Na hradech býváme zvyklí vídat expozice dobového nábytku, sbírek obrazů nebo kolekcí historických zbraní, o záplavách loveckých trofejí nemluvě. Hrad Kámen je samozřejmě má také, ale navíc se stal sídlem zcela jiného druhu exponátů. Sídlí v něm totiž Muzeum motocyklů.
Hrad Kámen i stejnojmenná vesnička pod ním pochází z poloviny 13. století a jméno mu dalo skalisko, na kterém se tyčí.
Sledovat všechny šlechtické majitele, kteří si v průběhu staletí hrad vzájemně prodávali, by asi čtenáře nelibující si v historických detailech poněkud nudilo, a tak se spokojme s tím, že vzhledem k době svého vzniku by hrad měl být gotický.
Pohled na něj ale ukazuje něco docela jiného. Je to tím, že někdy v polovině 17. století, kdy byl hrad už notně poznamenán věkem, ho další z řady vlastníků přestavěli na barokní zámek.
Ani barokní tvary na objektu ale zase tak zřetelně nevidíme, protože po dvou stech letech dostal další z majitelů nápad vtisknout zámku novogotickou podobu.
Tahle přestavba se protáhla až pěkných pár let do 20. století, kdy už zbývalo sotva pár desetiletí do okamžiku, kdy se Kámen stal v roce 1948 majetkem státu.
Domů po padacím můstku
Při prohlídce hradu nesmíme vynechat Starý palác, mohutnou věž vystavěnou už v první polovině 13. století na nejvyšším a nejméně přístupném místě skály. Protože podloží neposkytovalo příliš mnoho možností, dostal půdorys nepravidelný lichoběžníkový tvar.
V přízemí kdysi zaujala místo zbrojnice a zásobárna, v patře se bydlelo. Z obranných důvodů byl přístup možný jen po padacích můstcích. Bydlení v patře bylo na svou dobu komfortní.
Velký sál osvětlovala řada oken s kamennými sedáky po stranách, aby si panstvo mohlo nerušeně užívat krásný výhled, zdi pak byly obloženy dřevem, aby lépe udržovaly teplo.
Dnes si tu můžeme prohlédnout nejen model hradu v jeho středověké podobě, ale také expozici hodin z 18. století.
Je tu ovšem také jižní, už spořádaně čtvercová věž. Ta se pyšní Rytířským sálem s dvojitou křížovou klenbou z poloviny 16. století, který sloužil k reprezentaci momentálního majitele hradu.
Dnes se tu konají společenské události včetně svateb, ostatně je tu vystavena i svatební korouhev zhotovená v roce 1881 u příležitosti sňatku rakouského korunního prince Rudolfa a Štěpánky Belgické.
Vynechat bychom neměli ani hradní kapli Korunování Panny Marie se sousoším kalvárie, nebo lovecký salón připomínající tradici myslivosti ne zdejším panství.
Na sklonku 19. století se mohl Kámen pochlubit jednou z největších kolekcí jeleních a srnčích parohů v Čechách. Navštívíme také knihovnu se 600 svazky ukládanými zde od 18. století.
Jejím nejvzácnějším exponátem je Millerova mapa Čech z roku 1720, ve své době a ještě dlouhá léta potom největší a nejpodrobnější svého druhu.
Kulturní vyžití šlechty připomíná i hudební salón zařízený v duchu pozdního biedermeieru ve 2. polovině 19. století a nechybí třeba ani vzácný kufříkový gramofon z 1. poloviny 20. století.
Pokud vás zaujmou vystavené portréty, pak stojí za to vědět, že jejich autorem není žádný významný umělec, ale princezna Constance z Blankensteinu.
Nejdelší motocykl světa
Ale nyní už nahlédněme do zdejšího ráje motocyklů. Pro takový účel má hrad docela příhodnou polohu.
Leží totiž nedaleko Pacova, kde se v roce 1904 zrodila myšlenka založit Mezinárodní motocyklovou federaci FIM, což se pak také ještě téhož roku v Paříži podařilo.
Navíc přímo pod hradem na začátku 20. století vedla trať slavného motocyklového závodu, Pacovského okruhu, prvního svého druhu na území Čech.
V roce 1974 Národní technické muzeum zrovna hledalo prostory, kam by umístilo exponáty, které už se do jeho hlavní pražské budovy ani nevešly. A tady bylo místa dost.
Když se Muzeum motocyklů otevíralo, už se mohlo pochlubit několika výjimečnými a vzácnými kousky, a další přibývaly a přibývaly.
Stály tu slavné motocykly Slavia z dílny firmy Laurin a Klement, návštěvníky okouzlovala kuriózní Čechie-Böhmerland z roku 1927 schopná svézt tři pasažéry, která je dodnes nejdelším sériově vyráběným motocyklem historie.
Policisté jezdili na Nanuku
Dnes si tu můžeme prohlédnout nejen řadu modelů velkých českých firem JAWA a ČZ, ale i méně známé veterány Poustka, Praga BD, Ogar nebo Premier Sachs.
V poslední době se pak expozice dočkala dalších cenných přírůstků v podobě nejvýkonnějšího předválečného stroje ČZ 500, unikátního motokola s přídavným motorem ČZ Orion City nebo policejního motocyklu JAWA 350 zvaného Nanuk z roku 1964 s originální laminátovou kapotáží a plexisklem.
Pro sportumilovné návštěvníky pak možná bude zlatým hřebem sbírky legendární motocykl JAWA DOHC z roku 1961, na kterém brázdil tratě mistrovství světa náš slavný závodník František Šťastný.
Vzácná symbióza historie a techniky
Motocykly samozřejmě doplňují vitríny s historickými trofejemi nebo součástkami k motocyklovým veteránům i historických pracovním strojům.
Muzeum nezapomíná ani na malé návštěvníky, pro které připravuje speciální program napříč hradem v duchu motocyklového závodu. A jak se silné stroje hodí do hradních komnat?
Motocykly tvoří spolu s původním mobiliářem z přelomu 19. a 20. století v historických prostorách originální spojení, které ale vůbec nepůsobí rušivě. Jsou to přece všechno krásné výtvory lidského umu, jen každý z trochu jiného oboru.
