Legendární starodávné město Babylon se proslavilo především díky údajné megalomanské stavbě, jež nesla označení Babylonská věž. Samotné město je v hebrejštině nazýváno Bábel, což v překladu znamená zmatek.

A v duchu zmatku se nese celá legenda o věži, jejíž stavba je sice velice dobře popsána v nejznámější knize světa, v Bibli, ale o jejíž skutečné existenci panují do dnešních dnů pochybnosti.

Již onen popis stavby jako věže sahající až do nebes vyvolává pocit nemožnosti. Ale odkud se legenda vůbec vzala?

Rozzlobili samotného Boha

Jednotnost byla pro lidskou populaci po údajné potopě světa zcela zásadním postavením, lidé vyznávali společné zásady a všichni hovořili společným jazykem. Aby dokázali svou jednotu a souhru, rozhodli se proti boží vůli postavit věž, která dosáhne až do nebes.

Mělo se jednat o stavbu, jež by dokázala vynést na světlo slávu člověka, nikoli Boha.

Přestože podle historie měl „stvořitel světa“ po potopě prohlásit, že se již nikdy do záležitostí lidí plést nebude, takovou urážku si zřejmě nemohl nechat líbit, rozzlobil se, věž zboural, jediný jednotný jazyk lidí rozdělil do mnoha různých řečí a lidstvo rozehnal po celé planetě.

Jak praví legendy, Bohu se nelíbilo, že by chrám měl velebit někoho jiného než jeho. Biblický Starý zákon běžně popisuje řadu situací, v nichž se lidé odkloní od pokory k Bohu, za což je následně stihne trest.

To, zda Babylonská věž stála, nebo ne, trápí lidskou populaci a různé badatele po mnoho staletí. Stavba dosahující samotné nebeské klenby je dokonce i v dnešních dobách něčím nepředstavitelným. Jako zajímavost jsou udávána samozřejmě fakta.

Nikdo logicky nemůže vědět, jak přesně byla stavba vysoká, existují však židovské texty, ve kterých by mělo být zaznamenáno, že výška budovy přesahovala úctyhodných 2500 metrů.

Pro srovnání – v současné době je nejvyšší budovou světa Burj Khalifa ve Spojených arabských emirátech, konkrétně v Dubaji, a ta měří „pouhých“ 828 metrů. Mohla tedy vůbec stát věž, jež by dosahovala prakticky trojnásobné výšky? Fyzikální zákony hovoří jasně – ne!

Jako další zajímavost je možné uvést nejvyšší budovu v České republice, tou je AZ Tower v Brně, která dosahuje výšky jen 111 metrů.

Další historické prameny však také s výškou dvou a půl kilometru nesouhlasí, povětšinou se udává, že by Babylonská věž měla měřit pouhé stovky, nebo dokonce desítky metrů.

Význačný galský kněz křesťanského vyznání a historik Paulus Orosius, jenž žil na přelomu čtvrtého a pátého století našeho letopočtu, dokonce ve svých textech udává výšku věže 85 metrů.

Věž jako chrám

Existuje skutečně mnoho teorií o výšce věže, skoro stejný počet jich je ale také o tom, k čemu stavba skutečně sloužila.

Pro někoho se jednalo o chrám postavený k velebení lidské rasy, někdo dokonce tvrdí, že šlo o chrám zasvěcený akkadskému bohu Mardukovi, jenž byl patronem města Babylonu, kde zastával značné množství funkcí, které se postupně rozšiřovaly.

Údajně působil jako bůh zaklínání, moudrosti, léčitelství, určoval osudy, byl dárcem světla, byl považován za pána bohů a za stvořitele bohů-otců.

Podobnost s věží nese také jiná stavba, a sice slavný sumerský zikkurat ve městě Uru. Pro výzkumníky a lovce senzací je opředen tajemstvím i samotný tvar věže.

