Domů     Hazmburk: Úkryt francouzského pokladu?
Hazmburk: Úkryt francouzského pokladu?

Není divu, že Hazmburk, někdy známý také jako Zajícův hrad či Hanžburek, je nejvyhledávanější státní památkou v kraji, kterou navštíví přes 20 tisíc lidí ročně. Svou výraznou siluetou na vrcholu vulkanického kopce se může měřit s Troskami i Bezdězem.

Nachází se: u Libochovic na Litoměřicku

GPS souřadnice: 50°26’3″N, 14°0’51″E

Web: hazmburk.cz

Také Hazmburk se totiž může pochlubit dvojicí vysokých věží. Čtverhranná obytná Bílá věž byla postavena z pískovcového lomového kamene a sloužila jako poslední útočiště obyvatel hradu.

Černá věž byla vybudována z místního čediče a jejím úkolem bylo střežit příjezdovou cestu a vstup do hradu, což vzhledem k holým svahům kopce zvládala na výbornou. V době husitských válek byl Hazmburk nedobytnou katolickou pevností.

Stopy dávné historie

I když nejstarší dochované listiny, které se o hradu zachovaly, pocházejí z roku 1335, je velmi pravděpodobné, že Hazmburk může být ještě starší. Vždyť vrcholek vulkanického kopce byl obýván už v dávných časech.

Archeologové tu objevili stopy pravěkého osídlení a také nástroje z doby bronzové či jehlici z doby římské.

Nejdůležitějšími vlastníky tvrze ale byl mocný rod Zajíců, který ji ve 14. století získal od krále Jana Lucemburského. Ti hrad rozšiřují a přestavují v hrdé a nedobytné sídlo. Stačila však pouhá dvě staletí a stavba už svým pánům nepřišla dost pohodlná.

Posledním z rodu Zajíců, kdo vlastnil hrad, byl Kryštof Zajíc z Hazmburka, který jej v roce 1558 prodal Lobkovicům. V té době byl hrad již pustý.

Legendy o zlatě

Tak staré sídlo, jakým je Hazmburk, je samozřejmě opředeno celou řadou zajímavých legend. Pod hradem jsou prý skryté podzemní místnosti a tajné chodby, které kdysi Hazmburk propojovaly s hrady Košťálovem a Budyní.

Povídá se také o zlatě, které na hradě ukryli francouzští vojáci generála Napoleona, kteří se vraceli po porážce z Ruska.

Je možné, že se dosud ukrývá někde v podzemí? Faktem je, že na hradě skutečně jeden poklad byl.

Kvůli pověsti nedobytné pevnosti sem totiž byla na nějakou dobu převezena drahocenná bohoslužební roucha ze Strahovského kláštera a další vzácné předměty z Pražského hradu, které tam v bouřlivých dobách po bitvě u Lipan nebyly v bezpečí.

Legendu o pokladu potvrzuje také pověst o pasáčkovi, který v ruinách hradu našel vchod do podzemí, kde bohatství strážil černý pekelný pes.

Foto: Kudyznudy.cz, Tomáš Culka, Sever Rozhlas, i60
Související články
Vysoko nad údolím řeky Labe se k nebi zvedají hradby, za nimiž se ukrývá nevšední svět připomínající malé město. Podzemní kasematy, staleté budovy, hluboká studna i barokní zámek dávají pevnosti Königstein lehce tajemnou atmosféru. Její minulost přitom sahá více než osm století zpět a překvapivě úzce se dotýká také českých dějin. Königstein patří k největším horským pevnostem Evropy. Rozkládá s
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz