Město Telč je prodchnuto slavnou historií, takže když je zdejší kostel nejstarším ve městě, něco už to znamená. Přesně takový je kostel Matky Boží na Starém městě, z jehož věže už po staletí zní starobylý zvon jménem Panna Marie.

O tom, že historické jádro Telče je městskou památkovou rezervací a je zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, se samozřejmě všeobecně ví.

V centru pozornosti návštěvníků je především zámek a ojedinělý soubor měšťanských domů na proslaveném telčském náměstí. Vydáme-li se ale z náměstí jižním směrem, objevíme památku, kterou jsme možná dosud neznali. Kostel Matky Boží je nejstarší ve městě.

I když první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1385, podle pověsti kaple na tomto místě vznikla už v roce 1099 a byl v ní uložen zázračný obraz Panny Marie, k němuž se pak roku 1225 přijel modlit i král Přemysl Otakar I.

Věž mění podobu

Na současnou podobu si ale kostel musel ještě pár století počkat. V roce 1647 se město odhodlalo k radikálnímu kroku – část stavby zbouralo a ke gotickému presbytáři přidalo barokní loď s bočními kruchtami.

Na sklonku 19. století pak kostel přišel o svou typickou cibulovitou báň, a tak ho od té doby známe s jehlanovitou střechou. Byla to příprava na velkolepé oslavy osmistého výročí založení kostela.

V interiéru bychom neměli vynechat hlavní oltář z konce 18. století s ještě starší barokní sochou Panny Marie, ale umělecky cenné jsou i boční oltáře.

Umělecky cenný je také obraz Madony v bohatě vyřezávaném rámu v jižní části presbytáře, který pochází z období kolem roku 1700. Jen o pár let mladší jsou pak varhany na hudební kruchtě v západní části kostela.

Panna Marie krásně zní

Pokud nás při návštěvě Telče zaujme krásný zvuk kostelního zvonu, nejspíš to bude Panna Marie – starobylý zvon na věži kostela Matky Boží. Zvon o váze 595 kilogramů ulil roku 1515 zvonař Jan z Meziříče.

Na věži vysoké 41 metrů byl zvon dlouho sám, protože další dva byly zrekvírovány za 1. světové války, ale v roce 2000 k němu přibyly hned tři další, pojmenované Gabriel, Josef a Jan.

Město si je pořídilo díky veřejné sbírce a jejich autorem je zvonař Petr Manoušek.

Kazatelna musí stát venku

Celý areál kostela zahrnuje také hřbitov s ohradní zdí a bránou. Na něm najdeme samostatně stojící kapli sv. Rocha z roku 1652, vybudovanou jako poděkování za boží ochranu při morové nákaze. Do dnešních dnů se dochovala jen díky velké porci štěstí.

Za josefinských reforem bylo v roce 1786 nařízeno její zbourání, ale bohatá měšťanka Anna Zwachová ji tehdy odkoupila a darovala kostelu. Na hřbitově také stojí pozdně gotická kamenná kazatelna z 15. století.

Byla sem pravděpodobně umístěna u příležitosti kázání proslulého kněze Jana Kapistrána v roce 1451, protože očekávaný obrovský počet věřících by kostel nedokázal pojmout.

Panna Sluncem oděná

Na náměstí před vstupem na hřbitov přiléhající ke kostelu Matky Boží stojí zajímavý žulový barokní sloup se sochou Panny Marie.

Postaven byl roku 1673 a je typickou ukázkou sochařského minimalismu mistra Simona Ohnesorga z Výskytné u Jihlavy, který ve svém díle vycházel z lidových tradic.

Panna Marie má kolem hlavy pozlacenou obroučku z dvanácti hvězd a celé její tělo je obklopeno paprsčitou svatozáří, takže se jí říká Panna Sluncem oděná. Na sloupu jsou také zaznamenány historické události, které vedly k jeho vzniku.