Dle některých zdrojů se jednalo o spirálovitou stavbu, což dokládá celá řada obrázků – byla mnohem širší než vyšší. Jiní badatelé se domnívají, že se jednalo o stupňovitou věž tvořenou terasami, což by odpovídalo již zmíněnému zikkuratu.

Největším paradoxem je fakt, že slovutná Babylonská věž vlastně ani nemusela stát v Babylonu. Místo, kde se nacházela, totiž zůstává obestřeno tajemstvím.

Přestože zůstává nezodpovězeno mnoho otázek, odborníci se shodují, že by se legenda o Babylonské věži mohla zakládat na pravdě, tedy že má biblický příběh reálný základ.

Údajně existuje mnoho staveb, které by mohly být považovány za slavnou věž – dle některých historiků jde o zikkurat Etermananki, jenž měl být vysoký 91 metrů, což samo o sobě bylo v té době skutečně hodně.

Někdo dokonce připouští možnost, že se jednalo o zikkurat v prvním sumerském městě Eridu. Dalším místem, kde mohla Babylonská věž stát, jsou zříceniny Birs Nimrud v dnešním Iráku. „Babylonská věž není mýtus. Skutečně existovala.

Prochází evropským a západním uměním, její vyobrazení jsou fantastická,“ řekl britský odborník na umění Jonathan Jones.

Velká neznámá hraje roli také v časovém určení stavby věže. Pokud by se skutečně mělo jednat o věž, která by měla spojitost se „zmatením jazyků“, musela by vzniknout minimálně 10 000 let před naším letopočtem.

To by nebyl takový problém, kdyby se o její stavbě nepsalo v Bibli následující: „Tu si řekli vespolek: Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme.

Cihly měli místo kamene a asfalt místo hlíny.“ Takový stavební materiál však jasně ukazuje na mnohem modernější dobu. Za zmínku také rozhodně stojí fakt, že se v Bibli nikde nevyskytuje spojení Babylonská věž, vždy se mluví pouze o věži nebo o městě.

Vezmou-li se v potaz tyto nesrovnalosti, dalo by se rovněž pochybovat o skutečném významu stavby.

Věž, zikkurat, nebo pyramida?

Některé konspirační teorie během let dokonce přišly s tvrzením, že vlastně vůbec žádná věž neexistovala a že se ve skutečnosti jednalo o pyramidu, která nebyla příliš vzdálená od dobře známých Velkých pyramid v Gíze, samotný Babylon se taktéž nenacházel příliš daleko od Egyptské říše.

V případě, že by se někdy tyto informace ukázaly jako pravdivé, by se nejednalo o žádný zikkurat, ale o stupňovitou pyramidu, podobnou těm, které na Zemi zanechali legendární stavitelé z údolí Nilu.

Podle výzkumu publikovaném v roce 2017 mají mít ohledně existence bájné Babylonské věže vědci již přesvědčivé důkazy.

Její reálnou existenci by měla prokázat starověká destička datovaná do doby cca 2600 let před naším letopočtem, která údajně zobrazuje skutečnou podobu věže.

S tímto tvrzením nepřišel žádný religionista, ale výzkumník zaměřený na oblast archeologie. Destička je podle zkoumání z pálené hlíny a její věrohodnost nebyla dosud zpochybněna. Předmět je vůbec prvním zobrazením Babylonské věže z období starověku.

Objevena byla v místech starověkého Babylonu na území dnešního Iráku před více než sto lety, ale protože byla v osobním vlastnictví jednoho norského sběratele, vědci neměli možnost ji až do nedávné doby studovat.

Ke starodávné destičce si před lety našel cestu profesor z Londýnské univerzity a uznávaný asyriolog Andrew R. George, který podle všeho dokázal přeložit text, jenž se na ní nacházel.

Jak se ukázalo, destička téměř přímo poukazovala na budovu velice podobnou té, jakou je mystická Babylonská věž. Podle vědce nepatrné rytiny na destičce představují zikkurat – stupňovitou pyramidu se sedmi terasami.

