Domů     Nuraghi: Kde se vzaly obrovské kamenné věže?
Nuraghi: Kde se vzaly obrovské kamenné věže?

Za jeden z nevšedních symbolů italské Sardinie jsou považovány megalitické kamenné věže, jejichž výstavba podle archeologů započala přibližně okolo roku 1800 před naším letopočtem, tedy v době bronzové.

Věže, nazývané nuraghi, jsou dílem nuragské civilizace, která Sardinii obývala přibližně až do 2. století našeho letopočtu.

Jejich pojmenování vychází ze slova „nurra“, jež ve volném překladu znamená haldu kamení. Nicméně jejich tajemné věže pouhou hromadou kamení opravdu nejsou.

Tajemné stavby přečkaly tisíce let a dodnes se přitom vědci nebyli schopni shodnout na tom, proč byly vlastně postaveny a k čemu sloužily.

Jedna z teorií operuje s podobným názorem, který byl zformulován například v případě soch na Velikonočním ostrově – šlo o boj o moc mezi jednotlivými kmeny, klany či skupinami lidí.

Ten, kdo byl schopen postavit větší a mohutnější stavbu, byl považován za bohatšího a mocnějšího. Jiná teorie hovoří o obranné funkci věží, i když není přesně známo, před čím či před kým by měly obyvatelstvo bránit.

Další názor formuluje funkci věží jako místo, které bylo pevností místních vládců, místem sněmů či náboženského chrámu, v jehož okolí byla rozmístěna běžná obydlí.

Tuto hypotézu podporuje fakt, že některé ze staveb vysokých až 25 metrů jsou vybudovány na strategických místech – na kopcích, odkud je možno lehce kontrolovat okolí, či na místech, kde se nachází zdroj vody. Místní legendy pak udávají, že nuraghi jsou dílem obrů…

Zajímavou skutečnost zjistili vědci v roce 2002, když zkoumali několik stovek těchto věží i běžných obydlí tehdejších lidí a zjistili, že většina vchodů do všech staveb směřuje k východu Slunce v době zimního slunovratu a k souhvězdí Alfa Centauri.

Toho se samozřejmě chytili záhadologové, kteří zformulovali svoji domněnku, že směr k Alfě Centauri není náhodný, ale odráží vztahy s mimozemskou civilizací, která právě z tohoto místa vesmíru, kde podle astronomů skutečně mohou na některých planetách panovat podmínky vhodné pro život, přišla a dala místním lidem potřebné znalosti, jak úspěšně rozvíjet zemědělství, stavebnictví, kulturu i další oblasti života.

Je pravda, že právě v době, kdy starší doba bronzová přecházela do doby střední, tedy v době, kdy začaly vznikat ony věže, započal poměrně prudký rozvoj nuraghské civilizace.

Kromě věží v té době Nuraghové stavěli i svatyně či posvátné nádrže, které nabízejí otázku, že pro ně byla voda natolik důležitá, že se stala až jakýmsi kultem. Vznikají však i obří hroby, objevují se první sochy apod.

Samotné nuraghi jsou věže ve tvaru komolého kužele a na ostrově jich dodnes stojí přes sedm tisíc.

Stavěny byly podle jasného plánu – kameny byly na sebe vrstveny bez jakéhokoli spojovacího materiálu a uvnitř každé věže se nalézá buď jedna, nebo i několik komor, které nad sebou mají falešnou klenbu.

Existuje mnoho různých typů nuraghi – některé mají jedno patro, jiné jsou vícepatrové, u některých se objevuje centrální věž s několika přístavbami. Z některé věže postupně vznikla celá vesnice.

Jak se žilo v Su Nuraxi?

K nejznámějším věžím patří komplex Su Nuraxi di Barumini, jenž byl objeven nedaleko obce Barumini a u kterého je jasně patrná strategická obranná funkce. Díky spojení čtveřice menších věží a velkém nádvoří působí trochu jako středověký hrad.

