Poznejte výjimečné místo s architekturou industriálního města v zahradách, s ojedinělým urbanismem a nezaměnitelnou atmosférou. Seznamte se s významnými architekty a urbanisty, jejichž unikátní stavby můžete obdivovat dodnes.

Zlínský architektonický manuál – online i off-line průvodce městem.

Zlínský architektonický manuál (ZAM) je webová databáze významných architektonických staveb, urbanistických celků i osobností známých i méně známých architektů a stavebníků.

Časové rozpětí začíná rokem 1894, založením firmy Baťa, a končí rokem 2018. ZAM tedy funguje jako unikátní průvodce městem napříč minulým stoletím až do současnosti.

Svým pojetím je určen široké veřejnosti, všem zájemcům o architekturu, urbanismus a novodobou historii měst.

Patnáct stezek po Zlíně

Základem databáze, jejíž realizátorem je spolek aArchitektura, který projekt již pátým rokem připravuje, jsou tematické trasy, zaměřené nejen na „baťovský Zlín“, ale i na výstavbu, která probíhala v průběhu 20. až 40. let nezávisle na firmě Baťa.

Nejvýraznější osobností z této éry je architekt, legionář a představitel československého odboje Miroslav Lorenc (1896–1943), který ve městě a blízkém okolí postavil desítky budov v jasném funkcionalistickém střihu.

Celkem patnáct stezek nabízí dějiny jednotlivých lokalit, například továrního areálu, první dělnické kolonie Letná či filmových ateliérů na Kudlově. Najdete tu ale také architekturu druhé poloviny 20. století, kdy Zlín nesl název Gottwaldov.

Vybrat si a začít poslouchat

V rámci online databáze zam.zlin.eu jsou dostupné také tři zjednodušené trasy ve formě map a krátkých anotací, které si můžete stáhnout na stránkách projektu a využít je při přípravě návštěvy Zlína.

V tištěné podobě jsou mapy zdarma dostupné v Městském informačním a turistickém středisku nebo v Infopointu baťovského bydlení. Jedná se o tři trasy, které vám pomohou zorientovat se v tom nejzajímavějším, co zlínská architektura nabízí.

Cestujete-li s dětmi, můžete si předem stáhnout i edukační listy, které je zabaví při objevování města.

Novinkou letošního roku je mobilní off-line aplikace, která je připravena pro uživatele systémů Android i iOS. Vedle vybraných stezek lze využít audio-průvodce, který je zpracován u pěti nejoblíbenějších stezek.

V ideálním případě tak stačí stáhnout aplikaci, vybrat si stezku a začít poslouchat. Nemusíte číst, stačí se soustředit na vybraný dům a vnímat prostor ulice anebo detaily na fasádě.

Baťův památník

Pokud se nechcete na prohlídku města vydat sami, ale s průvodcem či průvodkyní, využijte pravidelných komentovaných procházek po architektuře, nazvané ZÓNA ZLÍN. Připraveny jsou tři trasy, které budou probíhat po celou turistickou sezonu každou středu a sobotu.

Seznámíte se s funkčními zónami, které byly koncipovány tak, aby sloužily práci, odpočinku, bydlení a dopravě mezi nimi. Podle nich byl plánován moderní urbanismus města. Součástí procházky je také navštívení výjimečného prostoru Památníku Tomáše Bati.

Jednodomky i dvojdomky

Druhá trasa je věnována baťovskému bydlení v nejstarší obytné čtvrti Letná, kde se objevuje nejvíce experimentálních domů. Nejrozšířenějším typem se stal rodinný dům z neomítnutých cihel, tzv.

dvojdomek, určený dvěma rodinám, který poskytl velkorysejší dispozice, a tím i zvýšený komfort bydlení. Pro pracovníky na vyšších pozicích či v odborných profesích byly určeny jednodomky, nabízející vysoký komfort samotného bydlení.

Baťovské domky s cihlovou fasádou se staly charakteristickým rysem Zlína a zároveň i jeho fenoménem.

Firemní město stále žije

Novinkou letošní sezony je nová prohlídková trasa po bývalém továrním areálu firmy Baťa. Tovární areál tvořil jádro nového Zlína, firemního města, tzv. company town, které od začátku minulého století prosperovalo a rostlo souběžně s podnikem Baťa.

Dodnes je areál jedním z nejautentičtějších míst, referujících o desetiletích průmyslové výroby.

V rámci procházky bude představen urbanismus Františka Lýdie Gahury, dějiny jednotlivých budov, které jsou výjimečné (například slavná jednadvacítka, bývalá správní budova firmy Baťa, postavená podle plánů architekta Vladimíra Karfíka), i zdánlivě obyčejné tovární budovy, vzniklé standardizovaným baťovským systémem.

Základem těchto objektů byl konstrukční modul o rozměrech 6,15 x 6,15 m, který vycházel z amerických měrných jednotek (20 x 20 stop). Také v rámci této prohlídky bude zajištěn vstup do jedné z továrních budov, která dodnes slouží výrobě obuvi.