Domů     Prašná brána: Věž, jejímž sousedem byl sám král
Prašná brána: Věž, jejímž sousedem byl sám král
od 16.2.2024
1

Měla být chloubou Prahy, ale dlouho to vypadalo, že se vlastně ani nedostaví. Jenže to by Praha o hodně přišla stejně jako její návštěvníci. Prašnou bránu se naštěstí podařilo dostavět, a tak dnes tou pýchou města opravdu je.

Za sídlo českých panovníků je samozřejmě považován Pražský hrad, ale nebylo tomu tak vždycky. Králi Václavu IV. se na konci 14. století se v chladných hradních zdech přestalo líbit a zatoužil po něčem pohodlnějším a modernějším.

A tak nechal vystavět Králův dvůr – luxusní sídlo, které mělo více odpovídat požadavkům doby. Stálo na místě dnešního Obecního domu a přilehlého okolí a komplex budov a zahrad včetně lázní či lvince si v Pražským hradem svou velikostí nijak nezadal.

Václav IV. se sem přestěhoval v roce 1383 a po něm sem přicházeli bydlet i jeho následovníci celé století. Až Vladislav Jagellonský se vrátil k tradici a přestěhoval se zpátky na hrad.

My už dnes bohužel Králův dvůr na vlastní oči spatřit nemůžeme, protože sotva ho panovníci opustili, měnil majitele, chátral a nakonec ho na počátku 20. století bylo třeba zbourat.

Zůstala nám po něm ale jedna památka, která nejen že nezchátrala, ale naopak patří k chloubám a symbolům města – Prašná brána.

Brána, která nebude dělat ostudu

Na jejím místě stávala kdysi brána svatého Ambrože, součást původního městského opevnění. Tu nahradila brána Horská, která dostala své jméno proto, že se vypínala nad tehdejší významnou obchodní výpadovkou na Kutnou Horu.

Jenže i tahle výstavná brána postupně zpustla, dokonce tak, až se jí místo Horská začalo říkat Odraná, a pražští konšelé měli oprávněný pocit, že tahle ruina v sousedství monumentálního Králova dvora dělá ostudu. V roce 1475 se tedy začala stavět brána nová.

Vzhledem se inspirovala Staroměstskou mosteckou věží, což není divu, vždyť stavitelem jedné z nejkrásnějších gotických staveb v Evropě nebyl nikdo menší než slavný Petr Parléř.

Ten už byl ovšem téměř celé století po smrti, a tak se stavby nové brány, které se tenkrát opravdu říkalo Nová, ujal Matyáš Rejsek z Prostějova.

Šperk, který už zase září

Matyáš Rejsek se ovšem strefil do doby, kdy zmíněný vládce Vladislav Jagellonský svůj královský dvůr přestěhoval zase zpátky na Pražský hrad. Přitom to byl právě on, kdo slavnostně pokládal základní kámen brány.

A tak se najednou celých sto let na stavbě nic nedělo a nedostavěná věž původně zamýšlená jako šperk vedle Králova dvora začala nenápadně pustnout stejně jako on.

Zato si vysloužila své dnešní jméno, když se v první polovině 18. století začala využívat jako skladiště střelného prachu.

Ještě ji stačili svými děly v roce 1757 při obléhání Prahy pochroumat Prusové a připravit ji o většinu unikátní výzdoby, která snad ještě přežila od dob Matyáše Rejska. Dokončení v novogotickém stylu se tak Prašná brána dočkala až na sklonku 19. století.

Konečně dostala také důstojnou střechu místo dosavadní provizorní, dokonce s ochozem, který si tak oblíbili současní turisté 21. století.

Tradiční cesta pro krále i pro turisty

Prašná brána v sousedství králova dvora je místem, odkud z prostoru současného Obecního domu vycházela slavná Královská cesta.

Na tuto tradiční pouť městem za mimořádného zájmu jeho obyvatel se vydávali noví panovníci směrem na Pražský hrad, kde byli slavnostně korunováni.

Otce vlasti Karla IV. tato tradice ještě minula, jako první si ji v roce 1438 vyzkoušel Albrecht I. Habsburský, a po něm pak dalších osmnáct vládců české země až po Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836. Trasa byla ovšem využívána i pro defilé významných státních návštěv nebo pohřebních průvodů, a můžeme si ji projít i dnes, protože patří k hlavním turistickým lákadlům hlavního města.

Vede od prašné brány Celetnou ulicí přes Staroměstské náměstí, přes Karlův most vzhůru Nerudovou ulicí na Hradčanské náměstí až ke katedrále sv. Víta.

