Jak se bydlelo v lidových stavbách před čtyřmi sty lety? Jak vypadalo zařízení domácnosti a co všechno doma lidé vyráběli? To všechno se dozvíme na jediném místě ve Vrchlabí. Přesněji řečeno na čtyřech místech současně.
Vjedeme-li do centra Vrchlabí, na první pohled nás na náměstí Míru upoutá monumentální kostel svatého Vavřince, novogotická stavba z konce 19. století, navazující na zdejší původní gotický svatostánek o pět set let starší.
Šedesátimetrová věž nás k němu spolehlivě navede i zdaleka. Můžeme si ho prohlédnout, ale pak se k němu otočíme zády a spatříme další skvost tohoto podkrkonošského města.
Možná nejstarší v Krkonoších
Soubor čtyř zdejších štítových domů patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších a je vzácným pozůstatkem původní zástavby. Lze je zařadit mezi nejstarší datované lidové stavby v Čechách.
Dřevěné domky s podloubím nesou popisná čísla 222, 222a, 223 a 224 a svým stářím protější kostel rozhodně překonávají.
![](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2022/01/02.jpg)
Jak jsou přesně staré, není sice úplně jasné, protože v průběhu staletí se průběžně měnily, rekonstruovaly a dostavovaly a původní roubené části byly například nahrazeny zdivem.
Přesto si ale díky nim dovedeme představit, jak vypadalo město v 17. a 18. století. A jeden údaj k dispozici přesto máme. Při opravě jednoho z domků byla kdysi objevena deska z borového dřeva nesoucí letopočet 1623.
Dílna slavného mědirytce
Trojice domků byla zrekonstruována už na konci 70. let minulého století, čtvrtý, s hrázděným štítem, byl postaven jako replika v roce 2010. V domcích bývaly původně nejen obytné prostory, ale i dílny nebo obchody místních řemeslníků, třeba instalatéra nebo pekaře.
V jednom z nich sídlil dokonce i známý místní mědirytec Wenzl Langhammer.
![](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2022/01/krakonosove-768x514.jpg)
Tiskl svaté obrázky, které v regionu postupně nahrazovaly starší malby na skle. Všechny čtyři objekty v současnosti slouží Krkonošskému muzeu. Uvnitř si můžeme udělat představu o vybavení, které jeho obyvatelé využívali.
Je tu k vidění malovaný lidový nábytek z přelomu 18, a 19. století včetně skříní, truhel, kolébky, židlí nebo tradičního lžičníku – schránky na uskladnění příborů. Nechybí ani velký prostorový model Vrchlabí, představující podobu města zhruba kolem roku 1850.
Žádný šuplík není tajemstvím
V domku 222a vymysleli správci zdejších sbírek zajímavou novinku. Protože nashromážděných exponátů je opravdu hodně a vlastně ani není možné všechny vystavit, proměnil se zdejší prostor v depozitář otevřený návštěvníkům.
Ti si tak mohou sami otevírat zásuvky s historickými předměty, v tomto případě se vztahující ke výrobě látek. Nechybí tedy například nástroje ke zhotovení příze ke tkaní nebo k potisku hotových látek.
Nejen školou povinní návštěvníci určitě ocení interaktivní panel, který je provede celým postupem výroby od zasazení semínka po předení nebo tkaní.
![](https://epochanacestach.cz/wp-content/uploads/2022/01/6259f594-2a7f-456e-a0e9-055e3ecc0857-768x508.jpg)
Pro nejmenší bude rozhodně atraktivní interiér krajního domku č. 224. V něm totiž našla svůj domov kolekce lidových figurek zobrazujících pána zdejších hor – Krakonoše. Ve zděném podsíňovém domě č.
223 pak sídlí nejen pokladna muzea, ale také informační centrum s prodejnou publikací i suvenýrů.
Aby se závodníci nepohoršovali
Stačilo málo a domky bychom dnes ve Vrchlabí obdivovat nemohli. Jeden z nich byl zničen už v roce 1957, a to z důvodu, nad nímž mohou dnešní památkáři jen kroutit hlavou.
Vypadal totiž dost staře, a protože se toho roku jela ve Vrchlabí motocyklová Šestidenní, musel pryč, aby nekazil dojem. O desetiletí později měl namále i další domek a demoliční výměr byl pak vydán i na ty zbývající.
Naštěstí tehdy Správa Krkonošského národního parku vytušila potenciál historických staveb a na poslední chvíli stačila podat žádost o jejich rekonstrukci.