Když je město prohlášeno za královské, dá se očekávat, že významem podstatně přesáhne své okolí. Kadani se to podařilo, o čemž svědčí i její zařazení mezi městské památkové rezervace. Při návštěvě tohoto města je tak pořád co objevovat.

Město Kadaň na břehu řeky Ohře bývalo vždycky strategickým místem, a také si ho považovali i sami panovníci. Už kolem roku 1260 byla Kadaň za Přemysla Otakara II. povýšena na královské město a o jeho významu svědčí i to, že se začal stavět také královský hrad.

Od počátku byl s městem propojen, ostatně městské opevnění na jeho hradby přímo navazovalo. Hrad byl pro jistotu opevněn i směrem k městu. To pro případ, že by město bylo dobyto a hrad se stal posledním útočištěm obránců.

Císařovna buduje kasárna

Raně gotický hrad dostal podobu takzvaného středoevropského kastelu, tedy areálu čtvercového půdorysu s věžemi v každém rohu. Takový ho už ale dnes nespatříme, i věž se dochovala pouze jediná.

V průběhu 16. století hrad absolvoval zásadní přestavbu v pozdně gotickém a renesančním slohu. Za významný stavební zásah můžeme bohužel považovat i téměř naprosté vyplenění švédskými vojsky za třicetileté války.

Až císařovně Marii Terezii o století později došlo, jaké potenciál hrad skrývá, nechala ho opravit a zřídila v něm kasárna.

Opravy se tenkrát ale nekonzultovaly s památkáři, a tak bylo mnoho historických středověkých prvků při necitlivé přestavbě nenávratně ztraceno. A velký požár v roce 1811 si stejně vyžádal další kompletní rekonstrukci.

Kasárna tehdy měla 18 světnic pro mužstvo, tři velké kuchyně, na nádvoří vznikly klenuté stáje. Hrad sloužil armádě celých 150 let a vystřídali se tu vojáci habsburské monarchie i socialistického Československa.

Hrad představuje své dějiny

Takhle jednoduše shrnuté dějiny hradu ale milovníci historie sotva ocení.

Napravit je to ale snadné přímo na hradě, přesněji řečeno v jeho gotických sklepeních, kde je instalována muzejní expozice s podrobnějším přehledem stavebního vývoje areálu a dějinných událostí, kterými za téměř osm století prošel.

Návštěvníci se dozvědí i o nejvýznamnějších královských návštěvách a bez zajímavosti rozhodně nejsou ani cenné archeologické nálezy, objevené při průzkumech během 70. let minulého století.

V současnosti hrad prochází rekonstrukcí, ale některé prostory už jsou návštěvníkům opět k dispozici. Otevřena je už například velká část hradebního okruhu, která se snaží navázat na dávno minulé doby, kdy prostor na hradbách žil společenským životem.

Městské opevnění svého času patřilo k nejmohutnějším v Českém království a tvoří nepravidelný obdélník o rozměrech zhruba 500 x 350 metrů se srdcem právě v kadaňském hradu.

Bunkr ve středověké baště

Ale samo město nabízí mnohem více zajímavých zastávek. Jednou z nich je třeba Katova ulička, vycházející z náměstí naproti městské radnici. V nejužším místě měří jen 66 centimetrů a je zapsána jako nejužší ulice v České republice.

Podle pověsti se někde ve zdech této uličky skrývají ostatky zaživa zazděné rouhavé jeptišky, jejíž duch o půlnoci vychází ven a v dojemné shodě prochází uličkou v družném rozhovoru s kadaňským katem Ignácem Kaylem.

Součástí městského opevnění byla i Minoritská bašta, jedna ze tří nejvýznamnějších ve městě.

Pozdně gotická stavba, která vznikla v období po husitských válkách, v 90. letech minulého století prošla celkovou rekonstrukcí a dnes v ní můžeme navštívit expozici Militaria, mapující vojenskou historii Kadaně, s replikami zbraní a zbroje od středověku až po období druhé světové války.

Najdeme tu třeba i maketu takzvaného řopíku – jednoho z bunkrů, které tvořily československé opevnění pohraničí za první republiky.

Pes, který krade peníze

Procházíme-li Kadaní, určitě nás zaujme nevšední stavba – unikátní bílá gotická radniční věž.

Pochází z počátku 16. století, svou výškou 53,7 metru je nejvyšší stavbou města a zajímavé na ní je mimo jiné to, že stavitelé nepotřebovali ani jedinou střešní tašku. Věž je totiž kamenná od základů až po špičku.

Na pětipatrovou věž vede 120 schodů a nachází se v ní i kaple, což historikové považují za doklad bohatství města v období středověku.

Na věžním ochozu si nezapomeňme všimnout sochy psa, která připomíná starou legendu o nepoctivém radním, který naučil svého psa krást peníze z obecní pokladny.

Můžeme se na místě sami rozhodnout, jestli budeme radši věřit pověsti, nebo střízlivému vysvětlení odborníků, podle nichž je psí soška jen svérázným podpisem stavitele Petra Hunda.

Klášter zasvěcený pivu i vínu

Kadaň je od roku 1978 městskou památkovou rezervací. Návštěvníci by neměli přehlédnout národní kulturní památku – františkánský klášter. Jeho prohlídka slibuje nevšední zážitky. Představuje totiž nejen historii města, ale přibližuje i všední život v klášteře.

Perlou areálu je klášterní kostel, v němž byly před třemi roky dokončeny restaurátorské práce nástěnných a nástropních maleb i veškerého vybavení. Samostatnou prohlídku si v něm můžeme zvolit, pokud jsme fanoušky mineralogie.

Zdejší expozice mineralogických zajímavostí či zkamenělých rostlin a živočichů je doplněna přehledem těžby surovin od doby kamenné či ukázkami práce sklářské huti.

V klášterní zahradě se začíná znovu budovat tradice výroby místního vína a každoročně se tu konají akce jako Kadaňské pivní slavnosti 15. června nebo Svatováclavské vinobraní, jehož 24. ročník letos připadá na 28. září.

Kadaň – město Maxipsa Fíka

Každé město má nějaké slavné rodáky nebo postavy z románů či filmů, které tu podle jejich autorů žily. Kadaň je městem pohádkového Maxipsa Fíka. Autor příběhů o přerostlém psovi Rudolf Čechura totiž pocházel z nedalekého Ahníkova.

Jméno Maxipsa Fíka tak nese městské nábřeží Ohře, najdeme tu i moderní plechovou sochu Fíka a také pískovcové sousoší Fíka s Ájou.

Spojení Maxipsa Fíka s Kadaní doplňuje i herec Josef Dvořák, který slavný večerníček namluvil a v Kadani kdysi začínal svou hereckou kariéru.

Na Ptačí domky vidí Svatá brána

I funkční součást opevnění může být romantická. Přesvědčí nás o tom Ptačí domky v Kadani, součást bývalého městského opevnění. Hrázděné miniaturní stavbičky přilepení na hradbách sloužily jako zázemí pro obránce i jako skladiště střelného prachu a kulí.

Zdejší ostrostřelci si tu navíc už v roce 1788 otevřeli vlastní hospodu, pozdější restaurant Střelnice. Průchod kolem Ptačích domků umožní otevření kompletního hradebního okruhu.

Krásný pohled na Ptačí domky si můžeme užít například z vrcholku poslední dochované ze čtyř městských hradebních bran. Mikulovické bráně z konce 13. století se říkalo také Svatá brána, aby se posílila spojitost s nedalekým klášterem.