Před 12 000 lety končila doba ledová, předchůdci člověka ještě netušili, že žijí ve starší době kamenné, a mamuti a šavlozubí tygři prožívali poslední slavné období. A na to všechno už shlížel mladý hluboký les na svazích hory, kterou jednou lidé pojmenují Boubín.
Stromy v pralese na území o rozloze 666 hektarů samozřejmě paleolit pamatovat nemohou. Nejstarší z nich se ale mohou pochlubit úctyhod
V přírodním parku Džbán poblíž Rakovníka se uprostřed smíšeného lesa táhne čtrnáct neúplných rovnoběžných řad kamenů. Názory vědců se liší, podle některých šlo o kultovní místo, podle jiných o pravěkou observatoř či středověkou hranici mezi jednotlivými pozemky.
Asi nejodvážnější teorie zmiňuje možnost, že by se mohlo jednat o navigační systém UFO. Kameny jsou z opuky, která je mnohem starší než
Řady tvořené více než 2000 neopracovanými kameny s nejasným posláním jsou dnes největší megalitickou památkou Česka. A zřejmě také jednou z našich největších záhad.
Jeden z nejzáhadnějších kamenných útvarů u nás můžeme najít asi 60 kilometrů severozápadně od Prahy. Zalesněná náhorní plošina Rovina nad Kounovem tyčící se do výšky 525 nad mořem je poseta různě velkými kameny naskládanými v souběž
Uprostřed lesa na pomezí Ústeckého a Středočeského kraje se skrývá záhada, kterou ani téměř po století od jejího objevení nedokázal nikdo rozluštit. Kdo postavil tajemné Kounovské kamenné řady a k čemu měly sloužit?
Mladý učitel Antonín Patejdl přišel v roce 1934 na nové působiště v obci Kounov, a tak si zpočátku zvykl ve volném čase vyrážet na výlety, aby lépe poznal okolí. Při jedné z takových
Podle jedné ze starých pověstí založili blatenskou tvrz, později přestavěnou na dnešní zámek, tajemní a mocní templáři. Tento záhadný řád prý kdesi pod zámkem ukryl i velký poklad. Možná ho, jak tvrdí pověst, našel místní písař, možná zde leží dodnes.
Zámek Blatná leží nedaleko Strakonic v Jižních Čechách. Název města vznikl podle blat, mezi nimiž bylo založeno. První zmínka o zámku pochází z r
Král brdských lesů – vrch Třemšín (827 m n.m.) – býval korunován hradem. Patrně zpola dřevěnou stavbu zakládají na přelomu 12. a 13. století páni erbu kančí hlavy, neboli Buzovicové. Jaká tajemství skrývá toto místo?
NEVŠEDNÍ MOC VELKÉHO PÁTKU
Hrádek kdysi slouží jako pozorovatelna a na ochranu hradu v nedalekém Rožmitále. Z okovů nalezených ve sklepení věže lze předpokládat, že i jako vězení.
Přírodní rezervace Skryjská jezírka – nebo pouze krátce Jezírka – je součástí chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a řadí se mezi nejvyhledávanější a nejobdivovanější lokality tohoto území.
Turisty láká jak malebnost místa, tak bohatá fauna a flóra vyskytující se v okolní krajině.
Malebné údolí
Rezervace Skryjská jezírka, která se nachází v údolí Zbirožského potoka (přítok řeky Ber
Vítali příchozí a odrazovali cizince. Městské brány jsou chloubou středočeských měst
Stejně jako dnešní bezpečnostní rámy a kamery střežily vstupy do hradů a měst brány. Jejich podoba musela budit respekt, ale zároveň ukazovat zámožnost obyvatel žijících za hradebními zdmi. Především pak městské brány si zaslouží náš obdiv. Už jen proto, že do dnešních dní jich přetrvala jen hrstka.
Mít opev
Nejstarší české šlechtické sídlo, zámek Zbiroh, jehož součástí je zároveň nejhlubší zámecká studna v Evropě. Na Zbirohu byla vytvořena Slovanská epopej Alfonsem Muchou, který na zámku žil 20 let.
V areálu dříve bylo i vězení. Na zámku je stále vystavena vězeňská maska používaná vězni vždy, jakmile šli z vězení ven. Je podobná té, jež zakrývala obličej muže se železnou maskou v románu A. Dumase
Podle pověsti získal Zbiroh své jméno, když se do zdejších lesů vydala na lov šlechtická družina, zabloudila a byla nucena venku přenocovat. Když se lovci ráno probudili, všude kolem ležely jelení parohy, které pán nařídil sesbírat. A tak se zrodil Zbiroh.
Jestli je na dávné pověsti něco pravdy, už asi nezjistíme, zvěře ale v okolních brdských lesích pobíhá stále dost a dost. Samotný zámek Zbiroh