Domů     Chrám zasvěcený bohyni Artemis: Krása, na níž svět vzpomíná dodnes
Chrám zasvěcený bohyni Artemis: Krása, na níž svět vzpomíná dodnes

Mělo se jednat o nejkrásnější stavbu na světě. Chrám zasvěcený bohyni lovu a měsíce Artemis popisuje řecký spisovatel Filón: „Chrám Artemidy Efeské je jedinečným příbytkem bohů na zemi.

Kdo ho jednou spatřil, přesvědčil se, že nebe a země si tu vyměnili místo a že svět nesmrtelných bohů se tu přestěhoval z nebe na zem.“ Měl pravdu?

Umělecká díla z časů renesance dokládají, že i tehdy si na chrám pamatovali.
Umělecká díla z časů renesance dokládají, že i tehdy si na chrám pamatovali.

Stavba je ve své době skutečným unikátem. Přemístíme-li se do města Efes (dnešní Turecko) na pobřeží Malé Asie, ohromí nás nejprve dvě řady iónských sloupů s ozdobnou hlavicí, které nastupují po střízlivějším slohu dórském.

V tomto chrámu jsou prý dokonce použity vůbec poprvé. 110 metrů dlouhý a 55 metrů široký je půdorys paláce. Kolem dokola je celkem 112 sloupů, jež prý dosahují do výšky 18 metrů!

Dalších 13 se pak nachází vevnitř. Překrásné sloupy jsou vyrobeny z mramoru, přestože do této doby byla většina z nich tvořena z vápence. Podle pověsti prý při jejich vztyčení pomáhala sama bohyně, která sem v noci přišla.

Nad jejich patkami údajně čněly až dvoumetrové reliéfy! Velkolepost chrámu udivuje dodnes, i když už jen v příbězích.

Dnešní pozůstatky chrámu
Dnešní pozůstatky chrámu

JAK PŘESNĚ VYPADAL?

Bohatě má být zdoben i štít v přední a zadní části chrámu. Ve výšce 25 metrů pak ční socha bohyně Artemis, ochránkyně zvířat, lesů a hájů a dárkyně vláhy. Má zde být vyobrazena s lukem a jelenem uprostřed skupiny nymf. Přesná podoba výzdoby je neznámá.

Údajně měl být chrám rozdělen na tři části: přední dvoranu, zadní část a uprostřed měla být cella – vnitřní místnost chrámu, v níž byla umístěna bohatě zdobená cedrová socha Artemis.

V roce 1869 nalézá v Efesu anglický archeolog John Turtle Wood (1821–1890) množství úlomků, částí sošek, mincí, a dokonce i spodní část chrámového sloupu s reliéfem! Fantastický objev však nedopomůže znovuobnovení zničeného chrámu.

Dnes se tak můžeme už jen dohadovat o práci starých mistrů, jež prý trvala celých 120 let. Artemidin chrám byl údajně dílem dvou stavitelů z Kréty, Chersifrona z Knóssu a jeho syna Metagena.

Jak se však dozvídáme od historika Zamarovského, identita mužů je prakticky neznámá. „O těchto stavitelích se nezachovaly žádné zprávy – přinejmenším hodnověrné životopisné zprávy – kromě jediné:

že podle jejich plánů byl postaven chrám, který zahájil novou epochu ve stavebnictví a stal se divem světa,“ líčí badatel Vojtěch Zamarovský (1919–2006).

Vymodelovaná podoba chrámu
Vymodelovaná podoba chrámu

KDO HO ZAPÁLIL?

Působivá stavba má hořký konec, jejž historikové datují shodně: „Té noci, kdy se narodil Alexandr Veliký (356 př. n. l.–323 př. n. l.), byl chrám zapálen.“ Mělo by se tedy podle všeho jednat o 21. červenec roku 356 př. n. l.

Kdo byl za požár zodpovědný? Na to již tak lehká odpověď neexistuje. Jméno žháře se vypátrat nedaří. V úředních záznamech se prý o něm záměrně hovoří jen jako o „šílenci“ a motiv zůstává neznámý.

Chtěl se snad někdo proslavit tím, že zmaří nejkrásnější stavbu světa? Zřejmě to musel být zručný žhář, když se mu podařilo zapálit kolosální mramorovou stavbu, která lehla popelem během jediné noci!

Po této tragédii je chrám na příkaz makedonského krále Alexandra Velikého vystaven znovu. Jenže jeho trvání není věčné. V roce 262 n. l. ho vyplení kmen Gótů. Snahy obyvatel o obnovení stavby se ukážou jako liché. Artemidin chrám už nikdy nespatří světlo světa.

Zbudou pouze jeho četná vyobrazení, jež se snaží zachytit alespoň zlomek jeho někdejší krásy, slávy a tajemství.

Foto: Wikimedia Commons
Štítky:
Lokalita:
Související články
O Tritonu už jste možná slyšeli. Restaurace na Václavském náměstí už několik let sklízí pochvaly od všech milovníků dobrého jídla. Kreativní a vizionářské menu šéfkuchaře Tomáše Kohúta posunulo Triton do třicítky nejlepších podniků metropole. V Tritonu ale nejde pouze o jídlo, ale o celkový zážitek. Restaurace totiž sídlí v umělé krápníkové jeskyni s bohatou uměleckou výzdobou. Jde o významný a
V hlubinách jáchymovských dolů vzniká každou zimu neobyčejná podívaná. Mrazivý vzduch a kapající voda zde vytvářejí fascinující ledové útvary připomínající křišťálové sochy. Toto jedinečné „ledové království“ však s příchodem jara rychle mizí – a zůstávají po něm jen fotografie a vzpomínky. Zima dokáže v přírodě vytvářet n
Šumavské bylinné lázně v Kašperských Horách jsou vzácné. Tradice zdejšího léčitelství se tu pojí s moderním pojetím wellness. A u toho nesmíte chybět. Jsou naprosto výjimečné a přitom vlastně totálně obyčejné. Na nic speciálního si nehrají a právě proto lidi okouzlují. Bylinné lázně leží přímo v historickém centru městečka nedaleko řeky Otavy, po
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
K nejzajímavějším návštěvnickým cílům Slavkovského lesa patří historický cínový důl Jeroným nedaleko zaniklého horního města Čistá. Dolovat se v něm začalo už ve středověku. Národní kulturní památka je dnes přístupná veřejnosti a hojně vyhledávaná turisty, kteří si zde mohou učinit poměrně konkrétní představu o namáhavé práci tehdejších horníků. [gallery ids="91631,91630,91632,91633,91634,91635,9
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz