Domů     Čertovy hlavy u Želíz: Místo, kde se ďáblové vypínají k nebi
Čertovy hlavy u Želíz: Místo, kde se ďáblové vypínají k nebi

To si tak vykračujete lesem a náhle se před vámi objeví obrovití čerti. Sice pouze jejich hlavy, ale zato velké jako třípatrový dům. Máte před sebou umělecké dílo, které sotva najde konkurenci i ve světovém měřítku.

Ponoříme-li se do dějin našeho umění, nemůžeme opomenout významnou postavu Václava Levého, zakladatele moderního českého sochařství a učitele legendárního sochaře Josefa Václava Myslbeka.

Můžeme sledovat jeho zářivou kariéru, během níž okouzlil Mnichov během svých studií na tamní Akademii nebo se stal součástí umělecké komunity v Římě, kde získal stipendium a vytvořil tam největší část svého díla.

Dozvíme se také to, že po návratu do Čech platil za uznávanou veličinu a jako takové mu byly svěřeny významné zakázky včetně části výzdoby Katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

FOTO: Martin Veselka - CC BY-SA 4.0
FOTO: Martin Veselka – CC BY-SA 4.0

Ďáblové se hřejí na slunci

My se však vrátíme zpátky v čase do roku 1841. Tehdy bylo Levému něco přes dvacet, ještě ho nikdo neznal a pracoval jako kuchař na zámku v Liběchově. Už tenkrát ale víc než na hrnce, vařečky a pánve myslel na sochařské dláto a majzlík.

Hned po práci sbalil nástroje a vydával se do lesů, aby si na tamních pískovcových skalách zkoušel své dovednosti. Skrytý hustým lesem před pohledy zvědavců tvořil monumentální dílo, které dodnes překvapuje celý svět.

Z pískovcových skal vysokých devět metrů Levý během šesti let vytesal dvě obří ďábelské hlavy. Asi se nikdy s určitostí nedozvíme, koho tyto gigantické tváře vlastně zobrazují.

Legendy tvrdí i to, že se při hledání vzoru inspiroval některými z obyvatel nedaleké obce Želízy. Není to ale podstatné. Čertovy hlavy u Želíz jsou nezapomenutelné, přestože na nich už zapracovala eroze a také nenechavé ruce zvědavců.

Devítimetrové kolosy jsou údajně druhou největší skalní skulpturou vytvořenou lidskýma rukama. Překonávají je jen slavné tváře čtyř amerických prezidentů na hoře Mount Rushmore v Jižní Dakotě. Dlouhá desetiletí se Čertovy hlavy ukrývaly v hlubokém lese.

Až před osmi lety byly okolní stromy vykáceny, a tak obří tváře opět nerušeně shlížejí ze srázu na silnici u Želíz. Podle odborníků je to tak pro ně lepší. Sluneční paprsky pískovcové skále prospívají víc než věčný vlhký stín a mechový porost.

FOTO: Václav Zavřel - CC BY-SA 3.0
FOTO: Václav Zavřel – CC BY-SA 3.0

Trpaslíci stále ještě pracují

Václav Levý se ale do svého lesa nevypravoval jen kvůli Čertovým hlavám. Svou uměleckou stopu zanechal i na dalších místech v okolí.

Narazíme tu třeba na devítimetrového hada uprostřed rozseknutého sekerou nebo na sličnou harfenici, z níž už se ale v důsledku eroze skály do dnešních časů zachovala pouze její harfa.

Všechno si ale vynahradíme v nedaleké umělé jeskyni zvané Klácelka, v jejímž okolí na nás čekají pískovcoví velikáni české historie jako Jan Žižka nebo Prokop Holý. Najdeme tu i trpaslíky, kteří právě vyrábějí zbraně pro blanické rytíře.

A v šeru za bohatě zdobeným portálem jeskyně můžeme, jsme-li předvídavě vybaveni baterkou, zhlédnout i řadu zvířat zpodobňujících špatné lidské vlastnosti.

Z Liběchova se ke Klácelce i Čertovým hlavám dostaneme po modré turistické značce, i když se musíme připravit místy na trochu namáhavější výstup. Osobní setkání s ranými díly legendy českého sochařství ale rozhodně stojí za to.

FOTO: Creative Commons (úvodní foto: Jirka.j23 – CC BY-SA 4.0)

Foto:
Štítky:
Předchozí článek
Související články
O Tritonu už jste možná slyšeli. Restaurace na Václavském náměstí už několik let sklízí pochvaly od všech milovníků dobrého jídla. Kreativní a vizionářské menu šéfkuchaře Tomáše Kohúta posunulo Triton do třicítky nejlepších podniků metropole. V Tritonu ale nejde pouze o jídlo, ale o celkový zážitek. Restaurace totiž sídlí v umělé krápníkové jeskyni s bohatou uměleckou výzdobou. Jde o významný a
V hlubinách jáchymovských dolů vzniká každou zimu neobyčejná podívaná. Mrazivý vzduch a kapající voda zde vytvářejí fascinující ledové útvary připomínající křišťálové sochy. Toto jedinečné „ledové království“ však s příchodem jara rychle mizí – a zůstávají po něm jen fotografie a vzpomínky. Zima dokáže v přírodě vytvářet n
Šumavské bylinné lázně v Kašperských Horách jsou vzácné. Tradice zdejšího léčitelství se tu pojí s moderním pojetím wellness. A u toho nesmíte chybět. Jsou naprosto výjimečné a přitom vlastně totálně obyčejné. Na nic speciálního si nehrají a právě proto lidi okouzlují. Bylinné lázně leží přímo v historickém centru městečka nedaleko řeky Otavy, po
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
K nejzajímavějším návštěvnickým cílům Slavkovského lesa patří historický cínový důl Jeroným nedaleko zaniklého horního města Čistá. Dolovat se v něm začalo už ve středověku. Národní kulturní památka je dnes přístupná veřejnosti a hojně vyhledávaná turisty, kteří si zde mohou učinit poměrně konkrétní představu o namáhavé práci tehdejších horníků. [gallery ids="91631,91630,91632,91633,91634,91635,9
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz