Baroko plné mystiky a symbolismu, přesně to nabízí klášterní areál ve Žďáru nad Sázavou společně s unikátním chrámem Jana Nepomuckého. Není divu, že Santiniho dílo je chráněno jako unikátní světová památka a Žďáru se přezdívá Hvězda Vysočiny.
Kde se nachází?: ve Žďáru nad Sázavou
GPS souřadnice: 49°34’59,13″N, 15°56’12,7″E
Web: www.zamekzdar.cz
Jako úplně první se nabízí otázka: Je to klášter, nebo zámek? Kdysi to bylo to první, pak to druhé a byly také doby, kdy byl barokní areál ve Ždáru obojím najednou.
Jeho komplikovaná historie se začíná psát před více než sedmi staletími, tehdy tu vznikl cisterciácký klášter. Nejosudovějším momentem v jeho dějinách je ale setkání dvou velkých osobností, jejichž odkaz tu můžeme obdivovat dodnes.
Opat a stavitel
Mladý mnich Václav Vejmluva neměl rozhodně jednoduchou úlohu, když se v roce 1705 stal opatem kláštera ve Žďáru. Areál totiž v roce 1689 postihl rozsáhlý požár a od té doby se mniši snažili budovy opravit a přestavět.
Pětatřicetiletý Vejmluva byl nicméně člověk netradičního myšlení, se zálibou v umění a stavitelství, a rozhodl se proto oslovit stejně neobyčejného mladého architekta, aby mu s přestavbou a zvelebením kláštera pomohl.
Oním architektem nebyl nikdo jiný než Jan Blažej Santini-Aichel, kterému tehdy bylo 29 let. Vrátil se z cesty do Říma, kde jej uhranuly stavby architekta Franceska Borrominiho, tehdy ovšem mnohými považovaného za blázna.
Díky této inspiraci však najde cestu k vlastnímu nenapodobitelnému stylu barokní gotiky zvláštních tvarů a také skrytých symbolů.
Jedinečné dílo
Santini se pak ve Žďáru pustil do díla, které dodnes budí úžas. Přestavěl celý klášterní areál a z hlavního sídla prelatury vytvořil impozantní zámeckou stavbu se čtyřmi křídly a francouzskou zahradou.
Podle jeho návrhu byl postaven také hospodářský dvůr pojmenovaný Lyra. Pokud přemýšlíte, proč má statek tak romantické jméno, je to z toho důvodu, že jeho půdorys opravdu připomíná tvar lyry.
Což je přesně způsob, jakým Santini pracoval i na svých dalších stavbách. V podstatě náhoda pak oběma mužům dala příležitost postavit také něco naprosto unikátního.
V roce 1719 byly totiž v hrobce svatovítské katedrály v Praze objeveny ostatky jednoho z nejslavnějších českých světců Jana Nepomuckého.
Svou vazbu měl přitom i na Žďár, neboť mniši, kteří sem přišli, pocházeli právě z Nepomuku, kde byl jejich domov vypálen husity.
Unikátní chrám
Opat Vejmluva už měl plán, jak světce uctít a připomenout také své předchůdce. Nechal pokácet stromy na kopci nad městem, který se do té doby nazýval Černý les. Vejmluva jej však nechal přejmenovat na Zelenou horu právě podle vypáleného kláštera u Nepomuku.
Pak už bylo na Santinim, aby předvedl, co umí. Ten se nechal inspirovat symbolem hvězdy, která se k Janu Nepomuckému váže, a postavil poutní chrám, jehož půdorys představuje právě hvězdu.
Samotný kostel je však také protkán symbolikou číslovky pět, představující pět ran Kristových i pět písmen v latinském slově tacui, tedy mlčel jsem.
Především jde však o symbol pěti hvězd ve svatozáři mučedníka.
Právě proto má tato unikátní stavba půdorys ve tvaru pěticípé hvězdy, pět východů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru a na hlavním oltáři pětici hvězd s pěticí andělů.
Sláva v plamenech
Z výsledků geniální spolupráce a zvelebení svého kláštera se ale opat Vejmluva neradoval dlouho. Už v roce 1737 areál zachvátil další velký požár, který kdosi úmyslně založil jen dva roky po velkolepých oslavách pěti set let od založení žďárského kláštera.
Pro respektovaného opata je to takový šok, že jej třetí den po požáru ranní mrtvice a o rok později umírá. Další velký požár v roce 1784 pak novému opatovi Ottovi Steinbachovi nedává jinou šanci, než požádat císaře o zrušení kláštera.
V 19. století se pak z kláštera stal zámek, který obýval třeba nejvyšší maršálek Království českého hrabě Josef Vratislav z Mitrovic či kníže František Josef z Ditrichštejna. Posledními majiteli je rod Kinských, který jej získal zpět v restituci. Nyní je tedy prastarý klášter opět zámkem, na kterém sídlí také farnost.
Co nesmíte minout při návštěvě Žďáru nad Sázavou?
Dolní hřbitov – Patří k prvním stavbám, které v 18. století pro klášter ve Žďáru architekt Santini postavil. Jeho stavba byla nutná kvůli hrozbě morové epidemie, ta se naštěstí městu vyhnula.
Vzniklo však díky tomu unikátní symbolické místo založené na půdorysu trojúhelníku, představujícího symbol Nejsvětější Trojice. Půdorys samotného kostela pak představuje lidskou lebku. Dohromady jde o kabalistický symbol úplnosti, vítězství života nad smrtí.
Studniční kaple Panny Marie – Přímo v areálu kláštera si můžete prohlédnout i zvláštní kapli, která je zároveň symbolem, od něhož klášter odvozuje svoje jméno Fons Beatae Mariae Viriginis, tedy Studnice Panny Marie.
Jedná se o původně gotickou, desetibokou kapli se studnou, která zásobovala klášter pitnou vodou. Symbol této 18 metrů hluboké studny je i součástí dnešního znaku města.
