Mlýnská kolonáda – první karlovarská kolonáda byla na sklonku 18. století ještě dřevěná, ale brzy se ukázalo, že díky možnosti pobývat u pramenů i v nepříznivém počasí se návštěvníci jen hrnou a Nový pramen, nad nímž tehdejší kolonáda stála, byl najednou mnohem vyhledávanější než ostatní.

Takže bylo jasné, že kolonáda je praktická věc. V letech 1871 až 1881 tak Karlovy Vary dostaly zcela novou, už kamennou kolonádu postavenou podle projektu věhlasného českého architekta Josefa Zítka.

Ten se původně hodně rozmáchl a navrhl tak monumentální stavbu, že mu jeho úžasné, ale drahé nápady městská rada rovnou zamítla.

Zítek se ale nevzdal, projekt přepracoval a zjednodušil a 132 metrů dlouhá kolonáda vycházející z antických vzorů se konečně mohla začít stavět.

Přesto si prosadil alespoň část ze svého původního dvojpodlažního projektu, a tak si můžeme vystoupat na střechu promenádní haly nesené 124 sloupy na rozlehlou horní vyhlídkovou terasu.

Nechybí místo pro lázeňský orchestr a sochařská výzdoba z rukou slavných autorů představující jednotlivé měsíce v roce. Zastřešuje celkem pět karlovarských pramenů – Mlýnský, Libuše, Rusalka, Pramen knížete Václava a Skalní pramen.

Pro nás, kteří Mlýnskou kolonádu obdivujeme, je poněkud nepochopitelné, že tehdejší karlovarští občané vesměs novou stavbu odsuzovali a měli pocit, že se do zdejšího prostředí nehodí.

Vřídlo se vrací pod svou střechu

Vřídelní kolonáda

Tuto poměrně moderní kolonádu najdeme v samotném centru města na pravém břehu řeky Teplé, kterou ale také částečně přemosťuje. Kryje nejznámější karlovarský pramen Vřídlo, se svou teplotou 73 stupňů nejteplejší termální pramen u nás.

Výtrysk Vřídla dosahuje výšky až 12 metrů. Voda z Vřídla se původně roznášela pacientům na pokoje, ale v polovině 18. století se přišlo na to, že pití minerální vody přímo u pramenů je mnohem účinnější.

Pacienti byli pro, ale nehodlali se vystavovat nepřízni počasí. Nejrůznější altány či gloriety pomáhaly, ale kolonáda je přece jen kolonáda. nad Vřídlem se jich za dobu jeho existence vystřídalo několik od dřevěné přes litinovou až po empírovou.

Ta současná, železobetonová a prosklená, pochází z roku 1975 a předpokládá se, že bude sloužit nejméně osmdesát let. Velkoryse navržený prostor počítá i s prodejnami suvenýrů či s pořádáním výstav. Mnoho zajímavého se skrývá pod podlahou kolonády.

Je tam systém pro rozvod a čerpání termální vody a pro veřejnost je připravena i exkurze do staré části vřídelního podzemí. V současnosti je sice hlavní sál s gejzírem Vřídla pro veřejnost uzavřen z důvodu rekonstrukce, ale ta by měla skočit už letos.

Vřídlo mimo jiné dostane novou podzemní akumulační nádrž a také nerezovou vnitřní mísu lemovanou kamenným prstencem.

Duch pramenů se skrývá před pohledy

Karlovy vary mají celkem pět kolonád a my bychom při návštěvě města neměli vynechat ani ty méně známé.

* Litinová Sadová kolonáda pochází z konce 19. století a bohužel je pouze fragmentem té původní, otevřené roku 1880. Původně přiléhala k Blanenskému pavilonu, který se dnešních dnů nedočkal.

Sama kolonáda ale ano, a to především díky nákladné rekonstrukci z počátku tohoto tisíciletí. Vyvěrá v ní kromě Sadového pramenu také Hadí pramen a Pramen Svoboda.

* Tržní kolonáda je sice dřevěná, ale díky rekonstrukci je dnes snad ještě krásnější než v době svého vzniku.

Bohatě vyřezávaná budova ve švýcarském stylu je dílem vídeňských architektů a postavena byla v roce 1883. Budova je proslulá skvělou akustikou, a proto se v ní často pořádají koncerty U zdejšího pramene si prý léčil i sám císař Karel IV. a po něm dnes také pramen nese jméno.

* Kousek nad Tržní kolonádou stojí Zámecká kolonáda skrývající Dolní zámecký pramen a Horní zámecký pramen.

Secesní budova v roce 1912 nahradila starou dřevěnou konstrukci, v roce 2001 byl zchátralý objekt přebudován a dnes je součástí objektu zvaného Zámecké lázně. Určitě bychom rádi viděli také monumentální reliéf Ducha pramenů vytvořený přímo ve skále.

Připomíná legendu, podle níž dobrý duch zdejších léčebných pramenů zaklel do skály všechny nebezpečné živly ohrožující prameny a sám dodnes žije v podzemí, kde na své prameny dává osobně pozor.

Pokud prý návštěvník sáhne na Duchovy vousy a vysloví tajné přání, určitě se mu splní. Dnes je Duch pramenů bohužel v části objektu, který je přístupný pouze hostům Zámeckých lázní, a tak si budeme muset počkat na některý z dnů otevřených dveří.

Hotel Thermal v novém

Mezi plejádou historických lázeňských budov v Karlových Varech vyčnívá moderní šestnáctipodlažní hotel, který dostal jméno Thermal.

Dokončen byl v roce 1976 a od počátku se s ním počítalo nejen coby s ubytovacím zařízením s 273 pokoji, ale i jako s kongresovým centrem a místem konání mezinárodního filmového festivalu. Stavbě padlo za oběť třicet historických domů a trvala celých devět let.

Součástí Thermalu je rovněž unikátní vyhřívaný bazén postavený přímo na skále. Část vody v něm tvoří i voda vřídelní. Po rozsáhlé rekonstrukci byl hotel včetně bazénu znovu uveden do provozu v loňském roce.