Mělo se jednat o nejkrásnější stavbu na světě. Chrám zasvěcený bohyni lovu a měsíce Artemis popisuje řecký spisovatel Filón: „Chrám Artemidy Efeské je jedinečným příbytkem bohů na zemi.
Kdo ho jednou spatřil, přesvědčil se, že nebe a země si tu vyměnili místo a že svět nesmrtelných bohů se tu přestěhoval z nebe na zem.“ Měl pravdu?
Stavba je ve své době skutečným unikátem. Přemístíme-li se do města Efes (dnešní Turecko) na pobřeží Malé Asie, ohromí nás nejprve dvě řady iónských sloupů s ozdobnou hlavicí, které nastupují po střízlivějším slohu dórském.
V tomto chrámu jsou prý dokonce použity vůbec poprvé. 110 metrů dlouhý a 55 metrů široký je půdorys paláce. Kolem dokola je celkem 112 sloupů, jež prý dosahují do výšky 18 metrů!
Dalších 13 se pak nachází vevnitř. Překrásné sloupy jsou vyrobeny z mramoru, přestože do této doby byla většina z nich tvořena z vápence. Podle pověsti prý při jejich vztyčení pomáhala sama bohyně, která sem v noci přišla.
Nad jejich patkami údajně čněly až dvoumetrové reliéfy! Velkolepost chrámu udivuje dodnes, i když už jen v příbězích.
JAK PŘESNĚ VYPADAL?
Bohatě má být zdoben i štít v přední a zadní části chrámu. Ve výšce 25 metrů pak ční socha bohyně Artemis, ochránkyně zvířat, lesů a hájů a dárkyně vláhy. Má zde být vyobrazena s lukem a jelenem uprostřed skupiny nymf. Přesná podoba výzdoby je neznámá.
Údajně měl být chrám rozdělen na tři části: přední dvoranu, zadní část a uprostřed měla být cella – vnitřní místnost chrámu, v níž byla umístěna bohatě zdobená cedrová socha Artemis.
V roce 1869 nalézá v Efesu anglický archeolog John Turtle Wood (1821–1890) množství úlomků, částí sošek, mincí, a dokonce i spodní část chrámového sloupu s reliéfem! Fantastický objev však nedopomůže znovuobnovení zničeného chrámu.
Dnes se tak můžeme už jen dohadovat o práci starých mistrů, jež prý trvala celých 120 let. Artemidin chrám byl údajně dílem dvou stavitelů z Kréty, Chersifrona z Knóssu a jeho syna Metagena.
Jak se však dozvídáme od historika Zamarovského, identita mužů je prakticky neznámá. „O těchto stavitelích se nezachovaly žádné zprávy – přinejmenším hodnověrné životopisné zprávy – kromě jediné:
že podle jejich plánů byl postaven chrám, který zahájil novou epochu ve stavebnictví a stal se divem světa,“ líčí badatel Vojtěch Zamarovský (1919–2006).
KDO HO ZAPÁLIL?
Působivá stavba má hořký konec, jejž historikové datují shodně: „Té noci, kdy se narodil Alexandr Veliký (356 př. n. l.–323 př. n. l.), byl chrám zapálen.“ Mělo by se tedy podle všeho jednat o 21. červenec roku 356 př. n. l.
Kdo byl za požár zodpovědný? Na to již tak lehká odpověď neexistuje. Jméno žháře se vypátrat nedaří. V úředních záznamech se prý o něm záměrně hovoří jen jako o „šílenci“ a motiv zůstává neznámý.
Chtěl se snad někdo proslavit tím, že zmaří nejkrásnější stavbu světa? Zřejmě to musel být zručný žhář, když se mu podařilo zapálit kolosální mramorovou stavbu, která lehla popelem během jediné noci!
Po této tragédii je chrám na příkaz makedonského krále Alexandra Velikého vystaven znovu. Jenže jeho trvání není věčné. V roce 262 n. l. ho vyplení kmen Gótů. Snahy obyvatel o obnovení stavby se ukážou jako liché. Artemidin chrám už nikdy nespatří světlo světa.
Zbudou pouze jeho četná vyobrazení, jež se snaží zachytit alespoň zlomek jeho někdejší krásy, slávy a tajemství.
