Zahoďte ostych a odvažte se vstoupit hluboko pod zem, tam, kde v tajemných prostorách historických krypt spočívají mumie významných osobností města. Klatovské katakomby vás okamžitě obklopí atmosférou, kterou nikde jinde nepoznáte.

Když se v roce 1656 začínal v Klatovech stavět jezuitský kostel zasvěcený Neposkvrněnému početí Panny Marie a svatému Ignácovi, byly plány projektantů o něco rozsáhlejší, než by se dalo čekat. Zahrnovaly totiž také podzemní krypty, které se měly stát pohřebištěm nejen příslušníků jezuitského řádu, ale také jeho příznivců z řad místních měšťanů, šlechticů i vojáků.

Od chvíle, kdy se po uplynutí dvaceti let kostel slavnostně otevíral, byla v katakombách postupně uložena těla dvou set zemřelých. Bylo by jich určitě mnohem víc, kdyby panovník Josef II. v roce 1784 pohřbívání do katakomb nezakázal.

Zapomenuté umění předků

Všechno nasvědčovalo tomu, že nebožtíci zde budou spát věčným spánkem nerušeně navždy. Těla položená na hoblinách v dubových rakvích byla obložena chmelem, každá rakev byla pečlivě označena olověnou cedulkou.

O neměnné klima potřebné k mumifikaci se staral důmyslný systém přivádění vzduchu ze střechy kostela.

Díky této ventilaci a tedy i stálé teplotě a vlhkosti vzduchu se mumifikace skutečně dařila a těla pohřbených nakonec nevážila ani deset kilogramů. Jenže moderní doba s sebou přinesla sice mnohé vymoženosti, ale také zapomněla dávné dovednosti našich předků.

Při opravě kostela ve 30. letech minulého století dělníci větrací šachty procházející zdivem až pod střešní římsu patrně z nevědomosti zasypali stavební sutí. Tím se rovnováha panující zde dvě a půl století narušila.

Během několika let se 140 mumií zcela rozpadlo a byly poté pohřbeny do hromadného hrobu na hřbitově sv. Jakuba. Zachránit se podařil jen zlomek z původního počtu.

Hudba zní i pod zemí

Dnes jsou klatovské katakomby zpřístupněny veřejnosti. K vidění je ale pouze třicet nejzachovalejších mumií, i když starý ventilační systém už je opět v provozu a na podmínky v kryptách dohlíží klimatolog a konzervátoři.

Součástí prohlídky je třeba hrobka Koců z Dobvrše, historická cisterna na vodu nebo názorná ukázka způsobu spouštění rakví do krypt a nákres systému ventilace. Expozice nazvaná Klatovy doby barokní, pro kterou jsou využity jak katakomby, tak prostory jezuitského gymnázia, nabízí například dobové listiny, historické předměty, modely staveb nebo dokumentární filmy, využívá i multimediálních prvků.

Hodně změn zaznamenaly katakomby po loňské rekonstrukci. Přibyla například stálá expozice barokní hudby představující dobové skladatele i nástroje, samozřejmě včetně zvukových ukázek. Nová podoba katakomb se projevila i na návštěvnosti, která byla za loňský rok historicky nejvyšší.

Do klatovského podzemí se vydalo rekordních 48 219 návštěvníků. Klatovské katakomby jsou dnes nejen významnou památkou i v evropském měřítku, ale představují také důležitou součást historie města. Umožňují nahlédnout blíže do života zdejších obyvatel i do fungování jezuitského řádu před staletími.

A vzdávají také úctu těm, kteří se podíleli na utváření tváře Klatov.

Foto: CC BY-SA 4.0 (BíláVrána)