Domů     Krvavá minulost Čachtického hradu
Krvavá minulost Čachtického hradu

Kdo by neznal pověsti o krvavé Čachtické paní? Její zálibou prý byla koupel v krvi panenských dívek, což jí mělo zajistit trvalou krásu a mládí. Pověst říká, že je dodnes zazděna ve věži a její duch se dodnes zjevuje v Čachtickém hradu. Jaká další tajemství tento děsivý hrad skrývá?

Mohou být pověsti o krutostech Alžběty Báthoryové založené na pravdě? Traduje se totiž, že na svých panstvích umučila na 300 dívek, některé pověsti hovoří až o 650, doloženo je však pouze 29 žen, které za nejasných okolností zemřely.

I tak je to ale dlouhý seznam obětí. O tom, že byla krutou vládkyní, tedy není žádných pochyb. Své služky byla schopna mučit a dokonce zabít i za malá pochybení. Při procesu se později prokázalo nejen její týrání dívek, ale i jejich zabíjení.

Mrtvoly dívek byly často bez pohřbu pohazovány v lesích a ponechány na pospas divé zvěři. Řada badatelů ovšem považuje za smyšlené legendy to, že se Báthoryová koupala v dívčí krvi. Nedochovala se totiž o tom žádná skutečná svědectví.

I když jsou pak Čachtice stále považovány za hlavní místo krvavých orgií Alžběty, ta se na hradě Čachtice zdržovala jen příležitostně a řádila i na svých dalších panstvích.

Své drastické metody a mučení dívek praktikovala i na sídlech v Šarváru, Léku, Keresztúru, Beckově, Füzéru či v Bratislavě.

Sídlo plné zmaru

Začněme ale od začátku. Čachtický hrad v Malých Karpatech byl vystavěn ve 13. století a patřil do linie strážních hradů, střežících západní hranice uherských zemí.

Byl několikrát dobýván, nejvíce jej poškodila v roce 1273 při obléhání vojska Přemysla Otakara II. Poslední ránu mu zasadil v roce 1708 František II. Rákoci, který jej po dobytí obsadil a hrad od té doby začal pustnout.

Sama Alžběta Báthoryová získala hrad v roce 1604, nicméně byl v té době jen velmi spoře zařízen, a v jeho chladných zdech se panstvo příliš nezdržovalo.

V prosinci roku 1610 pak dopadla na Alžbětu Báthoryovou konečně ruka spravedlnosti.

Zprávy o její krutosti a vraždách nevinných dívek se donesly až k uherskému královskému dvoru, a tak do Čachtic tehdy přijíždí sám uherský palatín Juraj Thurzo, kterého tam vyslal císař Matyáš II.

Čachtický hrad – pohled od Višňového
Čachtický hrad – pohled od Višňového

Co zjistilo vyšetřování?

Alžběta tehdy nebydlela na hradě, ale na zámečku v podhradí. Thurzova návštěva Alžbětu překvapila a palatín se zhrozil výjevy, které na zámku spatřil na vlastní oči. V jeho záznamech se objevuje děsivé svědectví.

„Když naši lidé a služebnictvo vešli do domu, našli tam mrtvou dívku, druhá vyčerpaná mučením a surově zbitá, už zemřela.

Kromě toho tam seděla další zmlácená žena a další, svázané, které si ta prokletá osoba schovávala pro jinou příležitost.“ Nastaly výslechy služebnictva i lidí z okolí hradu. Ti vypovídali, že paní si nechala přivážet ty nejkrásnější dívky ze širokého okolí.

Ve svých komnatách je pak mučila, bičovala kopřivami a topila je v ledové vodě. Svědčil i kastelán z jejího dalšího panství v Šarváru, který vypověděl, že jen tam vynesli z hradu za pobytů Alžběty služebníci na 175 mrtvých dívek.

Na všech obětech byly známky krutého mučení, některé z nich měly genitálie spálené žhavým železem.

Ideová rekonstrukce – jižní pohled
Ideová rekonstrukce – jižní pohled

Soud a rozdané tresty

I přes řadu děsivých svědectví se Thurzovi do zahájení řádného procesu s krvavou vražedkyní příliš nechtělo a dlouho jej odkládal. Šlo totiž o ženu s vysokým postavením a významnou šlechtičnu.

Scházel se s jejími dětmi a dalšími příbuznými a pokoušel se s nimi najit schůdné řešení. Nakonec došli k závěru, že ještě před začátkem vyšetřování musí být Alžběta zbavena svých majetků. Ty měly být rozděleny mezi její tři děti.

Alžběta sama měla být převezena do Čachtic, kde bude internována na hradě do konce života. Thurzo se všemožně snažil zachránit Alžbětu před katem a celou rodinu před potupou.

