Dodnes se neví, jak vypadala, kolik měřila, ale ani to, kde se nacházela. I přesto se vědci shodují, že Babylonská věž opravdu existovala. Co o ní tedy vlastně víme?

O Babylonu pochází první zmínka už ze 3. tisíciletí před Kristem, kdy se u řeky Eufratu usazovali Hebrejci.

Významným se stal okolo roku 1790 př. n. l. okamžik, kdy byl vybrán jako královské město starobabylonské říše a hlavou státu se stal slavný král Chammurapi, který postavil první babylonský zikkurat (stupňovitou věž s terasami).

Tento vládce si podmanil celou Mezopotámii a Starobabylonská říše jen vzkvétala.

RYCHLÝ PÁD A VELKÝ ROZKVĚT

Po smrti Chammurapiho ale začal Babylon upadat. Téměř 1000 let byl v rukou asyrských, aramejských a chaldejských panovníků až do roku 604 př. n. l., kdy byla založena nová Babylonská říše.

Její druhý král Nebukadnesar II. z ní učinil nejvelkolepější místo na světě. Uprostřed města nechal postavit ohromný chrám Zikkurat Etemenaki, 91 metrů vysokou věž se sedmi stupni, která mohla být předobrazem Babylonské věže.

VĚŽ AŽ DO NEBES

Tajemství Babylonské věže zůstává stále skryto nejen veřejnosti, ale i odborníkům. Podle knihy Genesis se mělo jednat o věž, která sahá až do nebes. Měla být postavena na místě nazvaném Bábel, což je hebrejské jméno pro Babylon.

Podle starých židovských spisů byla vysoká kolem 2500 metrů, jiné prameny uvádějí skromnější rozměry v řádu stovek nebo desítek metrů. Nezodpovězenou otázkou také zůstává její vzhled i tvar.

SPIRÁLA, NEBO PYRAMIDA?

Někteří předpokládají, že se jednalo o spirálovitou stavbu, která byla rozměrná spíše do šířky než do výšky. Stále se také objevují spekulace, že se ve skutečnosti jednalo o zikkurat neboli stupňovitou věž, kterou tvořily terasy nad sebou.

Vzhledem k tomu, že se Babylon nacházel nedaleko Egyptské říše, je docela možné, že věž mohla být pyramida. Vždyť Židé pracovali v Egyptě jako otroci. Nebylo tedy nemožné, že by egyptské pyramidy inspirovaly i stavbu mytické Babylonské věže.

OSLAVA LIDÍ, NE BOHA

Biblický příběh říká, že když skončila potopa světa, bylo veškeré lidstvo jednotné a mluvilo společným jazykem.

Rozhodli se proto vybudovat úchvatné město, kterým by oslavili sami sebe a mohli se v něm usídlit. Bohu se ale nelíbilo, že by měl chrám patřit někomu jinému než jemu samotnému, a rozhodl se, že rozdělí dosud jediný lidský jazyk na mnoho jazyků a rozežene lidi po celé Zemi.

ČAS ALE NESEDÍ

Těžko odhadovat, co je pravdy na příběhu o zmatení jazyků, kterým měl Bůh za stavbu pyšné věže lid potrestat. Pokud by byl biblický příběh pravdivý, musela by věž vzniknout alespoň 10 000 let př. n. l.

V Bibli ale stojí:

„Tu si řekli vespolek: Nuže nadělejme cihel a důkladně je vypalme. Cihly měli místo kamene a asfalt místo hlíny (Gen 11:3).“ Stavební materiál, jako jsou cihly, by ale ukazoval na mnohem modernější dobu.

KDE VĚŽ HLEDAT?

Zatím se nepodařilo přesně zjistit, kde mohla stavba stát.

Jelikož se vědci shodují, že biblický příběh stojí na reálném základu, zdá se být nejpravděpodobnější možností zikkurat Etemenaki, vysoký 91 metrů, který se v 6. století př. n. l. nacházel v Babylonu.

Další možností je zikkurat v Eridu, což bylo první sumerské město. Dalším místem, kde mohla Babylonská věž stát, jsou zříceniny Birs Nimrúd, ležící se v dnešním Iráku.

NOVÉ DŮKAZY

V Iráku probíhalo na přelomu 19. a 20. století pátrání vedené německým archeologem Robertem Koldeweyem. Měla se zde najít destička z pálené hlíny, která dokazovala, že babylonská věž skutečně existovala.

Destička se dlouhou dobu nacházela v osobním vlastnictvím jednoho sběratele, proto ji jazykovědci neměli možnost prozkoumat. Podle všeho byl biblickou babylonskou věží opravdu chrám Etemenaki, který postavil král Nebukadnesar II.