Česká příroda je krásná a při každém výletu umí nabídnout nevšední a oku lahodící pohledy. Někdy ale narazíme na místo, kde člověk svým technickým umem a nápaditostí dokázal její kouzlo ještě umocnit.

V okolí Kryštofova Údolí nedaleko Liberce oko návštěvníka ani neví, na čem má dřív s obdivem spočinout. Když se tu ale na sklonku 19. století stavěla železniční trať, ukázalo se, že všechna ta krása zalesněných úbočí a romantických údolí bude budování dráhy poněkud komplikovat.

Jen na sedmikilometrovém úseku mezi stanicemi Křižany a Karlov pod Ještědem bylo třeba prorazit čtyři tunely a vystavět čtyři velké kamenné mosty. Králem mezi nimi je bezesporu Novinský viadukt prohlášený za kulturní památku.

Zázrak s koňmi a krumpáči

Stavby viaduktu se v roce 1898 ujala vídeňská společnost Brüder Redlich & Berger. Je až neuvěřitelné, že první vlak přes viadukt přejel za pouhé dva roky, přestože v tehdejší době ještě nebyla k dispozici moderní těžká mechanizace.

Dělníci kopali pouze krumpáči a materiál se převážel koňskými povozy. Zato kamene bylo k dispozici dostatek. Základem se stala hornina jménem diabas vyrubaná při ražbě nedalekého Ještědského tunelu a díky tomuto materiálu se mostu někdy přezdívá „zvonící viadukt“ vzhledem ke zvláštnímu zvuku, který se při přejezdu vlaku ozývá.

Každý oblouk je opatřen otvorem pro odtok vody. Obklad a parapety jsou z liberecké žuly a z čediče. Jednotlivé kameny jsou opracované pouze nahrubo, takže se od sebe občas velice liší tvarem i velikostí.

Jednokolejný most není rovný, ale poněkud zahnutý, je dlouhý 202 metry, široký 4,8 metru a jeho čtrnáct oblouků se klene nad údolím do téměř třicetimetrové výšky. Pokud projíždíme po trati směrem k České Lípě, krátce po přejetí viaduktu zajedeme do 800 metrů dlouhého tunelu.

Plný bazén spárovačky

Po více než sto letech bylo v roce 2009 nutné viadukt přece jen trochu opravit. Rekonstrukce trvala dva roky a zvládlo se to tak, že výluku trati se podařilo zkrátit na pouhých 28 dní. V té době byly odstraněny koleje i štěrk až na kamenný podklad, přibyla nová izolace a odvodnění.

Další práce pak už probíhaly z lešení, které pokrylo třicetimetrové pilíře. Ty byly staticky zajištěny nerezovými kleštinami, vyměnilo se kované zábradlí a nezanedbatelnou položkou stavebních prací bylo také vyčištění spár mezi kameny až do hloubky deseti centimetrů.

Možná se to nezdá, ale nové spárovací hmoty bylo zapotřebí 40 krychlových metrů, což už je pěkný zahradní bazén.

I malý je pořád velký

Novinský viadukt stále slouží dopravě a shora i zdola ho lidé nepřestávají obdivovat. Je totiž nejen praktickou technickou stavbou, ale především výtvorem, který neruší okolní krajinu. Naopak – unikátním způsobem ji dotváří a dodává jí romantickou atmosféru.

Přímo pod viadukt nás zavede modrá turistická trasa. Pokud se budeme chtít k viaduktu dopravit po železnici, musíme použít osobní vlak, protože rychlíky v Novině nestaví. Od zastávky Kryštofovo Údolí-Novina je to ale jen 150 metrů.

A pokud se nám tenhle most zalíbí, můžeme si výlet protáhnout o pár set metrů. Jen o kousek dál směrem na Liberec totiž nedaleko myslivny nad autobusovou zastávkou Novina stojí další unikátní kamenný železniční most, kterému se říká Malý viadukt.

Označení Malý ovšem musíme přijímat pouze ve srovnání s jeho větším sourozencem. Malý viadukt je totiž i tak dlouhý 127 metrů a jeho deset oblouků dosahuje až sedmnáctimetrové výšky.

FOTO: Creative Commons (úvodní foto: Viadukt nad údolím Fojsinek – CC BY-SA 4.0)