Domů     Monolity z Baalbeku: Kdo a jak přemisťoval obří kvádry?
Monolity z Baalbeku: Kdo a jak přemisťoval obří kvádry?

Je to záhada, která stále nemá uspokojivé vysvětlení. Féničané před 5000 lety dokázali nejen opracovat, ale hlavně vylomit a přemístit obří kameny o hmotnosti stovek tun. Záhada je o to větší, že ani s dnešní moderní technikou by se nám to nepodařilo.

Doslova monumentální je fénická výstavba v Baalbeku, historickém městě ležícím ve východním Libanonu, asi 60 km od Bejrútu. Obrovské základy jsou zhotoveny z ohromných kamenných bloků.

Kupříkladu jihovýchodní stěna terasy, na které byl vystavěn Jupiterův chrám, je postavena z devíti obřích kvádrů, z nichž každý váží více než 300 tun. Severozápadní stěna je pak ještě výraznější. Obsahuje totiž trojici největších opracovaných monolitů na světě.

Není tedy nijak překvapivé, že se o nich hovoří jako o Divu tří kamenů (Triliton).

Kvádry mají rozměry 29 x 4 x 3,6 metru a jejich hmotnost se pohybuje okolo 1000 tun. Kameny jsou navíc sestaveny opracovány a sestaveny tak přesně, že do rýhy mezi nimi nejde údajně vložit ani jehlu…

Podle některých archeologů je pravděpodobné, že obří kvádry byly v lomu řezány podobně, jako tomu bylo v případech zdiva použitého při stavbě římského akvaduktu Pont du Gard, jenž stojí v jižní Francii.

V jeho případě byly totiž kvádry vyměřeny a vypočítány již před vylomením na milimetr přesně, a bylo je tedy možno sesadit bez použití malty, jen za pomocí klínů.

Každý kus vápence byl od většího „mateřského“ kusu horniny oddělen podél přirozených trhlin mezi skalními vrstvami.

Jak to mohli zvládnout?

Potíže nastávají, když se současní vědci pokoušejí vysvětlit, jak to staří Féničané dokázali. Ani dnes neexistuje běžně dostupná technika, která by byla schopna pohybovat náklady o hmotnosti atakujícími, či dokonce převyšujícími hmotnost 1000 tun.

Jen pro ilustraci – je to hmotnost tří plně naložených dopravních letadel Boeing 747 Jumbo Jet.

A to ještě v nedalekém lomu, vzdáleném asi 900 metrů, zůstal ležet tzv. Kámen těhotné ženy (či Jižní kámen), jehož hmotnost převyšuje 1100 tun. V roce 1990 byl ve stejném lomu objeven a částečně odkryt další, ještě větší monolit.

Pokud je jeho tvar i v neodkryté části stejný, dosahuje délky 19,5 metru, měří 4,5 metru na výšku a 4,5 metru na šířku. Jeho hmotnost tak odborníci odhadují na 1242 tun.

Archeologové nevědí, proč je stavitelé nechali v lomu. Zda byli i oni zaskočeni nečekanou hmotností, či zda je něco vyrušilo a přimělo změnit stavební plány.

Podle archeologických nálezů byla výstavba z neznámých příčin přerušena, jako by někdo vydal okamžitý rozkaz k ukončení všech prací. Mnoho staveb tak zůstalo nedokončených.

Poslední výzkumy však naznačují, že neodtažený monolit neboli Kámen těhotné ženy byl v lomu pravděpodobně ponechán, neboť jeho kvalita se ukázala jako méně vyhovující a mohl se při transportu poškodit. A zřejmě to bude i případ onoho druhého v lomu ponechaného kvádru.

Budovy a historické památky, které se v Baalbeku dnes nacházejí, jsou většinou mladšího data. Většinu z nich zde zanechali Římané, kteří do těchto míst rozšířili své impérium.

Ovšem jejich stavby spočívají většinou na základech, které postavili právě Féničané již někdy ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. Možná i dříve.

Historicky prokázaný je fénický chrám, který byl zasvěcen bohu Slunce a který zde byl postaven právě ve 2. tisíciletí před Kristem. I když Féničané stavěli s využitím obřích kvádrů, ta skutečná „megaarchitektura“ odstartovala s příchodem Římanů.

Během zhruba dvou století vzniklo město, které Římané nazývaly Slunečním městem (Heliopolis). Díky nim byly postaveny tři obří chrámy, kolonáda i mnoho drobnějších budov a staveb.

Rozvoj města podle archeologů skončil přibližně počátkem 4. století našeho letopočtu.

Po pádu Říma patřilo město celé řadě dobyvatelů, většinou z řad muslimů. Ovšem horší než nájezdy cizích bojovníků byla opakovaná zemětřesení, která tuto oblast postihovala.

Záhad je více!

Ale jak dávní stavitelé převáželi několikasettunový kámen na vzdálenost cca 1 km?

Terén mezi Baalbekem a lomem je nejen kamenitý, ale i kopcovitý, takže podobné přesuny kvádrů jako v případě pyramid, kdy stavitelé používali speciální dřevěné sáně a vodu, nepřicházejí v úvahu.