Nuraghská vesnice však z dnešního pohledu vypadá jako bludiště, ve kterém na ploše několika set metrů čtverečních stojí spleť malých kulatých staveb sloužících jako obydlí a střežených vysokou věží.

Su Nuraxi de Barmini patří mezi nejlépe dochované věže, a patří tak od roku 1997 na Seznam světového dědictví UNESCO. Tato lokalita se objevuje již v záznamech historiků a archeologů z počátku 19. století, ovšem místo bylo až o poloviny 20. století ukryto pod nánosy země a bylo zarostlé bohatou vegetací.

Ve 40. letech, krátce po skončení druhé světové války, usoudil archeolog Giovanni Lilliu, jenž se v Barumini narodil, podle objevu velkých balvanů a keramiky, že zde může ležet velké a zajímavé archeologické naleziště.

Jeho odhad se potvrdil, když bylo Su Nuraxi v letech 1950–1956 znovu přivedeno na svět a později zpřístupněno veřejnosti.

Centrální věž trůní na malém kopci, proti kterém se tyčí kuželovitá hora Marmilla. Věž je obklopena zdí a čtveřicí dalších menších věží.

V dalším „prstenci“, který stavbu obepíná byly odkryty pozůstatky dalších devíti věžovitých staveb a celá vnější oblast je doplněna o zbytky přibližně 150 pozůstatků po kulatých či oblých obydlích.

Ta nebyla přímo chráněna zdmi, ale byla strategicky zajišťována onou „pevností“.

Hlavní věž, tzv. Masti, má na výšku 14,1 metru, původně však měla až 20 metrů, a její vznik je podle radiokarbonové analýzy datován do období 1330–1250 před naším letopočtem.

Tyčinka z olivového dřeva, na kterou archeologové při kopání narazili byla datována dokonce do roku 1470 př. n. l., samozřejmě s odchylkou plus-mínus 200 let.

Věž má v spodním patře průměr 10 metrů a postupně se zužuje do třetího patra, které má průměr pět metrů.

Vnější věže jsou orientovány podle světových stran a dnes mají výšku okolo 8 metrů, původně však byly přibližně dvakrát tak vysoké a atakovaly 17–18 metrů. Ve věži umístěné na jižní straně je studna, jejíž hloubka dosahuje 20 metrů.

Ke stavbě věží byl použit čedič, který byl na sebe skládán bez použití malty. Někdy okolo roku 1250–1000 př. n. l.

došlo k „přestavbě“ či úpravě, při které byla bašta zesílena o kruhovou stěnu širokou 3 metry a byly přistavěny další věže – celkem tak vzniklo dalších pět staveb, což vedlo k uzavření starší jižní věže uvnitř nově vzniklého kruhu.

Nejstarší části venkovní vesnice datují archeologové přibližně do roku 1250 před naším letopočtem.

Jedna z kruhových staveb podle všeho nesloužila jako obydlí pro konkrétní rodinu či člověka, ale byla místem setkávání, dnešní terminologií bychom ji mohli nazvat hostincem či klubem. Byly v ní objeveny pozůstatky laviček a výklenků. V jednom z nich byl objeven model věže, vyrobený z vápence.

Celkem zde bylo postaveno na sedm desítek obydlí, která měla pouze jednu místnost a byla stejně jako věže postavena z čedičových bloků bez pomoci malty či jakéhokoli pojidla. Střechy pak byla podle pozůstatků vyrobeny z dřevěné kulatiny a pokrývaly je větve.

Od druhé poloviny 8. století před naším letopočtem prošlo osídlení Su Nuraxi výraznými změnami, při kterých byla pravděpodobně v důsledku války poničena vesnice a byl postaven nový obytný komplex, jenž se částečně rozšířil zvláště na východ.

Dnes je zde k vidění 14 bytových jednotek, z nichž každé obydlí mělo k dipozici 8–12 „pokojů“ či komor. Vesnicí pak vedla ze severu na jih hlavní silnice, na kterou se napojovaly úzké uličky.

Archeologové se na základě vykopávek bronzových sošek domnívají, že tehdejší společnost byla přísně hierarchizována. V čele stál kmenový náčelník, válečníci a „duchovní“, kteří byli velice úzce spojeni právě se zmiňovaným kultem vody. Značný význam pak patřil ženám-matkám, které měly výsadní postavení a stejná práva jako muži. Tento názor vědci dokládají například nálezem bronzové sošky ženy, která nese na rukou válečníka.
Archeologové se na základě vykopávek bronzových sošek domnívají, že tehdejší společnost byla přísně hierarchizována. V čele stál kmenový náčelník, válečníci a „duchovní“, kteří byli velice úzce spojeni právě se zmiňovaným kultem vody. Značný význam pak patřil ženám-matkám, které měly výsadní postavení a stejná práva jako muži. Tento názor vědci dokládají například nálezem bronzové sošky ženy, která nese na rukou válečníka.

V této době nastaly doslova zlaté roky nuraghské civilizace – objevovali se řemeslníci, kultura, ale také obchodníci, kteří zprostředkovávali kontakty i se vzdálenými zeměmi.

Archeologické vykopávky jasně ukazují, že tehdejší civilizace byla založena na zemědělsko-pasteveckém hospodářství a lovu ryb, ale dokázala již využívat i nerostné bohatství, zvláště olovo a měď.

Všechny věže sice nejsou naprosto totožné, ale základní postupy při jejich stavbě byly dodržovány patrně po celo dobu jejich stavění.

Uvnitř je jakési náměstí z udusané hlíny, uprostřed něhož je v některých případech umístěna studna, a dokola jsou na sebe kladeny kameny bez spojovacího materiálu, a to klidně až do výšky dvaceti metrů.

Mnohé kvádry mají vskutku úctyhodné rozměry a jejich hmotnost se pohybuje v řádech tun. Zdi mají místy šířku až pět metrů. Pokud je několik místností nad sebou, jsou spojeny schodištěm vytvořeným ve zdi.

Uvnitř věží se pak kromě studny mohou nacházet třeba spižírny, nebo „strážnice“ pro bojovníky.

Mohou za to Féničané?

Přibližně od devátého století před naším letopočtem se na pobřeží Sardinie usazovali Féničané. Mezi nimi a původními Nuraghy vznikaly střety, ale domorodci stále rozvíjeli vlastní civilizaci.

Po porážce Féničanů Římany se Sardinie ve třetím století před naším letopočtem dostala do vlivu Říma a stala se jeho provincií.

I v této době nuraghská kultura podle archeologických nálezů stále přežívala uprostřed ostrova, k jejich pohlcení došlo až někdy během druhého století našeho letopočtu.

Ovšem jejich věže díky strategickému umístění užívali již Féničané, a jejich příkladu následovali i Římané, pro které byly tyto stavby pevnostmi.

Udělal si někdo výlet do Skotska?

Podobné kamenné věže bez oken se nacházejí i v odlehlých částech Skotska. Přibližně přes sto těchto staveb stojí na Orknejských ostrovech.

Podle výzkumu vznikaly v době železné – v období přibližně od rok 700 před naším letopočtem až asi do roku 40 před naším letopočtem – a ve Skotsku se jim říká broch.

Ovšem proč tyto brochy vznikaly, ani kdo je stavěl netuší ani britští archeologové, ani jejich kolegové z jiných států. Podle jedné teorie je možné, že si na ostrovy „odskočili“ právě Nuraghové a tak, jak byli zvyklí z domova, i zde začali stavět kamenné věže. Jenže z hlediska výstavby jsou nuraghi a brochy poněkud odlišné.

Upravená teorie pak operuje s tím, že šlo o obranné věže, které navrhli „architekti“ z ciziny, což by opět teoreticky mohli být Nuraghové, ale stavěli je domácí usedlíci. A důvodem byla obrana před nepřáteli.

