Město Sezimovo Ústí leží sedm kilometrů jižně od Tábora na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka. Na území města se nachází Kozí hrádek. Husitští obyvatelé Sezimova Ústí se stali zakladateli města Tábor.
V listopadu 1412 byla katolickou církví uvalena na Jana Husa klatba, opustil Prahu a musel se skrývat. Na počátku roku 1413 jej Jan z Ústí pozval a poskytl mu útočiště na Kozím hrádku.
Hus na hrádku, v okolních městech i ve volné přírodě veřejně kázal a působil na široké vrstvy prostého lidu. Na Kozím hrádku Jan Hus dokončil významnou Postilu (27. 10. 1413) a sepsal i další díla, jako například traktát O svatokupectví a O církvi.
Z Ústí na Krakovec
Na jaře 1414 navštívil Hus Prahu, zanedlouho se však vrátil zpět. Ne však na Kozí hrádek, ale přímo do Sezimova Ústí. Zde žil až do 15. července 1414, napsal spis O šesti bludiech a traktát Jádro učení křesťanského.
Z Ústí odešel Jan Hus na hrad Krakovec a odtud nastoupil svou poslední cestu do Kostnice.
Husovy reformy
Po Husově smrti vznikla v Sezimově Ústí první husitská obec v jižních Čechách. Zde se Husovy reformy začaly provádět prakticky. Přirozeně vznikaly spory mezi přívrženci staré i nové víry. Ve městě vznikaly vlny nevole namířené především proti katolíkům.
Ti vyřešili situaci tím, že husitské obyvatelstvo a kněží ze Sezimova Ústí vyhnali. Vypuzení husité vyčkávali v okolních vsích na vhodný čas k odplatě a v noci 21. února 1420, když obyvatelstvo spalo po masopustních zábavách, se města zmocnili.
České Pompeje
Do Sezimova Ústí přicházelo husitské obyvatelstvo ze všech stran. Město však stálo na rovině a z obranného hlediska bylo málo bezpečné. Před šesti sty lety, 30. března 1420, byla jednorázově a násilně ukončena historie středověkého poddanského města Ústí.
Zastánci husitství město pobořili, zapálili a odešli do právě vznikající husitské pevnosti – později města Tábor. Díky rychlému zániku zůstalo v podzemí zakonzervováno obrovské množství informací o podobě středověkého města a životě jeho obyvatel.
Pro unikátnost zachovaných stratigrafií a archeologických nálezů někteří odborníci nazývají Sezimovo Ústí „českými Pompejemi“.
Zveme Vás na virtuální výstavu
Autoři virtuální výstavy (spolek Naše historie, Jiří Šindelář, Rudolf Krajíc) představují veřejnosti výsledky své práce a také ukazují, jakou proměnou prošla archeologie v posledních letech.
Jen díky spolupráci odborníků z nejrůznějších historických, přírodovědných i technických oborů dnes dokážeme ze země vyčíst mnohem víc informací a postupně tak objevujeme dávno zapomenuté příběhy a skládáme střípky poznání ze života našich předků.
Zájemce o historii se může podívat na to, jak ve výkopu pro inženýrské sítě vypadá zaniklý středověký dům, kanalizace, studna nebo třeba žumpa.
Díky moderním technologiím se podařilo přesně lokalizovat relikty nejstaršího dominikánského kláštera u nás a vytvořit jeho půdorysnou rekonstrukci.
Prohlédněte si 3D model Tábora
Snímky z vesmíru, z letadla, dronu, ale i ze země z fotoaparátu a pak spousta další moderní technologie stojí za vznikem velmi přesného 3D modelu Tábora, který tvoří 1,5 miliardy bodů, upozornil geofyzik Jiří Šindelář ze spolku Naše historie
Zveme Vás i na zhlédnutí dokumentárního filmu Tábor – sen, město, symbol.
Dokumentární film, který připravil Vít Bělohradský a kterým provází Miroslav Táborský, zachycuje nevšední příběh města Tábor.
V první části zvané Sen se dozvíme, s jakými ideály město vznikalo, a proč Husitům dlouho nevydržely.
Druhá část přibližuje nevšední postavení města v době pohusitské, proměnu z dřevěného ležení na velké kamenné město s opevněním a kostely a posléze i prvním českým reálným gymnáziem a první elektrickou dráhou postavenou Františkem Křižíkem.
Tábor jako symbol
Třetí část pojednává o Táboře jako symbolu, ke kterému se v dějinách Češi obraceli jako k odkazu národního odporu proti utlačovatelům, ale který byl i zneužíván. Název města Tábor se ujal v mnoha světových zemích a získal i přenesené významy.
Dokumentární film Tábor – sen, město, symbol nám pomůže pochopit jedinečnost tohoto fenoménu.
Více na www.visittabor.eu/600 let.
