Na královském hradu Křivoklát byl uvězněn třeba Karel IV. či královský alchymista Edward Kelley a právě podzemní žalář je opředen zkazkami o nevysvětlitelných jevech, které se tu dodnes odehrávají. Jaká tajemství skrývá jeden z nejstarších českých hradů?

K nejtajemnějším místům Křivoklátu patří jeho podzemí, které sloužilo jako žalář, nebo hradní kaple. Zjevují se tu přízraky mrtvých, kteří zde zahynuli a pro citlivé lidi je to místo, které na ně působí doslova tíživě.

Na Křivoklátě se však má také skrývat velký poklad císaře Zikmunda, který jej zde prý nechal v roce 1438 zakopat pod nádvořím.

Záhad a tajemství je tu celá řada, vždyť první zmínky o hradu pocházejí už z 12. století. Původní lovecký hrádek nechal na velkolepé sídlo českých králů přestavět Přemysl Otakar II. Hrad sice postihlo několik ničivých požárů, ale vždy byl obnoven.

Svoji gotickou podobu pak získal za vlády Vladislava II. Jagellonského na počátku 16. století. Nevysvětlitelné jevy se tu ale děly i v celkem nedávné minulosti.

Podivné hradní přízraky

Jeden z nejpodivnějších příběhů se tu odehrál ve 30. letech minulého století. Tehdejší průvodkyně Barbora Petrlová prochází hradní chodbou, když tu náhle zahlédne téměř průsvitnou lidskou postavu na balkóně u hradní kaple.

Průvodkyně si zprvu myslela, že jde o nějakého návštěvníka, ale když se k postavě rozeběhla, náhle zmizela. Balkon byl zcela prázdný. Navíc, dveře na balkon byly zamčené. Pro jeho tajemné zmizení nenašla vysvětlení.

Existuje však řada dalších svědectví o přízracích, bloudících po chodbách hradu.

Bývalý archivář hradu, Tomáš Bednařík uvádí jinou mrazivou příhodu, která se odehrála v roce 1992.

„Úplně zřetelně jsem slyšel, jak se cosi, nebo kdosi prochází po půdě hradu. Zároveň se ozývalo podivné řinčení, jakoby dotyčný za sebou vláčel železné okovy, nebo řetěz. Spolu se mnou byli i další tři svědkové, kteří to slyšeli také.

Mysleli jsme si, že nám někdo nepovolaný vlezl na půdu, ale nikoho jsme tam nenašli.

Navíc byla podlaha pokryta silnou vrstvou prachu, ve které nebyly žádné stopy. Asi po hodině se to opakovalo, ale znovu jsme nikoho nenašli“, tvrdí.

Tajemství podzemního žaláře

Co se to děje ve zdech starobylého hradu? Bloudí zde opravdu přízraky mrtvých, nebo šlo jen o nějaký klam či žert? Podle mnohých se však na Křivoklátě děje opravdu něco podivného. Záhadnými jevy proslulo i bývalé hradní vězení v jižní části hradu.

Podle psychotroniků zde působní velmi silná negativní energie, kterou pociťují i mnozí návštěvníci. Často líčí své nepříjemné pocity a mrazení v zádech při procházení těmito prostorami.

Mrazivý zážitek, který se odehrál v roce 1996, popsala také jedna z hradních uklízeček, paní Jiřina.

V prostorách jedné z vězeňských kobek ji přepadl podivný pocit. Zdálo se jí, že náhle není sama, zatočila se jí hlava a měla pocit, že jí cosi mocného sevřelo hrudník. Začala se dusit a jen s vypětím všech sil se doplazila k východu.

V tu chvíli, jak když utne, všechny nepříjemné pocity zmizely. Mají snad na svědomí její nepříjemný zážitek duše obětí krutého hradního vězení?

Vězení pro mocné

Do kobek hradního vězení byly vsazeny mnohé významné osobnosti. Podle Kosmovy kroniky zde kníže Vladislav I. dal uvěznit svého bratrance, olomouckého knížete Ottu II. Téměř jako vězeň zde pobýval v letech 1319–1323 i budoucí král Karel IV.

Nechal jej tam převézt jeho otec, Jan Lucemburský, aby neohrozil jeho královskou korunu. Byli zde vězněni i biskup jednoty bratrské Jan Augusta či bývalý komorník Rudolfa II Jeroným Makovský.

Pověst vypráví, že zde byl uvězněn i známý lotr Babinský, který prý v křivoklátských lesích ukryl své poklady.

Křivoklátské posádce se podařilo Babinského zajmout a v hladomorně byl podroben mučení, aby prozradil, kam svůj poklad ukryl.

Babinský je poslal na falešnou stopu, využil nepozornosti strážného a podařilo se mu uprchnout. Mnozí vězňové však utrpení v křivoklátském žaláři nepřežili. Mohlo jejich utrpení zanechat stopy, které se tu projevují do dnes?

Utrpení magistra Kelleyho

Asi nejznámějším a také nejtajemnějším hradním vězněm byl ale dvorní alchymista císaře Rudolfa II, magistr Edward Kelley. Ten upadl v nemilost, když císaři nevydal žádné ze slibovaných alchymistických tajemství.

Pohár přetekl, když Kelley zabil během zakázaného souboje jistého Jiřího Hunklera.

Rudolf jej nechal v roce 1591 uvěznit na Křivoklátě s tím, že na svobodu se dostane jen v tom případě, že mu dá návod na výrobu zlata. Kelley prý musel za téměř tři roky věznění na Křivoklátě podstoupit mnohá krutá mučení a jedno dobu jej dokonce zazdili.

Jeho mučitelem měl být i proslulý kat Mydlář. Alchymista se proto rozhodl k riskantnímu útěku z vězení.

Jedné tmavé noci se spustil po laně z okna kobky, provaz ale zátěž nevydržel a Kelley si při pádu do hradního příkopu zlomil nohu. Ta mu nakonec byla amputována a alchymistu převezli do žaláře na mostecký hrad Hněvín. I tam se pokusil o útěk.

Císař mu sice poté udělil milost, ale Kelley se z ní dlouho netěšil, 1. listopadu 1597 se totiž na Hněvíně otrávil.

Pomsta duchů kastelánovi

Mnohé tajemné jevy se odehrávají i v gotické hradní kapli Korunování panny Marie, která sousedí s rytířským sálem. Mnohé z nich jsou přitom poměrně podrobně zdokumentovány.

Jeden z případů se odehrál v roce 1980 a jeho přímým účastníkem byl tehdejší kastelán hradu Lubomír Junek.

Ten prováděl v noci skupinu patnácti odborníků po hradě a v hradní kapli jim podrobně popisoval oltář s vyobrazením Panny Marie z 15. století. Přitom žertem prohodil, že Panna Marie vypadá jako těhotná. Neznámá síla jej v tu chvíli zdvihla ze země a přehodila přes oltář.

Zajímavé je, že svědkem příhody byl i známý český spisovatel Miroslav Ivanov, autor řady knih žánru literatury faktu. Vzbudila kastelánova poznámka hněv nějakého přízraku?

Jaká síla zaútočila na kastelána, si dodnes nedokáže nikdo vysvětlit. To, že na spirituální energii reagují více zvířata než lidé, na Křivoklátě potvrzoval podle svědectví i kastelánův pes.

Ten prý odmítal vstoupit do některých částí hradu a nikdo by jej nedostal například na schody k velké věži.