Městečko Chřibská leží už hodně blízko u německých hranic, ale odsunutí na okraj našeho zájmu si rozhodně nezaslouží. Vždyť třeba zdejší výjimečné vodopády jezdí obdivovat turisté z celé republiky.

Vodopády si většinou představujeme jako proudy vody, stékající a poskakující po prudkém svahu, často plném balvanů a proláklin, které způsobují pěnění vody.

Navštívíme-li pozoruhodné vodopády u městečka Chřibská mezi Děčínem a Varnsdorfem, poznáme zcela jinou podobu tohoto přírodního jevu. Voda tu ve dvou samostatných kaskádách padá kolmo dolů ze skalního převisu, a její tok tak žádná překážka nenarušuje.

Podobné vodopády v našich končinách neuvidíme příliš často, bývají spíše výsadou tropických oblastí.

Ostrostřelci z kuší i pušek

Za vodopády, které leží asi 1,5 kilometru východně od Chřibské, se musíme vydat po lesní pěšině, označené žlutou turistickou značkou, Po cestě mineme další zajímavost zdejšího kraje – kamenný střelecký terč, který spíš připomíná zříceninu středověkého hradu.

Kdo někdy viděl v akci lukostřelce, jistě si pamatuje, jak vypadá lukostřelecký terč. V Chřibské si budeme tuto zažitou představu muset trochu poopravit.

V roce 1792 si tu ostrostřelci, kteří si díky povolení císaře Josefa II. založili střelecký spolek, za městem postavili kamenný terč z pískovcových kvádrů, vysoký 45 metrů. Stavba byla vybavena vyklápěcím sloupem, který na vrcholku nesl cíl ve tvaru orla.

Na ten zdejší mistři střeleckého umění pálili z kuší, později i z pušek. Střelecké slavnosti se tu konaly až do 2. světové války, od té doby už je ale torzo unikátního kamenného terče pozapomenutou památkou.

Krása v létě i v zimě

Cesta nás dále provede nás malebným lesním údolím, dlouhým zhruba 700 metrů, a roklí, kde nás čeká několik vybudovaných můstků. Odpočívat ale můžeme průběžně, protože laviček najdeme po cestě dost a dost. Zpátky pak můžeme zvolit jinou trasu.

Stačí vyšlápnout dřevěné schody se zábradlím, které vedou vzhůru přímo od paty vodopádů a díky nimž si můžeme padající proud vody prohlédnout i z jiných úhlů. Nahoře se pak pustíme zpátky západním směrem cestou nad údolím.

Nejlepší příležitost k návštěvě Chřibských vodopádů bývá na jaře, kdy tání sněhu zvedne hladinu vody a průtok vodopádu je impozantní, ale pokud už jsme jaro zmeškali, stačí si vyhlédnout čas po silných deštích.

Prohlídka ovšem stojí za to i v zimních měsících, protože ani za silných mrazů voda ve vodopádu většinou nezamrzá, takže vodní atrakce je lemována záplavou zářivých rampouchů.