Z hornictví tradičně bohatla státní pokladna. Proto hornická města požívala velké vážnosti. Symboly tradičního řemesla se objevovaly i ve znacích měst. Jakou měly a mají podobu?
Příbram: Málem na ni zapomněli
Dlouho si na povýšení na královské horní město musí počkat středočeská Příbram.
Přitom nejstarší písemná zpráva o místní huti a dolech pochází dokonce už z roku 1131! Kromě stříbra se tu v 11. – 19. století dolovala i železná ruda, její množství někdy pokrývalo polovinu celé výroby v zemi.
Významu města si ale všímá teprve císař Rudolf II. (1552 – 1612) v roce 1579. Příbramští od středověku používají pečeť s kostelem mezi věžemi, znak s tímto obrázkem jim v říjnu 1406 dává pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka (1376 – 1411).
Ostrava-Vítkovice: První pec v císařství
Stavovským znakem horníků se v erbech honosí spousta báňských sídel.
Jak hornický symbol vznikl? „Havíř držel v levé ruce klínovité želízko, v pravé hranolovitý mlátek, po práci je zkřížil před tělem a odložil násadami přes sebe,“ vysvětluje Pavel Hánek, geodet z ČVUT. Přesně taková kladiva má za symbol Ostrava-Vítkovice, kde se těžilo uhlí.
Přelomovým datem v dějinách vesnice je rok 1828, kdy se tu olomoucký arcibiskup Rudolf Jan Habsburský (1788 – 1831) rozhodne postavit pec pro zušlechťování surového železa, první svého druhu v monarchii.
Bruntál: Tvrdá hornická realita
Na skutečný výjev z hornického života vsadili bruntálští, pro které byla až do 17. století těžba drahých kovů zdrojem tučných příjmů. Kdy město znak získalo, se bohužel neví, ale chlubí se, že je s datem vzniku 1213 jedním z nejstarších měst v našich zemích.
Na pečetích se detaily různě mění, ale nejdůležitější pro podobu erbu je zřejmě obraz z roku 1652.
Horník v černém kabátě, bílých kalhotách, černé čapce a střevících stojí u okraje hory a právě se do ní zřejmě chystá vlézt. Ani tady nechybí nářadí, v rukou drží klín a palici.
Z asi 2710 znaků českých měst jich podle Hánka zobrazuje hornické nářadí 174. Ve 145ti případech jde o zkřížená kladiva.