Třetí teorie vzniku brochů uvažuje, zda nešlo o „pouhá“ obydlí. Velké brochy měly být centrem sídel či vesnic, které se okolo nich rozkládaly, ty malé pak sloužily jako obydlí pro jednu rodinu.

Archeologové tento názor dokládají objevem kamenného nábytku, který se jim podařilo v některých brochách objevit – šlo o poličky, skříňky či jakési „kuchyňské díže“.

Foto: PX FUEL, Shutterstock, Freepik, Pixabay

Foto:
Štítky:
Lokalita:
Související články
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a stává se z ní paní n
Na samém pomezí Českého království, na východním úbočí šumavské hory Strážný, stála od 14. století mohutná pevnost zvaná Kunžvart. V současnosti zbývá z hradu, který patří mezi nejtajemnější místa v oblasti, prakticky jen torzo čtyřhranné věže. Už výstup ke zřícenině (výlet začnete v nedalekém městysi Strážný) je jako z pohádky – cesta se vine lesem lemovaným mechem porostlými balvany, kapradí
Po staletí se lidé v určený čas vydávají na cesty, aby vyjádřili svou víru, modlili se či prosili Boha o odpuštění. Čekají na ně posvátná poutní místa, na nichž stojí slavné kaple, kláštery nebo kostely. Tak jako na Chlumu Svaté Maří na Sokolovsku. Bylo nebylo, kdysi dávno putoval krajem řeznický tovaryš. Únava ho zmohla tak, že na úpatí kopce Chlumu usnul. Když se probudil, našel vedle sebe v lí
Jen o pár kilometrů od Krašova nás uprostřed lesů zaujme vypínající se věž zříceniny hradu Libštejn. Byl založen ve 14. století a svého času býval také proslulým vězením. Pro obléhání však neměl ideální umístění, protože sice stál na vysokém kopci, ale několik ještě vyšších bylo poblíž, takže odtud mohlo nepřátelské dělostřelectvo pálit ostošest. V období vrcholného středověku se hrad skládal z 
Hostýn je 735 metrů vysoký kopec, na kterém se nachází významné poutní místo. Podle pověsti se zde ve 13. století ukrývali lidé při velkém nájezdu Tatarů. Scházela jim prý ale voda. Proto se modlili k Panně Marii a nebeská pomoc údajně skutečně přišla. V roce 1241 se Evropa brání nájezdům Mongolů z východu. Jedna část – Tataři – táhnou i skrze Moravu a vojsko se dostává až pod vrch Hostýn, na kt
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Stonehenge, kostel i tank: 5 netradičních věcí, které jsou nafukovací!
epochaplus.cz
Stonehenge, kostel i tank: 5 netradičních věcí, které jsou nafukovací!
Nafukovací nemusí být jen matrace nebo plavací kruh. Možností je mnohem víc a na vodu se některé z nich ani nedostanou… Díky lehkosti a skladnosti však svému účelu slouží skvěle! Tank odkdy: 1942 Jak vyhrát bitvu, nebo celou válku? Jedním z osvědčených prostředků je odedávna lest! Zkrátka nenápadně oklamat nepřítele. S originálním nápadem přijdou během
Je ze Švandové vypočítavá zlatokopka?
nasehvezdy.cz
Je ze Švandové vypočítavá zlatokopka?
Tohle manžel herečky Jany Švandové (77) ze seriálu Jedna rodina neuslyší rád. Na otázku, proč se před sňatkem s developerem Pavlem Satoriem (75) dvakrát rozvedla, měla jasnou odpověď: „Protože v té
Pikantní kuře
nejsemsama.cz
Pikantní kuře
Maso vybírejte nejlépe u řezníka nebo farmáře. Budete mít jistotu o kvalitě i čerstvosti. Místo pomerančů můžete maso zkusit péct třeba také s broskvemi nebo jablky. Ingredience na 4 porce: 4 kuřecí prsa 50 g koření garam masala sůl pepř 1 lžička mleté skořice 2 lžíce hladké mouky 2 pomeranče 2 cibule několik snítek rozmarýnu Postup: Pomeranče a cibule nakrájejte na kolečka.
