Při otevření největšího amfiteátru světa se 100 dní konají zápasy, pro které je využito 1000 gladiátorů a více než 5000 zvířat! Kolik lidí v něm zemřelo? A proč se vlastně nazývá Koloseum?
1) KOLIK PATER PŮVODNĚ MĚLO
– TŘI, ČTYŘI, NEBO PĚT? Koloseum nechal postavit na dně bývalého umělého jezera římský císař Vespasianus (9 n. l. – 79 n. l.). Za jeho vlády jsou postavena tři patra, ke kterým pak císař Titus (39 n. l. – 81 n.
l.) nechává přidat ještě jedno. Později je přistavěna ještě horní divácká tribuna.
Koloseum má nést jméno podle Vespania – zpočátku je tedy známé jako Flaviův amfiteátr (křestní jméno císaře bylo totiž Flavius – pozn. red.).
2) PROČ SE AMFITEÁTRU VLASTNĚ ŘÍKÁ KOLOSEUM?
Koloseum se tomuto amfiteátru začíná údajně říkat až v 8. století, a to podle KOLOSÁLNÍ sochy císaře Nerona (37 n. l. – 68 n. l.), kterou za dob Vespasianovy vlády vytváří řecký sochař Zénodoros v těsné blízkosti.
Zénodoros si bere za vzor slavný Rhodský kolos – socha je tak údajně 37 metrů vysoká! Vespasianus nemá svého předchůdce Nerona příliš v lásce, proto soše nechává vyměnit hlavu a přejmenovává ji po bohu Apollónovi.
3) ČÍM JE BLÍZKÉ MRAKODRAPŮM?
Konstrukční metoda se dnes jeví jako překvapivě moderní a podobná metodě, která se používá u ocelových konstrukcí mrakodrapů!
Jak je třeba možné, že tvůrci už tehdy vymysleli tak dokonalý systém schodišť a koridorů zajišťující hladký přístup k sedadlům i odchod? Zvířata navíc mohou prostřednictvím propracovaného systému chodeb a výtahů vycházet z klecí pod jevištěm přímo do arény.
A v nejvyšším poschodí jsou jakési sokly se stožáry, jež umožňují napnout přes arénu amfiteátru obrovskou stanovou střechu, chránící diváky před sluncem.
4) VÍ SE VŮBEC, KOLIK DIVÁKŮ SE DO NĚJ VEŠLO?
Údaje o počtu diváků v Koloseu se rozcházejí. Většina odborníků tvrdí, že v jeho hledišti bylo místo asi pro 50 000 sedících diváků (kapacita fotbalového stadionu Sparty na pražské Letné je zhruba poloviční). Objevují se však i domněnky, že se do ní vešlo až 73 000 lidí!
5) JE PRAVDA, ŽE SE DALO ZAPLAVIT VODOU?
Ano! V Koloseu se dokonce mohou odehrávat aranžované námořní bitvy (tzv. naumachie), protože celou arénu je možno během několika minut zaplavit vodou. Většina těchto her a bojů je však plná násilí. Celkem prý v Koloseu během historie umírá až 400 000 lidí a nespočet zvířat!
6) PROČ ZDE BYLY ZAKÁZÁNY GLADIÁTORSKÉ HRY?
Zápasy gladiátorů v Koloseu zakazuje císař Honorius (384 – 423) v roce 404 – zřejmě proto, že jsou pro něj velmi nákladné. Nebo to bylo jinak?
Podle lidové legendy řecký mnich Telemachos skáče do arény mezi gladiátory a se vztaženýma rukama volá směrem k císaři Honoriovi:
„Ustaň v tom vraždění!“ Ačkoli se na něho gladiátoři na popud diváků vrhají a zabíjejí ho, císař po této scéně skutečně další hry zakazuje. Později jsou však ještě obnoveny, a to za vlády císaře Valentiniána III. (419 – 455).
Definitivní konec gladiátorských her přikazuje až gótský král Theodorich Veliký (456 – 526) v roce 523.
7) CO ÚDAJNĚ STOJÍ ZA JEHO KONCEM?
Velká rána Koloseum zastihuje v roce 1349, kdy ho postihuje ničivé zemětřesení a část jeho zdí se hroutí.
Jeho ruiny pak slouží římské šlechtě jako pevnost, později jako kamenolom pro nové dominanty „Věčného města“ – především pro stavbu paláců a kostelů (mimo jiné i vatikánské baziliky sv. Petra – pozn. red.).
Nakonec Koloseum zachraňuje v roce 1744 papež Benedikt XIV. (1675 – 1758), který ho prohlašuje za místo posvěcené krví svatých mučedníků. Opravdu tu před rozběsněnými zástupy Římanů umírali křesťané pro svou víru? Náznaků, že tomu tak opravdu bylo, je totiž velmi málo.
Petr Brzokoupil