Zahájil proto nejdříve procesy s některými poddanými hraběnky, kteří jí měli v jejích krutostech pomáhat. Z jejich výpovědí před soudem však vyplynuly další zločiny Alžběty Báthoryové.

Nejvíce jí přitížilo svědectví Jána Ujváryho, přezdívaného Ficko, který podrobně popsal řadu jejích krutostí a udal i její pomocnice z řad nejbližších služek.

Dvě z nich, Helena Jó a Dorota Szentésová byly odsouzeny k upálení zaživa a Ficko přišel rukou kata o hlavu. Sama Alžběta byla zavřena do věže hradu Čachtice, a jídlo jí podávali jen malým otvorem.

Po čtyřech letech věznění krvavá šlechtična 21. srpna 1614 umírá. Měla být sice pohřbena na místním hřbitově, ale poddaní se proti tomu vzbouřili. Její tělo bylo tedy převezeno do Escedu, který byl sídelním městem rodu Báthoryů.

Upálení Heleny Jó a Doroty Szentésové
Upálení Heleny Jó a Doroty Szentésové

Nebezpečná a zdatná loupežnice

Řada pověstí, vážících se k Čachtickému hradu, hovoří i o nesmírných pokladech, skrývajících se v jeho podzemí. Ty mají pocházet z loupeživé činnosti krvavé hraběnky.

Ta prý byla velmi pozornou hostitelkou, která si na Čachtický hrad často zvala vysoce urozené panstvo z blízkého i dalekého okolí. Alžběta byla známá pro svou pohostinnost a zábavnost.

Na hosty čekalo nejen královské pohoštění, spousta dobrého jídla a pití, ale i nejrůznější rozmarné kratochvíle. Hosté od ní odjížděli ve svých kočárech navýsost spokojeni. Brzy po opuštění hradu je však dobrá nálada přešla.

V rokli pod hradem na ně čekala banda zbojníků, ve které byli prý i maskovaní muzikanti, kteří jim předtím vyhrávali na hradě. Milé hosty lupiči obrali o všechno a vysvlékli je donaha. Většinu lupu pak odevzdávali Alžbětě Báthoryové.

Ta tak na každé návštěvě pořádně vydělala. Naloupené poklady pak prý ukrývala na tajném místě v podzemních prostorách hradu.

Vstupní brána dnes
Vstupní brána dnes

Přízraky a zjevení

Jedním z nejznámějších je přízrak Alžběty Báthoryové v podobě bílé paní. Ta se prý zjevuje na hradbách a s děsivým kvílením pronásleduje noční návštěvníky. Jiní svědci hovoří o černé paní, přízraku, který má na svědomí jistý místní tovaryš.

Jedna z legend totiž praví, že tělo mrtvé hraběnky nebylo odvezeno z Čachtic, ale pohřbeno v místním kostele. Mrtvolu ale brzy ukradl snoubenec jedné z obětí, hrnčířský tovaryš Martin Šimonovič.

V pytli ji pak odnesl a hodil do jedné z propastí v okolí hradu. V tu chvíli také zaslechl děsivý smích samotného ďábla.

Od té doby se začal na hradě a v okolí zjevovat přízrak černě oděné ženy, prosíci, aby vyndali z cínové rakve v kostele kosti ženy, kterou tam dal tovaryš místo hraběnky.

V roce 1938 byla nařízena exhumace ostatků Alžběty Báthoryové z čachtického kostela, ale k překvapení všech nebyla nalezena ani její rakev a ani ostatky.

Erb se třemi dračími zuby
Erb se třemi dračími zuby

Tajemné podzemí

Zdá se, že pověsti o rozsáhlém systému podzemních chodeb a prostor pod čachtickým hradem nelhaly. Parta místních nadšenců odkrývá a čistí rok co rok podzemní chodby a přichází s dalšími objevy.

Na stopu ji přivedl jeden ze záznamů v čachtických kronikách, kde je popsán příběh jakéhosi pastýře, který vlezl do otvoru v blízké skále a chodba jej zavedla až pod hrad. V temnotách však zabloudil a na světlo se vyškrábal až druhý den.

Zažil prý tam takovou hrůzu, že se pomátl na rozumu. Otvor pak nechali místní raději zasypat kamením. Lovci záhad však otvor nedávno odkryli a od té chvíle postupují dále ve svém pátrání.

K nim se čas od času přidávají i lovci pokladů, pátrající po bohatství, které zde údajně Alžběta Báthoryová nechala ukrýt.