Cuketová buchta s citronovou polevou
tisicereceptu.cz
Cuketová buchta s citronovou polevou
Chcete udělat radost mlsným jazýčkům? Pak pro vás máme chutnou buchtu. Ingredience 400 g cukety 2 vejce 300 g cukru krupice 230 ml oleje 400 g hladké mouky 6 g jedlé sody 4 g kypřicího prá
Moderní technologie a zdraví: Online svět nabízí praktické benefity
panidomu.cz
Moderní technologie a zdraví: Online svět nabízí praktické benefity
Internet a různé digitální vychytávky mění náš každodenní život. Měnit mohou i způsob, jakým se staráme o své zdraví. Přináší řadu výhod, spousta věcí je v dnešní době jednodušší, na výběr je ze spousty možností a vždy tak můžete najít tu pravou pro sebe. K lékaři rychle a jednoduše Ačkoli na internetu najdete spoustu informací, vychytávek a
Elixír života a vášně
rezidenceonline.cz
Elixír života a vášně
Moderní dům, zařízený luxusními ikonickými solitéry, překvapivě působí dojmem starobylé solidnosti. Zadání klientů bylo zdánlivě komplikované – přáli si vytvořit interiér v novém domě, který by ale působil dojmem letité zabydlenosti, nebyl výstřední, současně i po nějakém čase stále aktuální. Mladý pár hodně cestuje a velmi dobře se orientuje ve světě designu. Také proto architekt
Toyota GR Yaris má novou verzi Aero Performance inspirovanou motoristickým sportem
iluxus.cz
Toyota GR Yaris má novou verzi Aero Performance inspirovanou motoristickým sportem
Společnost TOYOTA GAZOO Racing představila novou verzi modelu GR Yaris Aero Performance, která se pyšní aerodynamickými úpravami na základě praktických zkušeností z motoristického sportu. Toyota GR
Zrcadlo po závistivé tetě nás ničilo
skutecnepribehy.cz
Zrcadlo po závistivé tetě nás ničilo
Byla jsem šťastná, že ten úžasný kousek po tetičce můžu mít doma právě já. To zrcadlo bylo nádherné. Do naší rodiny ale vneslo jenom nenávist. Mou velkou vášní je starožitný nábytek. Jenže na to, abych si takové kousky nábytku mohla pořídit, jsem bohužel nikdy neměla dost peněz. Jen tu a tam si koupím nějaký drobný kousek,
Hrabě Harrach probudil Krkonoše
historyplus.cz
Hrabě Harrach probudil Krkonoše
Zdatný a rozvážný podnikatel, mecenáš umění, politik, hospodář, otec českých lyžníků a nadšený propagátor turistiky. Jan Nepomuk Harrach je osvíceným šlechticem a jeho činorodost udivuje dodnes. Výraznou stopu zanechal hlavně v Krkonoších. Hrabě Harrach (1828–1909) se narodil ve Vídni jako syn vzdělaného, vlastenecky orientovaného Františka Arnošta z Harrachu (1799–1884) a jeho manželky Anny Marie Terezie (1809–1881),
Nejen rostliny mizí. V ohrožení je i samotná taxonomie – základ ochrany biodiverzity
epochalnisvet.cz
Nejen rostliny mizí. V ohrožení je i samotná taxonomie – základ ochrany biodiverzity
Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny.   Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity,
Svět podle Rutherforda: Planetární model atomu
21stoleti.cz
Svět podle Rutherforda: Planetární model atomu
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ate
Co s námi dělají negativní energie?
enigmaplus.cz
Co s námi dělají negativní energie?
Nemůžeme je vidět a obvykle je ani nevnímáme. Přesto jsou různé energie všude kolem nás a z dlouhodobého hlediska jejich působení může člověka ovlivnit víc, než by se na první pohled zdálo. Negativním
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz