Láká vás dovolená v panenské přírodě, bez lidí, bez shonu a spěchu, v absolutním klidu? Jde to, ale ne všude. Obvykle má nocování a táboření v divočině svá pravidla.

Pokud už si balíte stan, nafukovací karimatku a ešus, dopředu říkáme, že nocování v národních parcích a přírodních rezervacích, tedy těch nejkrásnějších přírodních místech všech zemí, si neužijete bez striktních pravidel a povolení.

Jiné je to v chráněných krajinných oblastech.

V naší kotlině k nocování v lese žádné povolení nepotřebujete. České zákony umožňují ve volné přírodě nocovat. Definice nocování je ale poměrně jasně dána.

Jedná se maximálně o vytvoření krátkodobého, jednoduchého přístřešku, po kterém druhá den ráno nic nezbyde. Jakmile stavíte stan, latrínu, tvoříte ohniště jedná se o táboření, ať už jste tam den nebo týden, a k tomu už potřebujete povolení majitele pozemku.

Naše zákony jsou k nocování ale stále velmi příznivé. Například v USA si majitel pozemku může nocování libovolně zakazovat a regulovat, takže vydat se tam jen tak se stanem a spacákem na dovolenou nedoporučujeme.

Každá lokalita téměř v každé zemi má ale svá pravidla k nocování a táboření. Jak jsme na začátku zmiňovali, jedná se o chráněné přírodní rezervace a národní parky (NP).

V národních parcích naší země je zakázáno pohybovat se mimo vyznačené stezky, ale obvykle je možné nocovat na vyznačených místech bezprostředně okolo nich.

Přírodní rezervace jsou mnohem přísnější a každá má svá striktní pravidla, která doporučujeme pečlivě nastudovat.

Naopak si nocování kdekoliv v přírodě užijete v chráněných krajinných oblastech (CHKO). V nich je možné nocovat prakticky kdekoliv. K táboření již ale potřebujete povolení.

Situace je tedy dle lokalit zcela odlišná. A odlišná jsou i pravidla v jiných zemích. Ne, že byste si dovolenou v divočině nemohli užít, ale je nutné zjistit pravidla, popřípadě sehnat potřebná povolení.