Tyto stavby byly rozšířeny v Mezopotámii a Elamu. A na destičce se také nachází postava, jež má znázorňovat krále Nebukadnesara II., který zemřel asi v roce 562 př. n. l., legendárního vládce Babylonie.

Právě tato informace však nedá spát odborníkům, kterým se nezdají souvislosti s věží a králem.

„Babylonská věž byla ve skutečnosti postavena ještě před Nebukadnesarem, asi o 900 let dřív,“ tvrdí badatel Bodie Hodge.

Podle deníku Breaking Israel News, jemuž poskytl George rozhovor, by mohlo být z tvrzení vědce patrné, že by se zmatení jazyků mohlo zakládat na skutečných faktech.

Nejde ani tak o to, že by Bůh stvořil různé řeči, ale spíše o to, že se na stavbu majestátní budovy sjeli dělníci z celého světa, čímž do Babylonu přinesli jiné jazyky a nářečí.

Při stavbě věže se tak mluvilo různými jazyky, což mohlo vést k nedorozuměním a způsobit i konstrukční problémy. Kvůli tomu měl projekt trvat přes 43 let. Také to mohlo být příčinou toho, proč věž neobstála v testu času a nyní z ní zbyly jen trosky.

Město opředené legendami

Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne.

Význačnosti se jí dostalo okolo roku 1800 před naším letopočtem, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi, jenž se proslavil prvním zákoníkem. V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen a poškozen válkami, ale vždy se znovu vzchopil.

Babylonii zpod nadvlády Asyřanů vymanil král Nabopalassar a jeho syn, Nebukadnesar I., dobil i Sýrii a Palestinu, přičemž zničil Jeruzalém a jeho židovské obyvatelstvo deportoval do Babylonu.

Takzvané babylónské zajetí je také popsáno v Bibli a díky tomuto příběhu se stal Babylon synonymem pro lidskou pýchu, zkaženost a nezměrné bohatství.

Babylonská říše netrvala ani zdaleka tak dlouho, jako bylo schopno přežít město Babylon, to existovalo dokonce ještě v době, kdy Perskou říši napadl makedonský vojevůdce Alexander Veliký, tedy ve 4. století před naším letopočtem.

Je patrné, že byl Babylon v době své největší slávy opravdovou starověku metropolí, dokonce by se vzhledem k počtu obyvatel dalo říct, že se jednalo v té době o největší lidské město na světě, údajně v něm mělo žít zhruba čtvrt milionu lidí.

Hlavní bohatství Mezopotámie spočívalo samozřejmě v úrodné půdě, nicméně ve městech, jako byl Babylon, kvetla rovněž mnohá řemesla, včetně kovotepectví.

Řemeslníci byli sdruženi nejspíše v jakýchsi ceších a obývali stejnou čtvrť města. Zvláštnímu zájmu se údajně těšili výrobci hliněných pečetních válečků a sošek, které kupovali poutníci z dalekých zemí. Proslulé byly též babylonské látky, žádané po celém světě.

V době své největší slávy rozhodně město nepřipomínalo ruinu zasypanou pískem, bylo to věčně zelené místo obklopené vodou. Chránily ho impozantní hradby, které spolehlivě odháněly případné nájezdníky.

Dle historických pramenů se právě v Babylonu nacházel jeden ze sedmi divů světa, a sice Visuté zahrady Semiramidiny. Dnes už však neexistuje nic, co by jejich existenci potvrdilo.

Přesto na počátku 20. století zřejmě dokázal německý archeolog Robert Koldewey objevit zbytky Babylonu a nalézt zvláštní rovnoběžné klenuté chodby se studnou.

Někteří odborníci se domnívají, že právě ony mohly nad sebou nést terasy bájných zahrad a sloužit k jejich zavlažování.

Babylon zřejmě skrýval mnohá tajemství, jež se v dnešní době už bohužel nedají potvrdit, na druhou stranu je není možné ani vyvrátit. Legenda o Babylonské věži tak již navěky zůstane pouhou legendou, stejně jako město ukryté v hlubinách písku.

Foto: PX FUEL, Shutterstock