Králové jsou stále s námi

Prašná brána je vysoká 65 metrů a její základy začínají v hloubce devíti metrů pod úrovní dnešního terénu, protože kdysi stávala v příkopu městských hradeb. Ostatně právě proto se do ní původně nevstupovalo v přízemí, ale až v patře pomocí mostu.

Na vyhlídkový ochoz ve výšce 44 metrů se dnes dostaneme po 186 kamenných schodech. V prostorách věže si mohou návštěvníci celoročně vychutnat i tematické expozice, momentálně tu s motivem husitství.

Prohlídka brány trvá hodinu a vítaným zpestřením jsou komentované prohlídky s průvodcem. Prašná brána dlouhodobě patří k nejnavštěvovanějším památkám na území hlavního města. každoročně do ní vstoupí kolem 30 000 lidí.

A králové tu jsou s nimi alespoň symbolicky stále přítomni. Fasádu Prašné brány totiž zdobí sochy Jiřího z Poděbrad, Vladislava Jagellonského, Karla IV. nebo Přemysla Otakara II.

Obecní dům – architektonická galerie českých umělců

Místo, na němž stával legendární Králův dvůr, neztratilo svůj význam ani v moderní době. V letech 1905 až 1912 tu vznikl Obecní dům, jedna z nejvýznamnějších pražských secesních staveb. I on měl být chloubou města, a také se mu to beze zbytku podařilo.

Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznačnější malíři a sochaři své doby, a tak při prohlídce můžeme obdivovat díla Mikoláše Alše, Maxe Švabinského, Františka Ženíška, Ladislava Šalouna, Josefa Václava Myslbeka či Alfonse Muchy.

Interiéru dominuje reprezentativní Smetanova síň, využívaná především jako koncertní sál pro 1200 návštěvníků. V tomto prostoru úžasně znějí i původní varhany z doby vrcholné secese.

I Obecním domem se můžeme projít během hodinové prohlídky s průvodcem, která nás zavede i do menších sálů a salonků od Slováckého salonku či Salonku Boženy Němcové přes salonek Orientální, a nevynechají ani větší Grégrův, Palackého či Primátorský sál.

