech ve stylu nepřirozené lakované helmy. Poraďte se s kadeřníkem, který se v dnešních trendech vyzná, a nechte si udělat
Organické křivky, přátelské k přírodě
rezidenceonline.cz
Organické křivky, přátelské k přírodě
Impozantní siluetou se pyšní sídlo, zanořené do uměle vytvořeného návrší. Architektura domu, tvořeného nepravidelnými, vzájemně se prolínajícími oválnými strukturami, využívá zvlněné, doslova tekoucí tvary, napodobující přírodní formy. Může rodinné obydlí napodobovat rostlinu – růst ze země v souladu se svým přirozeným prostředím? Organická architektura dokazuje, že to možné je. Filozofie, vyvinutá legendárním Američanem Frankem Lloydem
Díky úderu blesku jsem viděl svou budoucnost
skutecnepribehy.cz
Díky úderu blesku jsem viděl svou budoucnost
Ten blesk přišel najednou a otřásl mnou tak, že jsem ztratil vědomí. Když jsem se vzpamatoval, viděl jsem chvíli v mlze výjevy ze svého života, které se posléze opravdu staly. Bouře mě dohnala těsně před domem. Blesky se kmitaly nad mojí hlavou a hromy následovaly téměř vzápětí. Zdálo se, že spanilá jízda bouřkových mraků se protrhne a v mžiku zaplaví
Poháry, které jsou retro, ale také „in“
panidomu.cz
Poháry, které jsou retro, ale také „in“
Bývaly zmrzlinové a šlehačkové poháry v někdejších „mléčných barech“ opravdu tak nebeské chuti, anebo vzpomínky na ně zkreslují roky? Našli jsme k nim původní receptury. Hity někdejších mléčných barů byly kupříkladu jahody se šlehačkou, griliáš anebo Banana split. Samozřejmě že nelze zapomenout ani na báječně vychlazený jahodový koktejl, na který se v parném létě stála
Palačinky s vanilkovým tvarohem
tisicereceptu.cz
Palačinky s vanilkovým tvarohem
Máte rádi sladké snídaně, nebo chcete potěšit vnoučata? Překvapíte speciálními palačinkami. Ingredience 200 g hladké mouky 2,5 dl plnotučného mléka 1 balení vanilinového cukru špetka soli 2
Chavín de Huántar: Hrůzostrašný hukot indiánské věštírny, znamení ze světa bohů?
epochalnisvet.cz
Chavín de Huántar: Hrůzostrašný hukot indiánské věštírny, znamení ze světa bohů?
Chavín, archeologické naleziště v peruánských Andách, dává jméno kultuře, jež se rozvíjí mezi 15. a 5. stoletím př. n. l. Toto místo je významným náboženským a kulturním centrem, které přitahuje lidi z širokého okolí. Chavín je jedním z nejstarších a nejznámějších předkolumbovských nalezišť, proslulé svým uměním a architekturou. Docházelo právě zde k odhalování budoucnosti světa?
Předhazovali Kartaginci vzbouřené žoldnéře slonům?
historyplus.cz
Předhazovali Kartaginci vzbouřené žoldnéře slonům?
Urputné boje mezi Kartágem a vzbouřenými žoldnéři jsou v plném proudu. Zvěrstva, k nimž tehdy dochází, jsou i na starověk nevídaná. Povstalci usekávají zajatcům ruce, uši i nos. Následně jim drtí nohy a živé je házejí do příkopu. Bude ale ještě hůř. Jakých dalších hrůz se znesvářené strany dopustí a spáchá některé z nich otec
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz