V historii nalezneme mnoho středověkých hradů, které jejich majitelé po letech či staletích přestavěli na modernější a pohodlnější zámek. O tom, jak se to dělá, by se všichni mohli poučit v Horšovském Týně.

Za zakladatele gotického hradu v Horšovském Týně je považován pražský biskup Jan III. z Dražic, kterému v polovině 13. století přestal vyhovovat zastaralý a málo opevněný původní biskupský dvorec v nedalekém Horšově.

Majitelé se v dalších staletích často měnili a když hrad i zdejší panství obnášející 28 vesnic získali Lobkoviczové, mohlo se zdát, že tento šlechtický rod získal nadlouho dostatečně reprezentativní sídlo, ve své době srovnatelné i s pyšnými královskými hrady.

Jenže netrvalo dlouho a hrad v roce 1547 vyhořel.

Doba už ovšem tehdy na šlechtické rezidence kladla úplně jiné nároky, a tak se Jan mladší Popel z Lobkovicz pustil do náročné přestavby objektu na zámek v renesančním slohu. Jejího dokončení se nedožil, ale zanechal nám do dnešních dnů úžasnou architektonickou památku, kterou ještě vyšperkovaly další modernizace v pozdější době.

Třeba ta z roku 1880, která zkrášlila zámek novými fasádami se sgrafity a ornamentálními malbami.

Seznamte se s paní Mitsuko

Dnes je zámek v Horšovském Týně považován za jeden z nejdokonaleji zpřístupněných objektů svého druhu u nás. Prochází jím celkem pět prohlídkových tras a návštěvníkům by trvalo přes pět hodin, pokud by je chtěli všechny poctivě absolvovat.

Názvy jednotlivých okruhů vystihují to, co na nich můžeme spatřit. Trasa Hrad nás zavede do nejstarších částí, hlavně do vzácné raně gotické kaple, ale také do ložnic, hodovní síně, pracovny hradního pána nebo do zbrojnice a hradního sklepení.

Okruh Zámek naproti tomu klade důraz spíše na pohodlnější život v nově postavených prostorách.

Navštívíme velkou renesanční halu, pánský salon, taneční i rytířský sál, jídelnu, knihovnu nebo salon grafiky. Prohlédnout si můžeme i sousední budovu Purkrabství včetně jízdárny se sbírkou kočárů. Pokud nás zajímají provozní prostory a zázemí zámku jako kuchyně nebo sklad a sbírka porcelánu a skla, pak je pro nás ideální okruh nazvaný Kuchyně.

A pokud vás zaujme trasa s poněkud tajemným názvem Mitsuko, pak vězte, že se při ní budete mít možnost seznámit s hraběnkou Mitsuko Coudenhove-Kalergi, která pocházela z Japonska a žila na zámku na přelomu 19.

a 20. století. A pokud bude krásně, určitě si užijete rozlehlý čtyřicetihektarový zámecký park s Glorietem, Loretánskou kaplí a Vdovským domem.

Hraběnka pláče, hrabě vyje

Při procházení zámkem se můžete pokusit spatřit tajemnou bílou paní, která prý po zdejších chodbách s pláčem bloudí už od konce 15. století. Je to duch nešťastné paní Ziguny z Gutštejna, kterou nechal její nevěrný manžel hrabě Volf z Ronšperka zaživa zazdít, když se rozhodl nahradit ji mladší a krásnější milenkou.

Pokud ovšem za temné noci zaslechnete vytí, při němž tuhne krev v žilách, nemůže za to bílá paní, ale sám Volf, který byl za trest proměněn ve vlkodlaka a od té doby bezcílně pobíhá Horšovským Týnem a marně hledá odpuštění za své hříchy.

Úvodní foto: Petr Kinšt – CC BY-SA 4.0