Foto: Shutterstock
Štítky:
Lokalita:
reklama
Související články
Jen pár set metrů nám postačí, abychom se od Chlumku kolem kaple sv. Jana Nepomuckého přesunuli ke zřícenině hradu Košumberk. Dnešní zřícenina pochází z druhé poloviny 13. století, bývala pyšným gotickým hradem a dokonce byla doplněna o renesanční zámek. Košumberk je pustý od konce 18. století a dnes si při jeho návštěvě můžeme projít nejen pozůstatky zdí paláce, torzo čtvercové věže a zbytky op
Výjimečná stavba, to je zámek Ploskovice. Založen byl na počátku 18. století hraběnkou Annou Marií Františkou Toskánskou, která osobně dohlížela na stavbu a po jejím dokončení spálila veškeré účty, aby se nikdo nedozvěděl, kolik luxusní sídlo vlastně stálo. Zámek se později stal i letním sídlem císaře Ferdinanda I. Zámek obklopuje osmihektarový park s vodní nádrží a barokním glorietem. Při proh
Filmoví fanoušci jistě zbystří, protože romantický zámek Blatná severozápadně od Českých Budějovic určitě poznali mnohokrát při sledování svých oblíbených filmů. Stačí vzpomenout třeba Bílou paní nebo Šíleně smutnou princeznu. Při návštěvě rychle pochopíme, proč si kameramani nemohou Blatnou tak vynachválit. Místo na pahorku uprostřed blat, která dala původní tvrzi jméno, je totiž jedním z nejfo
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce 1976 uza
Barokní sloup Nejsvětější Trojice vysoký 35 metrů, nejvzácnější stavbu svého druhu u nás, najdeme na olomouckém Horním náměstí. Byl vysvěcen v roce 1754 za přítomnosti císařovny Marie Terezie, měl být vyjádřením díků za ukončení morové epidemie a svým uspořádáním se odlišuje od podobných památek. V jeho spodní části monumentu s bohatou sochařskou výzdobou je umístěna kaple, v níž se v minulosti k
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Náš Hektor věděl předem, kam udeří blesk
skutecnepribehy.cz
Náš Hektor věděl předem, kam udeří blesk
Mrak na obloze nevypadal nebezpečně. Najednou z něho ale vyšlehl blesk, který zasáhl strom. Kdybychom nedali na našeho psa, byl by s námi asi konec. Ačkoli náš pes byl vzrůstu malého, původu rozmanitého a dobrácké psí duše, byl to pravý hrdina! Byl moc chytrý a statečný, jak mohl mnohokrát za svůj osmnáctiletý život předvést. Nezalekl se ani toulavé kočky,
Libeček: Chutná, přivolává lásku i zlepšuje zdraví
epochaplus.cz
Libeček: Chutná, přivolává lásku i zlepšuje zdraví
V antice se bez něj neobejdou Řekové ani Římané. Když se pak rozšíří po Evropě, libeček se pěstuje i v klášterních zahradách. Oblíbí si ho nejen léčitelé, ale také kuchaři a v gastronomii si získá stálé místo. A příznivci ezoteriky tvrdí, že vám pomůže do života přivolat lásku a další dobré věci! Mohutné, svěže zelené
Tajemná moc menhirů: Zachraňuje jihočeské Stonehenge životy?
enigmaplus.cz
Tajemná moc menhirů: Zachraňuje jihočeské Stonehenge životy?
Přesný účel prastarých megalitických staveb není dodnes znám. Určité indicie ovšem naznačují, že jim lidé možná už v dávnověku připisovali léčivé účinky. Příznivý vliv na zdraví má údajně i moderní ka
Nová kapitola Narciso Rodriguez
iluxus.cz
Nová kapitola Narciso Rodriguez
Narciso Rodriguez uvádí na trh novou kapitolu ikonické řady for him s vůní for him vetiver musc. Tato elementární a aromatická novinka představuje únik k smyslné harmonii přírody. Vůně for him veti
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Odpustila žena Gránskému milenku?
nasehvezdy.cz
Odpustila žena Gránskému milenku?
Herec ze seriálu ZOO David Gránský (32) má už dlouhé roky pověst svůdníka. A to i přesto, že je několik let ženatý a má doma manželku Nikolu Gránskou (30). Ta by pro svého manžela  udělala první pos
Podivuhodné chobotnice:  Hraví, zlomyslní, ale hlavně vysoce inteligentní bezobratlí
21stoleti.cz
Podivuhodné chobotnice: Hraví, zlomyslní, ale hlavně vysoce inteligentní bezobratlí
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzác
Večeře bez masa a rychle
panidomu.cz
Večeře bez masa a rychle
Jde to a uvidíte, že budou i chutné. Někdy stačí opravdu jen pár surovin a můžete vykouzlit opravdovou dobrotu. Sýr pečený v těstě (2 porce) 2 kusy sýra camembert nebo hermelín, 1 balíček listového těsta, 100 g vlašských ořechů, tymián, rozmarýn, sůl, pepř mletý, 1 cibule, máslo, 12 čerstvých žampionů, smetana ke šlehání, vejce na
Mrkvové karbanátky
nejsemsama.cz
Mrkvové karbanátky
Jsou originální alternativou masa. Pokud by vám ale přece jen chybělo, můžete karbanátky zvydatnit přidáním na kousky opečené slaniny. Ingredience na 4 porce: ● 500 g vařené mrkve ● 500 g brambor vařených ve slupce ● 1 lžíce nasekané petrželky ● 4 jarní cibulky ● 1 vejce ● sůl ● pepř ● 3 lžíce strouhanky ● ½ lžičky drceného kmínu ● strouhanka na obalování ● olej na smažení Postup: Brambory oloupejte
Dýňové rizoto se sýrem
tisicereceptu.cz
Dýňové rizoto se sýrem
Dýňové rizoto si bude rozumět i s aromatičtějšími druhy sýrů. Zkuste s modrou plísní nebo kozí. Ingredience 1 hrnek kulatorznné rýže 200 g dýňového pyré 1 lžička kari 1 stroužek česneku 150
Zradily sv. Martina husy?
historyplus.cz
Zradily sv. Martina husy?
Muž v jednoduché mnišské kutně vleze do hospodářského stavení plného opeřenců. „Snad mne tady nenajdou,“ přemítá, když zdáli slyší procesí lidí, kteří po něm pátrají. Záhy zvuky přehluší kejhání ptáků, mezi nimiž se ukryl.   „Budeš vojákem,“ dozví se od svého otce Martin Tourský (asi 316–397). Sám válečník chce synovi zajistit dobrou budoucnost. Z chlapce,
Obětí stalinských čistek byla i křehká baletka
epochalnisvet.cz
Obětí stalinských čistek byla i křehká baletka
Venku je minus 43 stupňů, ale baletka slavného Kirovova souboru musí tančit. Porce jídla navíc, kterou dostane za představení pro dozorce krutého nápravného lágru, pro ni může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.   V roce 1926 si leningradská umělecká veřejnost vypráví jen o 17leté sólistce věhlasného Kirovova baletního souboru. Nina Alexandrovna Anisimovová (1909–1979) se v průběhu