Po staletí se lidé v určený čas vydávají na cesty, aby vyjádřili svou víru, modlili se či prosili Boha o odpuštění. Čekají na ně posvátná poutní místa, na nichž stojí slavné kaple, kláštery nebo kostely.

Tak jako na Chlumu Svaté Maří na Sokolovsku.

Bylo nebylo, kdysi dávno putoval krajem řeznický tovaryš. Únava ho zmohla tak, že na úpatí kopce Chlumu usnul. Když se probudil, našel vedle sebe v lískovém keři sošku Panny Marie. Podivil se, ale figurku si odnesl.

Doma mu ale zmizela a teprve po dlouhém hledání zjistil, že se záhadným způsobem vrátila na místo, kde ji objevil. Tentokrát už ji uctivě ponechal tam, kde stála, a ještě nad ní zbudoval dřevěnou stříšku.

Položil tak základ poutního místa, kam začali proudit věřící z blízka i z daleka.

Soška, která tajemně mizí

Jak čas plynul, vyrostla nad soškou větší kaple, v blízkosti byla založena osada, a nakonec se do všeho vložil řád křížovníků s červenou hvězdou, kteří na místě původní kapličky někdy kolem roku 1400 vybudovali gotický kamenný kostel nanebevzetí Panny Marie a Máří Magdaleny.

Rozvoji kostela v dalších letech výrazně pomohlo, když velmistr křížovnického řádu ze své pravomoci osvobodil okolní obyvatele od roboty, aby měli víc času o kostel a poutní místo pečovat. A Chlum opravdu vzkvétal.

Začaly se zde pořádat trhy a příliv poutníků neustával, takže bylo třeba kostel rozšířit.

Prostor pro všechny poutníky

Ale i ten nakonec přestal obrovskému zájmu věřících stačit. A tak v roce 1687 velmistr řádu učinil zásadní rozhodnutí. Místo nevyhovujícího gotického kostela vznikne nový, a samozřejmě v souladu s dobou bude barokní.

Povolán nebyl nikdo menší než věhlasný architekt Kryštof Dientzenhofer a na základě jeho plánů se začalo stavět. Základní kámen chrámu byl slavnostně položen 7. května 1692, po sedmi letech byla stavba hotová a mohlo se začít s výzdobou interiéru.

A když v roce 1701 chlumský probošt Franz Rivola nový kostel vysvětil, začaly se opět hrnout davy věřících. Bylo zaznamenáno, že už během prvního desetiletí na Chlum zamířilo 1657 procesí s celkovým počtem 718 347 poutníků.

Zákazy na věřící neplatí

Práce v poutním areálu ale s dokončením kostela neustaly. Ještě bylo třeba dobudovat proboštství, školu, rozšířit hřbitov, vztyčit nové hradební zdi, a navíc kolem kostela stále pokračovala stavba symetricky komponovaného otevřeného ambitu se šesticí postranních kaplí.

Výsledkem bylo, že během půlstoletí se Chlum Svaté Maří stal jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst na českém území. Poutníci se nepřestali hrnout dokonce ani v době, kdy císař Josef II. svými reformami konání veškerých poutí zakázal.

Začíná období nové slávy

Stejně jako velkou část církevních objektů postihla poutní areál druhá světová válka a poté také poměry v padesátých letech. Budova proboštství se najednou stala ubytovnou stavbařů z nedaleké elektrárny Tisová, a přestože byl areál poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv.

Máří Magdaleny už v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek, ve skutečnosti dál chátral. Změny, které přišly s rokem 1989, se však na kondici poutního areálu blahodárně projevily. Vrátili se křižovníci s červenou hvězdou a od roku 1992 prochází poutní místo celkovou rekonstrukcí.

Po opravě varhan, rekonstrukci kopule a restauraci maleb mohl být pak 7. května 2011, po 312 letech od položení základního kamene, kostel znovu vysvěcen.

Kostel neobvyklého vzhledu

Unikátní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv.

Máří Magdaleny si rozhodně zaslouží bližší prohlídku. Je trojlodní, vystavěn byl na půdorysu latinského kříže o rozměrech 36 x 29 metrů. Křížení hlavní lodi s jejími křídly překrývá prosvětlená kopule a neobvyklá je i celková koncepce kostela, protože za sebou jsou tu umístěny dva na sebe navazující sakrální prostory, nejprve samostatná oválná Milostivá kaple, která je střediskem zdejšího mariánského kultu, a teprve za ní samotný trojlodní chrám.

Do kostela se vstupuje bočním vchodem pravé kostelní lodi stejně jako do Milostivé kaple. Hlavní vchod se otevírá pouze při příležitost velkých církevních svátků. Třípatrové hranolové věže, zakončené cibulovými báněmi, se tyčí na západní straně chrámu a dosahují čtyřicetimetrové výšky.

Evropa nám může závidět

Poutní kostel dodnes obklopuje krytý přízemní ambit s arkádovými oblouky a šesti otevřenými kaplemi s lucernami a složitou klenbou, na který navazuje trojkřídlá budova proboštství.

Nejen poutníky jistě v roce 2018 potěšilo zařazení poutního areálu Chlum Svaté Maří spolu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv.

Máří Magdaleny mezi národní kulturní památky. Ocenění se mu tak dostalo nejen pro jeho významnou roli v dějinách naší barokní architektury, ale také vzhledem k netradiční dispozici kostela v rámci střední Evropy.

I zahrady potřebují opravit

Celková rekonstrukce areálu stále pokračuje. Kromě samotného chrámu zahrnuje také obnovu budovy proboštství, která působí zámeckým dojmem a na které se zachovala řada původních cenných architektonických prvků včetně původních dveří nebo kovaných mříží.

Skvěle dochovaná jsou i schodiště a kupodivu také historická vodoinstalace. Po dokončení oprav se počítá s tím, že v proboštství nalezne své sídlo stálá expozice. Samostatnou kapitolou revitalizace jsou zahrady – jedna na místě starého, dávno zrušeného hřbitova a druhá, která se za dob baroka pyšnila terasami.

Dívka proti loupežníkům

Zdejší prostředí inspirovalo v roce 1815 německého dramatika Heinricha C. Cuna k sepsání kdysi velice populární divadelní hry Loupežníci na Chlumu. Příběh o odvážné dívce, která se vydá uprostřed noci do opuštěné kaple ohrožované loupežníky, aby zachránila cenný skvost patřící jejímu hradnímu pánovi, se odehrává na Chlumu Svaté Máří v dobách před založením poutního kostela a rychle se stal nejhranějším ochotnickým představením v Evropě.

Zejména na českosaském pomezí se tento kus hrával takřka celé století a do repertoáru ho nadšeně zařazovaly jak kočovné soubory, tak loutková divadla. V roce 1911 hru dokonce uvedlo i Národní divadlo pod názvem Statečná Bibiána.

Tip pro poutníky na kole

Chlum Svaté Maří najdeme na půl cesty mezi Chebem a Sokolovem, budeme ovšem muset z hlavní silnice odbočit směrem na Kynšperk nad Ohří a Kaceřov. Pro cykloturisty se ovšem nabízí zajímavá trasa, ať už z Chebu, nebo ze Sokolova.

Z obou stran nám to vyjde zhruba na patnáct kilometrů.