Odborníci navíc odhadují, že tyto kvádry by muselo stěhovat až několik desítek tisíc lidí, což je také nereálné.

V roce 1977 vypracoval Jean-Pierre Adam studii, ve které naznačil, že obří kamenné bloky byly zřejmě přemísťovány na dřevěných válcích za pomoci kladky.

Podle něj k přesunu břemene o hmotnosti cca 550 tun, tedy o mnoho více než váží kvádry v jihovýchodní stěně terasy, stačilo pouhých 512 lidí. Nicméně jeho teorie nevysvětluje, jak byly kameny vyzdviženy do výše několika metrů.

Některé velké kameny v Baalbeku však na bocích obsahují několik děr, obvykle seřazených do rovné řady.

To podle některých archeologů naznačuje, že byly do výšky zvedány za pomoci nějakého mechanického stroje, podobného obřím kleštím – podobně břemena přemisťují (byť samozřejmě mnohem menší kameny) například kameníci při opravě dlažby, vytvořené z velkých kamenných kostek.

A opět zde patrně fungoval systém důmyslně propojených kladek, které díky svému zpřevodování nakonec nevyžadovaly účast dříve odhadovaných 40 000 dělníků na přemisťování jednoho kvádru, ale stačilo mnohem menší množství dělníků.

Tuto teorii poněkud narušuje fakt, že žádný z trojice největších kamenů žádné díry neobsahuje.

Nikde mezi lomem a městem také nebyly nalezeny žádné pozůstatky po nějakých cestách, rampách nebo pomocných stavbách, které by přesun kvádrů umožňovaly.

Po transportu na místo navíc byly monolity vyzvednuty do výše zhruba 7 metrů a uloženy do základů stěny a sestaveny s neuvěřitelnou přesností, a to bez použití malty či jiného pojidla.

Opracování a přesun obřích kvádrů ležících v základech staveb však není jedinou záhadou Baalbeku.

Archeologové si totiž také doposud lámou hlavu i nad sloupy na Velkém nádvoří Jupiterova chrámu, který byl vůbec největší svatyní postavenou na území spadající pod nadvládu Říma.

Na ploše o rozměrech 89 x 45 metrů bylo vztyčeno celkem 54 sloupů o výšce 22 metrů a o průměru 2,2 metru.

Do dnešního dne se jich však dochovalo pouze 6. Stojí na dvoumetrových patkách a jsou zakončeny hlavicemi v korintském slohu, opět o výšce cca 2 metry. Jsou to nepochybně nejvyšší i nejmohutnější antické sloupy na světě.

A navíc tyto žulové monolity totiž bez nejmenších pochyb pocházejí z Egypta, konkrétně z oblasti Asuánu. Na místo určení musely být rovněž dopraveny poměrně komplikovanou cestou, na níž nechybí vodní toky i náročný terén.

Foto: PX FUEL
Štítky:
Lokalita:
Předchozí článek
Související články
Je to jeden z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny, turistický cíl a poutní místo. Vypravte se na Křemešník za zázračnou studánkou, která má prý řadu výjimečných vlastností. Kousek od Pelhřimova se tyčí vrch Křemešník, který je významným poutním místem. Stojí zde kostel Nejsvětější Trojice, konají se sem náboženské poutě a turisty sem přitahuje Zázračná studánka. [caption id="attachme
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a stává se z ní paní n
Na samém pomezí Českého království, na východním úbočí šumavské hory Strážný, stála od 14. století mohutná pevnost zvaná Kunžvart. V současnosti zbývá z hradu, který patří mezi nejtajemnější místa v oblasti, prakticky jen torzo čtyřhranné věže. Už výstup ke zřícenině (výlet začnete v nedalekém městysi Strážný) je jako z pohádky – cesta se vine lesem lemovaným mechem porostlými balvany, kapradí
Po staletí se lidé v určený čas vydávají na cesty, aby vyjádřili svou víru, modlili se či prosili Boha o odpuštění. Čekají na ně posvátná poutní místa, na nichž stojí slavné kaple, kláštery nebo kostely. Tak jako na Chlumu Svaté Maří na Sokolovsku. Bylo nebylo, kdysi dávno putoval krajem řeznický tovaryš. Únava ho zmohla tak, že na úpatí kopce Chlumu usnul. Když se probudil, našel vedle sebe v lí
Jen o pár kilometrů od Krašova nás uprostřed lesů zaujme vypínající se věž zříceniny hradu Libštejn. Byl založen ve 14. století a svého času býval také proslulým vězením. Pro obléhání však neměl ideální umístění, protože sice stál na vysokém kopci, ale několik ještě vyšších bylo poblíž, takže odtud mohlo nepřátelské dělostřelectvo pálit ostošest. V období vrcholného středověku se hrad skládal z 
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Konec zápachu v bytě
panidomu.cz
Konec zápachu v bytě
Možná už se vám to také stalo. Vejdete do bytu a…. cítíte nepříjemný odér, který se line prostorem. Jen nemůžete přijít na to, odkud se bere. V případě, že se váš nos vzbouří a signalizuje nelibý pach, se zkuste zaměřit na 7 nejčastějších důvodů, proč to u vás doma smrdí. 1. Odpadkový koš Používání igelitových
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz