Důležité město pro všechny milovníky bílé stopy v této oblasti je město Javorník na Šumavě. Nástupní místo na celou řadu tras se nachází v centru Javorníka u sochy K. Klostermanna. Od této sochy se vydáme technicky udržovanou cestou, která vede podél lyžařského areálu.

Ve chvíli, kdy dojedeme ke stanici menšího vleku se dáme na východ a pokračujeme tak dlouho, než se dostaneme ke Královské cestě. Trasa poté odbočuje vlevo až ke křižovatce „Nad Krankoty“. Nyní si můžeme vybrat, jakou trasou budeme pokračovat.

My se vydáme dále po stopách králů. Pokračujeme tedy severním směrem po úbočí Královského kamene, pozorujeme nádhernou zasněženou krajinu, až dorazíme ke Žďánovskému okruhu. Nyní se nám opět nabízí dvě varianty.

Pozitivní je, že se nemůžeme splést, obě cesty totiž míří do stejného cíle, tedy do bývalé vesnice Žďánov. Tady máme opět na výběr, buď se vydáme přes louky dolů přímo do Kašperských hor, nebo budeme pokračovat rovně a dorazíme až ke královskému hradu Kašperk.

Pro ty, kterým už kručí v břiše, může být ideálním cílem proslavená restaurace v penzionu Rychta na Račánku. Délka této tratě v jednom směru je 10 km, při nejdelší variantě je trasa tam i zpět dlouhá 24,6 km.

Ve stopách Olympijské vítězky

Jedním z nejznámějších lyžařských areálů na Šumavě je dozajista Zadov – Churáňov. Tento areál je mezi běžkaři dobře znám hlavně z toho důvodu, že se zde pravidelně konají různé závody a donedávna byly tyto tratě i druhým domovem naší nejznámější běžkyně na lyžích, Kateřiny Neumannové.

První Světový pohár se zde jel již v roce 1983. Celková délka zdejších tratí dosahuje až 50 km. Největší výhodou zdejších tratí je upravenost a návaznost. Výhodou areálu je zase skvělé dopravní napojení a moderní služby s pestrou paletou hotelů a služeb všeho druhu.

Cílů jsme si mohli vybrat vskutku mnoho, ale nakonec zvítězila stará známá Kvilda. Celá trasa měří 10 kilometrů, je skvěle upravovaná a zvládnout by ji měl i méně zdatný běžkař. Zhruba 200 metrů od stadionu se napojíme na modrou turistickou značku, jenž nás dovede až na křižovatku nazvanou poeticky „Zlatá studna“. Když po chvíli vyjedeme z lesa, naskytne se nám nádherný pohled na pláně u Horské Kvildy. Pod námi se rozprostírá zasněžená krajina, z níž se hrdě tyčí vrchy zdejších kopců. Poté co přejdeme Kvildu – Zhůří nás trasa navede na cestu kolem potoka a skrz překrásné pláně.

Zde máme možnost vystoupat na dřevěnou rozhlednu, a ještě jednou se pokochat pohledem na okolní krajinu. Až se rozhodneme pokračovat, bude nám trvat už jen necelé tři kilometry, abychom dorazili do Kvildy.

Zajímavostí je, že tato obec, ležící 1065 m.n.m. je nejvýše položenou obcí v České Republice. Kvilda je plně vybavená obec, která nám nabízí řadu možností na občerstvení a několik zajímavých budov, mezi nimiž ční kostel sv. Štěpána.

Cest zpět do Churáňova je hned několik, můžeme si vybrat dle délky i obtížnosti; my si zvolili tu nejkratší a nejjednodušší, vedoucí přes Nové Hutě. Výlet na Kvildu můžeme jen doporučit, úprava je skvělá, občerstvení podél trati je výborné a každý by přece aspoň jednou měl zavítat do nejvýše položené obce v České Republice.

Z Modravy až k Březníku

Tato trasa patří k těm lehčím, kterou by měl zvládnout prakticky každý. Celková délka je 17 km. Výlet zahájíme v obci Modrava, odkud se vydáme po modré, směr „Březník“. Čeká nás skoro osmikilometrové, ale mírné, stoupání.

Cestou pozorujeme typickou šumavskou krajinu, protkanou hustými lesy a průzračnými potůčky a projedeme i přes Modravský most. Lesy postupně řídnou a před námi se otevře široké Luzenské údolí, které nás dovede až k samotě Březník.

O osudech obyvatel této samoty psal Karel Klostermann ve svém stěžejním díle „Ze světa lesních samot“. Z Březníku se vrátíme 2 km zpět k rozcestí „Na Ztraceném“, kde se dáme vpravo po žluté. Poté stoupáme zhruba další 2 km k dalšímu rozcestníku a dáme se na Filipovu Huť.

Terén je mírně zvlněný, zajímavostí je, že v této oblasti roste velmi kvalitní dřevo používající se na výrobu hudebních nástrojů. Poté co projedeme malebnou Filipovu Huť, nás čeká již pouze finální 2,5 kilometrové klesání až do Modravy.

Objevme legendární Pancířský hřbet

Jak už název napovídá, tento výlet není pro úplné nováčky, kteří se chystají projet svou první stopu, nýbrž pro trochu zkušenější lyžníky. Oblast, kterou si chceme prohlédnout, se nazývá Železnorudsko.

Celková délka této trasy je kolem 32 km. Tuto misi odstartujeme na odstavném parkovišti v Nové Hůrce. Vyjedeme po modré, směr Slatinný potok, po pravé straně silnice najdeme stopu, z které asi po 1,5 km odbočíme vlevo a po modré pokračujeme dále.

Po krátkém stoupání do sedla pod Gerlovou pasekou spatříme první krásný výhled této vyjížďky. Odtud sjedeme do krásného údolí Křemelné. Stoupajíc po modré se blížíme k Hadímu vrchu. Během stoupání si už můžeme všimnout, jak se před námi rozprostírá Pancířský hřbet – cíl naší trasy.

Nejdříve odbočíme na zelenou lyžařskou trasu, směr Můstek a z Hadího vrchu sjíždíme po louce k silnici E 53. Musíme si dávat pozor, abychom neodbočili do lesa, kam nás lákají další běžkařské trasy. Za silnicí pokračujeme rovně ke křižovatce U obrázku.

Nenechte se zmást krátkým stoupáním, protože následuje opatrný sjezd. Nyní jsme se ocitli pod mohutným Pancířským hřbetem. Při mírném sjezdu si užíváme pohled na přírodní rezervaci „Městské rokle“.

Ano, jak se mohlo zdát, toto byl klid před příslovečnou bouří. Čeká nás totiž největší výšlap přímo k nejvyššímu místu našeho výletu, kterým je vrchol Můstku měřící 1234 metrů. Teď je na čase dát si hřebenovku kolem Habru a hned poté finální, pouhých 500 metrů dlouhý výšlap na Pancíř.

Zde nás čeká milé přivítání, rozhledna i upravená horská chata. Z rozhledny doporučujeme pohled na jih, jelikož při dobrém počasí můžete spatřit samotné Alpy. Po občerstvení sjíždíme podél lanovky. Pokud ještě nemáme dost krásných scenérií, zastavíme se u hotelu a prohlédneme si pohraniční hory.

Pod hotelem se napojíme na lyžařskou trasu ve směru Nový Brunst – Háj, na rozcestí u Nového Brunstu – zadní hájovna sjedeme přes louky k hájovně a pokračujeme až ke Gerlově Huti. Za silnicí E 53 se vydáme podél Hůrecké silnice.

Závěr naší trasy je ve znamení lehkého klesání. Musíme říci, že výlet to je náročnější, ale stojí rozhodně za to!

Ubytování Šumava a ubytování Beskydy Vám nabízí chalupy pro menší i větší skupiny hostů.

Foto: Shutterstock