Domů     Koloseum: 7 otázek kolem obří arény smrti
Koloseum: 7 otázek kolem obří arény smrti

Při otevření největšího amfiteátru světa se 100 dní konají zápasy, pro které je využito 1000 gladiátorů a více než 5000 zvířat! Kolik lidí v něm zemřelo? A proč se vlastně nazývá Koloseum?

1) KOLIK PATER PŮVODNĚ MĚLO

– TŘI, ČTYŘI, NEBO PĚT? Koloseum nechal postavit na dně bývalého umělého jezera římský císař Vespasianus (9 n. l. – 79 n. l.). Za jeho vlády jsou postavena tři patra, ke kterým pak císař Titus (39 n. l. – 81 n.

l.) nechává přidat ještě jedno. Později je přistavěna ještě horní divácká tribuna.

Koloseum má nést jméno podle Vespania – zpočátku je tedy známé jako Flaviův amfiteátr (křestní jméno císaře bylo totiž Flavius – pozn. red.).

2) PROČ SE AMFITEÁTRU VLASTNĚ ŘÍKÁ KOLOSEUM?

Koloseum se tomuto amfiteátru začíná údajně říkat až v 8. století, a to podle KOLOSÁLNÍ sochy císaře Nerona (37 n. l. – 68 n. l.), kterou za dob Vespasianovy vlády vytváří řecký sochař Zénodoros v těsné blízkosti.

Zénodoros si bere za vzor slavný Rhodský kolos – socha je tak údajně 37 metrů vysoká! Vespasianus nemá svého předchůdce Nerona příliš v lásce, proto soše nechává vyměnit hlavu a přejmenovává ji po bohu Apollónovi.

Dokonalý systém schodišť a koridorů zajišťující hladký přístup k sedadlům je i z dnešního hlediska fascinující
Dokonalý systém schodišť a koridorů zajišťující hladký přístup k sedadlům je i z dnešního hlediska fascinující

3) ČÍM JE BLÍZKÉ MRAKODRAPŮM?

Konstrukční metoda se dnes jeví jako překvapivě moderní a podobná metodě, která se používá u ocelových konstrukcí mrakodrapů!

Jak je třeba možné, že tvůrci už tehdy vymysleli tak dokonalý systém schodišť a koridorů zajišťující hladký přístup k sedadlům i odchod? Zvířata navíc mohou prostřednictvím propracovaného systému chodeb a výtahů vycházet z klecí pod jevištěm přímo do arény.

A v nejvyšším poschodí jsou jakési sokly se stožáry, jež umožňují napnout přes arénu amfiteátru obrovskou stanovou střechu, chránící diváky před sluncem.

4) VÍ SE VŮBEC, KOLIK DIVÁKŮ SE DO NĚJ VEŠLO?

Údaje o počtu diváků v Koloseu se rozcházejí. Většina odborníků tvrdí, že v jeho hledišti bylo místo asi pro 50 000 sedících diváků (kapacita fotbalového stadionu Sparty na pražské Letné je zhruba poloviční). Objevují se však i domněnky, že se do ní vešlo až 73 000 lidí!

5) JE PRAVDA, ŽE SE DALO ZAPLAVIT VODOU?

Ano! V Koloseu se dokonce mohou odehrávat aranžované námořní bitvy (tzv. naumachie), protože celou arénu je možno během několika minut zaplavit vodou. Většina těchto her a bojů je však plná násilí. Celkem prý v Koloseu během historie umírá až 400 000 lidí a nespočet zvířat!

6) PROČ ZDE BYLY ZAKÁZÁNY GLADIÁTORSKÉ HRY?

Zápasy gladiátorů v Koloseu zakazuje císař Honorius (384 – 423) v roce 404 – zřejmě proto, že jsou pro něj velmi nákladné. Nebo to bylo jinak?

Podle lidové legendy řecký mnich Telemachos skáče do arény mezi gladiátory a se vztaženýma rukama volá směrem k císaři Honoriovi:

„Ustaň v tom vraždění!“ Ačkoli se na něho gladiátoři na popud diváků vrhají a zabíjejí ho, císař po této scéně skutečně další hry zakazuje. Později jsou však ještě obnoveny, a to za vlády císaře Valentiniána III. (419 – 455).

Definitivní konec gladiátorských her přikazuje až gótský král Theodorich Veliký (456 – 526) v roce 523.

7) CO ÚDAJNĚ STOJÍ ZA JEHO KONCEM?

Velká rána Koloseum zastihuje v roce 1349, kdy ho postihuje ničivé zemětřesení a část jeho zdí se hroutí.

Jeho ruiny pak slouží římské šlechtě jako pevnost, později jako kamenolom pro nové dominanty „Věčného města“ – především pro stavbu paláců a kostelů (mimo jiné i vatikánské baziliky sv. Petra – pozn. red.).

Nakonec Koloseum zachraňuje v roce 1744 papež Benedikt XIV. (1675 – 1758), který ho prohlašuje za místo posvěcené krví svatých mučedníků. Opravdu tu před rozběsněnými zástupy Římanů umírali křesťané pro svou víru? Náznaků, že tomu tak opravdu bylo, je totiž velmi málo.

Petr Brzokoupil

Foto: Archiv, Wikipedia, Shutterstock
Lokalita:
Související články
Vysoko nad údolím řeky Labe se k nebi zvedají hradby, za nimiž se ukrývá nevšední svět připomínající malé město. Podzemní kasematy, staleté budovy, hluboká studna i barokní zámek dávají pevnosti Königstein lehce tajemnou atmosféru. Její minulost přitom sahá více než osm století zpět a překvapivě úzce se dotýká také českých dějin. Königstein patří k největším horským pevnostem Evropy. Rozkládá s
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz