Opevněné keltské hradiště Třísov se dnes rozkládá asi 10 km od Českého Krumlova a kdysi bylo proslulé řemeslnou výrobou. Dodnes tu dýchá minulost, která skýtá nejedno tajemství.

Třísov leží na strategickém místě – blízko soutoku Vltavy s Křemžským potokem, tedy přímo na obchodní stezce z Alp do Krušnohoří a dále na germánská území.

Z oppida se vyváží nejen výrobky ze železa, ale také šperky, drobné předměty ze skleněné hmoty a různé typy keramiky. Není divu, že je oppidum Třísov svého času zřejmě nejvýznamnějším řemeslným a obchodním centrem jižní části keltské země Boiohaema.

Sláva zdejšího hradiště však trvá jenom několik desítek let. Podle odhadů dnešních archeologů vzniká zhruba kolem roku 150 let př. n. l. a po 100 letech je z neznámých důvodů definitivně opuštěno. Kam zmizeli všichni zdejší obyvatelé?

Jaký je potkal osud?

V porovnání se svými většími a mocnějšími bratry je keltské oppidum Třísov vlastně jen malý trpaslík, který ovšem dosáhl obrovského významu. Opevněné sídliště na vrchu Hradiště (550 m n. m.) má totiž rozlohu „jen“ 26 hektarů.

Dnes se v jeho sousedství nachází ves Třísov, jež dala oppidu jméno. Archeologický tým během vykopávek v letech 1954–1983 zjišťuje vskutku nezvyklá fakta.

Na rozdíl od jiných oppid má totiž hradiště Třísov dvě akropole – jednu v jihozápadní části, která byla zřejmě sídlem panovníka, a druhou v severozápadní části, jež zřejmě sloužila jako posvátný okrsek.

Jsou tu dokonce objeveny základy zcela unikátní osmiboké stavby, pravděpodobně svatyně. Také hradby oppida se od obvyklých opevnění keltských hradišť liší. Mají být totiž z venku obloženy masivními kameny, což podporuje dojem nedobytnosti.

Ani to však Keltům z Tříšova nepomůže. Stopy objevené v areálu oppida totiž nasvědčují tomu, že hradiště bylo vypáleno. Dosud není jasné, zda Kelti podlehli nájezdu germánského kmene, či svůj domov po požáru opustili dobrovolně. Podaří se někdy objasnit, jaký je potkal osud?

Foto: Shutterstock, Creative Commons