Lovci duchů na stopě

Jedna z posledních výprav, zkoumajících paranormální jevy, se na čachtický hrad vydala v roce 2016 a organizovala ji společnost Slovak Ghost Hunters. Její členové strávili na hradě celou noc a druhý den měli opravdu o čem vyprávět.

Měli s sebou nahrávací zařízení a pobývali zejména na místech, o nichž se tradovalo, že na nich probíhala ta nejkrutější mučení a vraždy mladých dívek.

Na nahraném videu jsou slyšet tajemné kroky, zaťukání na mikrofon a další projevy, naznačující, že v katakombách nebyli skutečně sami. Zkoumali i trosky hradní věře, ve které měla Báthoryová strávit poslední léta svého života.

Na těchto místech prý bylo slyšet dětský pláč. Další nahrávky zachycují nářek jakéhosi muže, což měl být podle pověsti duch dělníka, zasypaného při výkopech v podzemí. Nouzi neměli ani o viditelné přízraky. Několikrát zahlédli podivné mlžné postavy pohybující se chodbami hradu.

Podobné scény se na hradě děly zřejmě pravidelně.
Podobné scény se na hradě děly zřejmě pravidelně.

Procesí umučených panen

Za temných nocí se na však hradbách hradu prý zjevuje celé procesí panen umučených krutou Alžbětou. Jsou oblečeny v bílých řízách, pokrytých krvavými skvrnami. Za děsivých nářků a kvílení se vznášejí na různých místech zříceniny a čekají na své vysvobození.

Jejich duchové se objevují i v podzemních kobkách, kde byly dříve dívky vězněny. Jedné z dřívějších výprav lovců paranormálních aktivit se prý podařilo s jednou z nich navázat kontakt.

Prozradila jim, že nenajde pokoje, dokud nebudou nalezeny kosti Alžběty Báthoryové a spáleny na hranici. Pro lovce duchů je Čachtický hrad nejspíše nejpřitažlivější památkou na Slovensku a prozkoumat jeho tajemství se chystá řada dalších výprav.

Protože hrad Čachtice nebyl jediným místem krvavého řádění hraběnky Báthoryové, plánují prozkoumat nadpřirozené jevy i na jejích dalších sídlech. Podaří se jim odhalit jejich tajemství?

Foto: Wikipedia, about-bathory.blog.cz, MY Trenčín - Sme
Štítky:
Lokalita:
Související články
Je to jeden z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny, turistický cíl a poutní místo. Vypravte se na Křemešník za zázračnou studánkou, která má prý řadu výjimečných vlastností. Kousek od Pelhřimova se tyčí vrch Křemešník, který je významným poutním místem. Stojí zde kostel Nejsvětější Trojice, konají se sem náboženské poutě a turisty sem přitahuje Zázračná studánka. [caption id="attachme
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a stává se z ní paní n
Na samém pomezí Českého království, na východním úbočí šumavské hory Strážný, stála od 14. století mohutná pevnost zvaná Kunžvart. V současnosti zbývá z hradu, který patří mezi nejtajemnější místa v oblasti, prakticky jen torzo čtyřhranné věže. Už výstup ke zřícenině (výlet začnete v nedalekém městysi Strážný) je jako z pohádky – cesta se vine lesem lemovaným mechem porostlými balvany, kapradí
Po staletí se lidé v určený čas vydávají na cesty, aby vyjádřili svou víru, modlili se či prosili Boha o odpuštění. Čekají na ně posvátná poutní místa, na nichž stojí slavné kaple, kláštery nebo kostely. Tak jako na Chlumu Svaté Maří na Sokolovsku. Bylo nebylo, kdysi dávno putoval krajem řeznický tovaryš. Únava ho zmohla tak, že na úpatí kopce Chlumu usnul. Když se probudil, našel vedle sebe v lí
Jen o pár kilometrů od Krašova nás uprostřed lesů zaujme vypínající se věž zříceniny hradu Libštejn. Byl založen ve 14. století a svého času býval také proslulým vězením. Pro obléhání však neměl ideální umístění, protože sice stál na vysokém kopci, ale několik ještě vyšších bylo poblíž, takže odtud mohlo nepřátelské dělostřelectvo pálit ostošest. V období vrcholného středověku se hrad skládal z 
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Zase to otravné mravenčení. Co když se často vrací?
panidomu.cz
Zase to otravné mravenčení. Co když se často vrací?
Občas se to stane každému. Nohu si lidově řečeno přeležíte a pak vám chvíli na chodidle pobíhají mravenci. Banalita. Jenže co když se mravenčení vrací častěji? Pocit mravenčení nebo brnění je vlastně hlášením, které nám posílají nervy oné partie: Něčím jsme je utlačili, podráždili nebo jim způsobili nedokrvení. To je celkem prostá podstata problému. Složitejší
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz